V pondělí mi do redakce zavolal čtenář z Rychnova nad Kněžnou. Česká televize mu zaslala dopis, ve kterém ho upozorňuje na nezaplacené koncesionářské poplatky. Astronomický dluh 82,50 Kč má zaplatit do tří týdnů, jinak ho vymahačská společnost, která od televize odkoupila všechny pohledávky včetně úroku, požene před soud.
Čtenář platí poplatky řadu let přes inkaso a o žádném dluhu nic neví. Podle částky to vypadá, že se jedná o sumu za jeden měsíc (koncesionářský poplatek za televizi je 75 korun) plus nějaký ten úrok z prodlení. Chyba se může vloudit, což o to. Jenže pokud ji chce virtuální neplatič zaurgovat, musí k tomu použít zpoplatněnou linku. Číslo neprovozuje žádný z mobilních operátorů a volání přijde na 38 korun za minutu. Když tedy milý čtenář provolá tři minuty (a to je dost pravděpodobné), zaplatí za telefon víc, než údajně dluží.
Mluvčí České televize Martin Krafl ve středečních Událostech sliboval, že pokud se u sporných případů prokáže, že Kavčí hory udělaly chybu, adresátovi dopisu se omluví a provolané peníze mu vrátí. Problém je v tom, že domnělý dlužník musí prokázat, že opravdu nic nedluží. Což bude u lidí, kteří si třeba neschovávají útržky složenek, problém. Česká pošta totiž eviduje platby jen rok dozadu. Provinilci navíc vůbec netuší, za jaké období dluží – televize jim to prostě nesdělí. A když, pak jenom za 38 korun za minutu…
Je sympatické, že se veřejnoprávní televize rozhodla řešit problém s neplatiči poplatků. Způsob, jakým tak činí, ale není příliš chytrý. Neexistuje jednodušší řešení, jak naštvat koncesionáře, kteří dosud patřili mezi příznivce ČT a poplatky poctivě platili. Na Kavčích horách můžou jen doufat, že takových lidí bude mezi půl milionem domnělých dlužníků co nejméně a že ne každý po téhle zkušenosti definitivně přeladí na Novu.
