Co přinesl den (čtvrtek 29. října) | Reflex.cz
reklama
nahoru

Co přinesl den (čtvrtek 29. října)

Bohumil Doležal30. října 2009 • 13:13
Co přinesl den (čtvrtek 29. října)

Tak to máme za sebou – totiž 28. říjen. Státní svátek zvláštního ražení. Den české státnosti to není, ten už byl. Tedy československé státnosti. Československo už neexistuje, a to, přesně řečeno, sedmdesát jedna let.

reklama

To co bylo potom, byly vesměs jen hnusné a směšné parodie na Československo.

Svátek má charakter exhumace. Z hrobů vylézají umrlci, často v podivných krojích, někteří skřípou zuby. Navazuje se na minulé tradice – např. Václav Klaus výběrem laureátů částečně na ceny Klementa Gottwalda. Zčásti je to pochopitelné: drtivou většinu disidentů vyznamenal Václav Havel (poctivě vynechal jen ty, které nesnáší). Odbojáře postupně vyčerpali oba prezidenti, teď se už jen víceméně paběrkuje. Takže přicházejí na řadu významní vědci a hvězdy pop music. Součástí ceremoniálu je tradičně i hlas předsedkyně Svazu bojovníků za svobodu. Dští oheň a síru na prodejné politiky, kterým jde jen o koryta, na Sudeťáky, kterým politici (a nejen oni) přisluhují. Teď se dostala na paškál i Evropská unie. Politici se potí a chabě brání. Věří, že se bojovnice uspokojí a pak od ní bude až do dalšího výročí pokoj. Je na ně opravdu kormoutlivý pohled. Uniformy se třpytí, šavle se blýskají, standardy vlají. Česká republika by si zasloužila, pokud nám za to stojí, aby byla oslavována jindy a jinak. K tématu se vzápětí (doufám že už zítra) vrátím v komentáři.
Klaus se ve svém slavnostním projevu na Hradě vyjadřoval kupodivu poměrně zdrženlivě. Mluvil o „nebezpečné erozi státu v důsledku urychlujícího se evropského procesu“, ale bylo by divné, kdyby to byl vynechal. Taky si neodpustil invektivy vůči soudům (nechápe nejspíš, k čemu jsou dobré, zvládl by to sám). A uvedl mj.: „Demokracie neznamená, že krátkodobě nemohou zvítězit ti pouze nejhlasitější a nejprůbojnější, což vůbec nemusí být ti nejlepší a nejvěrohodnější.“ Pěkně řečeno. Bohužel, jak je na jeho případě vidět, nemusí to být nutně jen „krátkodobě“.
Jiří Paroubek napadl Ústavní soud za to, že nevynesl rozhodnutí ohledně stížnosti senátorů ODS hned v úterý. A označil to za liknavost. ÚS odročil rozhodnutí o týden, protože senátoři zcela zlomyslně stížnost doplnili ještě v úterý ráno. Paroubkovo rozhořčení svědčí o tom, že za jeho vlády si to zařídí tak, aby soudy rozhodovaly bez zbytečných okolků, pohotově a podle něho. Těšme se.
Podle agentury Median je na svou národnost hrdá necelá polovina Čechů. Třetina na otázku o hrdosti odpověděla „ani ano, ani ne“. Dvě třetiny Čechů si myslí, že se Češi musí o sebe postarat sami a nikdo jiný jim příliš nepomůže. Výsledky jsou podnětné, ještě se k nim vrátíme.
Podle agentury STEM vede ČSSD jen těsně před ODS. Pokud by se lidovci dostali do parlamentu (což podle průzkumu není jisté), měla by ODS stejně mandátů jako ČSSD a celkově by měl rudý blok převahu 102 mandátů. Lidovci by se sociálními demokraty dohromady většinu nedali. ODS si mírně polepšila, ČSSD mírně tratila. Bylo by zábavné, kdyby volby skončily vítězstvím postkomunistů a komunistů o jeden mandát a Paroubek pak provedl jakýsi puč, samozřejmě s lidskou tváří (něco, na co se zjevně chystal po minulých volbách, viz jeho tehdejší slavný projev). Nechali by si to lidé líbit?
Milan Šíma nemá štěstí. Poté co mu v ČT zakázali pořad Bez obalu, rozhodl se teď odejít i z Primy, protože se tam nelíbil jeho nápad na debatu Topolánka se Zemanem, takže mu ho zatrhli. Zeman prý není předsedou parlamentní strany. Šímovin se ani trochu nedivím. Debata mohla být zajímavá a zábavná. Zjevně někomu vadilo, že by udělala reklamu i Zemanově nové straně. Kdopak to asi mohl být? Nebyl to náhodou ten samý, co mu vadil pořad Bez obalu?
Zdá se, že Fico mění názor na „slovenský“ dodatek k Lisabonu. Výjimka českého typu by podle něho mohla omezit chartou zaručená práva Slováků v sociální oblasti. Jistě, tak se to dá říci. Zdá se, že pan Fico zvážil svoje vyhlídky a shledal je nevalnými, jeho alibi bude poměrně přesvědčivé.
Jiří Přibáň (viz dnešní Salon Práva) by měl psát o právech a ne o věcech, kterým nerozumí. Mluví o veletočích Viktora Orbána, který prý ve jménu moci opustil liberální program „a zcela v zajetí toho nejodpornějšího etnického nacionalismu se začal bít za pokrevné bratry a sestry roztroušené po sousedních státech“. K Orbánově politice je možné mít řadu výhrad, ale ať nikdo nepočítá s tím, že se na Maďary, které si po Trianonu přibalily sousední státy, vykašle. Neudělal to ani on ani jeho socialističtí oponenti. A je to přirozené. Kdyby si po nějaké další budoucí válce Moravu mezi sebe rozdělily Slovensko, Polsko a Rakousko a vítězové jim to požehnali, dělali bychom totéž, starali bychom se v rámci možností o osud našich krajanů. Z Přibáně mluví ten nejodpornější indolentní český šovinismus. Z maďarského krev neteče.
Mluvčí SdL Posselt prohlásil, že česká výjimka SdL neznepokojuje, protože neruší právní nároky vyhnaných. Obávám se, že křivdu, způsobenou vyhnáním, lze dnes nanejvýš zmírnit, a to ve velmi omezeném rozsahu a nikoli právní cestou. V dalších dvou věcech má ovšem Posselt pravdu: že se Klausovou výjimkou ČR stala zónou omezených lidských práv a že Klaus udělal zase jednou Benešovým dekretům po celé Evropě slušnou reklamu. Sudetské Němce se podařilo českým nacionalistům, Klausovi,Zieleniecovi, Vondrovi a spol. tak říkajíc odstavit, česká ostuda zůstává, protože je neodstavitelná.




AUTOR JE POLITOLOG



Další články autora najdete v rubrice POLITICKÝ DENÍK
a na jeho osobních stránkách UDÁLOSTI, politický zápisník Bohumila Doležala



reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama