Co říká prasátko kravičce | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co říká prasátko kravičce

Kateřina Kadlecová14. května 2009 • 14:45
Co říká prasátko kravičce

Zasloužily by si některé knihy pro děti naskládat na hranici a spálit? A co jejich autoři?

reklama


Dětské knihy jsou jakožto pomocník při výchově i při uspávání nenahraditelné. Recenze na ně se však příliš netisknou a nových jmen na jejich obálkách je jako hub po dešti.
Kateřina Kadlecová v článku CO ŘÍKÁ PRASÁTKO KRAVIČCE (v plném znění ho najdete ZDE v Reflexu č. 20, vychází 14. 5. 2009) zjišťovala, jak se orientovat v knihkupectví a koupit jen ty dobré knížky, aby děti netrpěly.
RODIČE ŠÍLÍ A DĚTI NECHÁPOU ...
... chtěli by básníka pohladit lopatou. A nejen kvůli výtvarné stránce jeho díla; často je rozzlobí i přihlouplé verše. Třeba čtyřverší J. Vašíčkové v kreslené knížce pro nejmenší s názvem Kdo to je? od vydavatelství J & J Morava jsou očistcem pro čtenáře se smyslem pro rytmus: „Jitka není lakomá, když pejsek poprosí, ukousnout mu dá. Ptáček se tomu jenom smál, na chlebu si koník pochutnal.“
Je zvláštní, jak člověka dokáže rozpálit doběla pár zdrobnělin popisujících měkké, roztomilé tvory: „Malá žlutá káčátka jsou moc hezká zvířátka. Líbí se klukovi i holčičce, že jsou milá, říká prasátko kravičce.“
Většina rodičů by na tupé autory nejradši vzala tupý nůž – aspoň vydavatel by podle nich měl být soudný, když už autor není. Mnozí lidé z byznysu si však bohužel myslí, že jsou-li jejich čtenáři nezletilí, musejí být nutně zcela pitomí: „Klubíčko – to je zábava, kotě spadlo na záda.“ V tomto případě spadla autorka – pěkně z výšky a na hlavu.



STRAŠIDELNÝ ZÁMEK
Knižní čtvrtky jsou za námi, já si však jeden udělala. Vydala jsem se v dubnový podvečer spolu s davy tatínků a maminek do pražského knihkupectví Luxor na Andělu, kde mají dětských titulů tolik, že z přeplněných stolků padají na zem. Strávila jsem utěšené dvě hodinky prohlížením a pročítáním knížek, po nichž sahali rodiče. Zde je devatero titulů, které bych předškoláčkům rozhodně nekoupila:

PŘÍBĚHY MAŠINKY TOMÁŠE
(Egmont 2008, 2009)
V knížkách s jednoduchými příběhy, jež navazují na televizní večerníčky, se objevují jména, která rodiče nedokáží vyslovit a děti si pod nimi nic nepředstaví. Proč se Maithwaite a Callan nenahradí českými ekvivalenty? Navíc chce jen málokdo zvídavému potomkovi vysvětlovat, co je radlice, vodojem, depo a stavědla.
PRVNÍ KROKY – SLOVA
(LIBREX 2008)
Knížka je podle anotace vydavatele určena dětem ve věku 24–36 měsíců; jen úplný blázen by však učil svého potomka v tomto věku výrazy typu svinovací hadice, dóza na máslo či rozlišit, jak vypadá v českých domácnostech takřka neužívaný omáčník (zde pod názvem „miska na omáčku“), šlehač, lis na citrón, vruty či měřicí pásmo.

VERONIKA ČTVRTEČKOVÁ: U NÁS NA DVOŘE / U NÁS NA ZAHRÁDCE
(Fragment 2009)
Autorka knížku opatřila krásnými obrázky; o textový doprovod však měla požádat někoho jiného. Výrazy typu žejdlík, hladce a obrace zdaleka nejsou to nejkritičtější: „Voňavou travičku s příměsí jetele znalecky posoudí kravička vesele. Prasátka se opalují, přitom nohy v bahně chladí.“ Nepřipomíná vám to Neználkovo sluncežblunce?

NASTUPOVAT, JEDEME!
(Jupiter v edici Junior 2004)
„Ovečky se pilně pasou, putují jen pěší trasou. Chutné trávy chomáček mají radši než vláček.“ K nepříliš hezkým ilustracím přidává autorka textu Dana Veselá morovou ránu předčítačů, neboť jaksi nepočítala s přízvukem na slabikách. Zkuste si přečíst poslední dva verše.
BELLA MÁ DOBRÝ NÁPAD
(Egmont 2008)
Chatrné příběhové linie pod maskou laciných, líbivých disneyovských obrázků. Nemá-li holčička ke knihám o princeznách narozených v Disneyho studiích zafixovaný televizní či filmový předobraz, kniha ji nezaujme.

MOJE PRVNÍ KNÍŽKA O LESE
(Pro Solutions 2008)
Tato knížka s interaktivními prvky, hádankami a otázkami k zamyšlení by byla moc dobrá, kdyby nestála 199 Kč, kdyby dědeček chlapečka Lukáše nevypadal na obrázcích jako jeho starší bratr, maximálně tatínek, kdyby nebyl pod obrázkem žluny zelené popisek „strakapoud“ (je to překlad z němčiny – Grünspecht jako Buntspecht) a kdyby kniha dětem důrazně nekladla na srdce „houby nikdy netrhej, ale odřezávej!“, což je nesmysl.
UČÍME SE ZNAKOVAT V ZOO S KRESLÍNKEM
(Babysigns 2008)
Nepěkné obrázky šesti zvířat ze zoo pořídíte za 149 Kč. Děti od šesti do 36 měsíců se prý podle nich naučí znakovou řeč. Básničky psala Mgr. Lenka Dolanová, které kupodivu ani zveřejněný (pro básnířku totálně irelevantní) akademický titul nepomohl k tomu, aby „verše“ k něčemu vypadaly: „Potichoučku Kreslínku LEV se vzbudí za chvilku Umí pěkně silně řvát, Je to přece král zvířat.“

PERNÍKOVÁ CHALOUPKA
(Vydavateľstvo Príroda 2008)
Barák na ilustracích Petera Stevensona není z perníku, ale z ohyzdných novodobých cukrátek, z dortů a amerických červeno-bílých lízátkových hůlek, jež české děti neznají. A ježibaba vypadá jako dáma z krajnice silnice vedoucí na Dubí. Knížka za 259 Kč (včetně čtyř filcových maňásků) inovuje příběh o Jeníčkovi a Mařence iritujícím způsobem. A pozor – autor má na svědomí i leporelo o Červené karkulce!
BABIČČINY POHÁDKY
(Sun, s. r. o., 2007)
„Archaicky“ zpracovaná knížka s modrou plastovou „koženou“ vazbou a zlacenými raznicemi nabízí krkolomně převyprávěné pohádky o princeznách a rytířích. Původní staré, prosté příběhy jsou zde ověnčeny logickými nesmysly a kýčovitými ilustracemi (jejich autoři jsou stejně jako autoři textů raději uchováni v anonymitě).


Máte špatné zkušenosti s dětskou literaturou? Podělte se o ně s námi a ostatními čtenáři. Jací jsou vaši obyvatelé strašidelného zámku?


Kateřina Kadlecová: CO ŘÍKÁ PRASÁTKO KRAVIČCE (Reflex č. 20/2009)



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama