Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) nabídne Bavorsku a Sasku pomoc při pátrání po migrantech, kteří neuspějí se žádostí o azyl a pokusí se o útěk z německých zařízení. To je důvod, proč chce posílit ostrahu hranic. Pro zajištění bezpečnosti se Česko podle něj inspiruje u států jako Izrael, které s teroristy bojují už dlouho.
Zadal jste policii, aby o půl roku dříve předložila plán na lepší ochranu měkkých cílů. O co jde?
Jde o možné cíle teroristů s velkým počtem obětí, které nejsou chráněny. Konkrétně jde o obchodní domy, kulturní zařízení a akce, fotbalové stadiony, ale může to být i železniční infrastruktura nebo zdroje pitné vody.
Jak bude ochrana fungovat?
Nebudeme vymýšlet vymyšlené. Rozsáhle se inspirujeme u států, které s terorismem bojují už delší dobu. Naši lidé byli na stáži v Izraeli, hovoříme se specialisty z USA, sdílíme informace napříč Evropou. Co se týče například ochrany železnice, policie bude jednat s jejím správcem. Velmi intenzivně budeme spolupracovat také s Hospodářskou komorou, jejíž členové jsou vlastníky velkých prodejních objektů. Chceme jim poskytnout metodiku a pomoc při cvičení ochranek. Bude to stejný model, který policie už řadu let praktikuje ve fotbale, kde má uzavřené memorandum s majiteli klubů.
To se bude do supermarketů chodit přes rámy detekující kovové předměty a výbušniny?
Byl jsem v jedné africké zemi, kde to tak funguje. Je to ale situace, do níž se snad nedostaneme. Kontroly před vchody do supermarketů jsou zdlouhavé, zákazníky by obtěžovaly. Zatím si je nedovedu v Česku představit. Cestu ale vidím ve výcviku personálu ochranek včetně včasného rozeznání potenciálních pachatelů.
A ochrana koncertů nebo sportovišť?
Tam se přes rámy chodí už teď. Jsme připraveni nakoupit mobilní rámy, které bychom zapůjčovali pořadatelům těchto akcí.
Zmínil jste konzultace s Izraelci. Jaké poznatky od nich převezmeme?
Debatovali jsme se zástupci tajných služeb, tedy Mosadu i Šin Betu. Izraelci jsou zvyklí žít v ohrožení života každodenně. Situace v této zemi je pro teroristy složitá v tom, že se tam velmi obtížně seženou nelegálně držené zbraně a výbušniny. To znamená, že většina útoků je provedena sekerou, mačetou nebo nožem. Je to podobné nedávným incidentům v Německu a Belgii. V Izraeli je navíc silná přítomnost ozbrojenců na ulicích. Jsou to nejen vojáci a policisté, ale i soukromé osoby, které prošly vojenským výcvikem. Většinou vyřeší situaci na místě sami.
Bude vláda dál proti zbraňové směrnici EU? Může ji odmítnout?
Tato směrnice o držení zbraní se poměrně výrazně vyvíjí. Podle původního návrhu Evropské komise mělo být v Česku odebráno čtyřicet tisíc legálně držených zbraní, pak to nizozemské předsednictví v uvozovkách vylepšilo na čtyři sta tisíc. Teď směrnici upravuje Evropský parlament, bouřlivě o ní diskutuje. Vláda udělá maximum pro to, aby se nedotkla českých občanů. Její implementaci se můžeme bránit soudní cestou. Kromě toho hledáme způsoby, jak by bylo případně vhodné uvést směrnici do praxe. Například bychom mohli ve spolupráci s ministerstvem obrany rozšířit počty aktivních záloh.
Souhlasíte s názorem, že zabavení čtyř set tisíc zbraní by narušilo bezpečnost země?
Evropská komise občas žije ve světě odtrženém od reality. Nebo se snad bojí Evropanů, a proto prosazuje takovou směrnici? Čeští občané jsou poměrně výrazně ozbrojeni, zbraně drží legálně na základě zákonů, které patří k nejpřísnějším v Evropě. Naše legislativa se navíc zpřísnila po tragédii v Uherském Brodu. Současný stav je pro nás naprosto vyhovující a nechceme na něm nic měnit. Evropská komise by se měla zaměřit hlavně na to, jak řešit ostrahu hranic osmadvacítky nebo jak co nejrychleji vytvořit evropskou armádu.
<<< CELÝ ROZHOVOR SI PŘEČTĚTE ZDE >>>
