Masakr v Tulse zničil prosperující afroamerickou čtvrť. Teror fanatických rasistů byl desítky let zatajován

Masakr v Tulse zničil prosperující afroamerickou čtvrť. Teror fanatických rasistů byl desítky let zatajován Zdroj: United States Library of Congress

Masakr v Tulse zničil prosperující afroamerickou čtvrť. Teror fanatických rasistů byl desítky let zatajován

Jiří Holubec
Diskuze (0)

Před 95 lety vypukl v městě Tulsa útok zamířený proti zdejší prosperující afroamerické komunitě. V čtvrti Greenwood, přezdívané Černá Wall Street, byly zabity tři stovky obyvatel, vypáleno přes 1000 domů, škol, nemocnic a živností. Jména obětí a místa hromadných hrobů nejsou dodnes všechna odhalena. Nejhorší rasově motivovaná vražda v dějinách USA byl dlouhá léta zamlčována a maskována jako důsledek rasových nepokojů. Do většího povědomí se dostala až díky sci-fi seriálu Watchmen.

Po konci I. světové války existovala v USA malá naděje na zmenšení rasové nesnášenlivosti vůči afroamerické komunitě. Na 400 tisíc Afroameričanů bylo odvedeno, a přestože sloužili převážně v segregovaných jednotkách, vydobyli si svou odvahou a obětavostí u ostatních vojáků uznání. Platilo to bohužel převážně pro vojáky z Evropy. Zatímco Francouzi udělili 369. pěšímu regimentu Harlem Hellfighters nejvyšší vojenské vyznamenání, jejich krajané je stále považovali za méněcennou rasu. Většího respektu se Afroameričané nedočkali ani po návratu do vlasti. Poválečná Amerika naopak zažívala vzestup rasové nesnášenlivosti. Rostl výskyt případů lynčování a do xenofobních spolků typu Ku Klux Klan se hlásil rekordní počet nových členů.

V nemilosrdně segregované zemi měli Afroameričané možnost svobodně žít a podnikat pouze v uzavřených komunitách. Jedna z největších a nejbohatších vznikla v městě Tulsa. Čtvrť Greenwood vznikla na začátku 20. století, kdy vláda USA direktivně parcelovala bývalá indiánská území a přidělovala jejich části jednotlivým členům domorodých kmenů. V oblasti Tulsy se k vlastnictví rozsáhlých pozemků dostali Afroameričané, kteří byli v minulosti zajati a následně asimilováni kmeny Čerokézů. Další pozemky v okolí pak přikoupil bohatý afroamerický obchodník O.W. Gurley. Nově vzniklou čtvrť pojmenoval Greenwood podle svého rodného města v Mississippi a stal se jejím starostou a mecenášem.

Díky Gurleyho finančním pobídkám se v Greenwoodu rozjel čilý komunitní a podnikatelský život. Vznikaly zde obchody, restaurace, knihovny, nemocnice i kina. Zanedlouho přibyly záložny, banky, lékařské ordinace, právní kanceláře, hromadná doprava a taxislužba. Bohatý afroamerický hoteliér J.B. Stradford zde otevřel jeden z nejluxusnějších hotelů v celých USA. Vydavatel A.J. Smitherman založil místní noviny Tulsa Star, které kromě zpráv a novinek obsahovaly i právní poradnu zaměřenou na oblast lidských a občanských práv. Uzavřená komunita byla z velké míry soběstačná a její členové tak loajální, že své peníze takřka neutráceli nikde jinde.

Prosperita Greenwoodu byla tak očividná, že se čtvrti začalo přezdívat Černá Wall Street. Netrvalo dlouho a začala budit žárlivou závist u Tulsanů, kteří její obyvatele považovali za rasově méněcenné. V Oklahomě se začaly množit pokusy omezit Afroameričanům volební práva i otevřené útoky a lynčování. Vzdělaná a sebevědomá komunita, ve které žila řada válečných veteránů, právním i násilným útokům odolávala. Když se v roce 1919 Spojenými státy rozlila vlna rasistického terorismu známá jako Red Summer (Rudé léto), byl Greenwood jednou z mála oblastí, kam si davy lynčujících fanatiků nedovolily vkročit. Nenávist vůči Afroamerické komunitě v Tulse naplno explodovala až o dva roky později. 

Spouštěčem událostí byl nevinný incident z 30. května 1921, kdy afroamerický teenager Dick Rowland nastoupil do výtahu kancelářské budovy. Podle tehdejšího zvyku výtah jezdil s obsluhou, jíž byla v tomto případě mladá běloška Sarah Page. Podle všeho jí při vystupování z kabiny šlápl Rowland na nohu, nebo do ní nedopatřením strčil. Dívka však začala křičet a Rowland z místa uprchl. Druhý den ho zatkla policie a obvinila ho ze sexuálního napadení. Noviny Tulsa Tribune o události zveřejnily velký senzační článek na titulní stránce a navečer se před budovou úřadu šerifa začal scházet dav samozvaných mstitelů. Šerif Willard McCullough věděl, že obviněnému chlapci hrozí osud, jaký potkal během Rudého léta desítky nevinných Afroameričanů – lynčování, mučení, upálení za živa. Skandujícím ozbrojencům proto odmítl Rowlanda vydat. V kanceláři pouze přijal starostu Greenwoodu O.W. Gurleyho a zaručil se mu, že při případném útoku na budovu budou muset teroristé zabít nejdříve jeho. 

Napjatá situace se rychle vyostřila poté, co k obležené soudní budově dorazily ozbrojené milice z Greenwoodu. Po desáté večerní došlo ke krátké přestřelce a přečíslení Afroameričané se nakonec stáhli zpět do své čtvrti. Ve zbytku města se okamžitě začaly šířit fámy, že se obyvatelé Greenwoodu chystají zaútočit proti bílým Tulsanům a na pomoc jim z okolních měst jedou ozbrojení černí veteráni. Nebyla to pravda, zvěsti si ale vzaly za záminku gangy Ku Klux Klanu, paramilitární jednotky narychlo jmenovaných policejních zástupců i skupiny prostých ozbrojených rasistů toužících vymazat nenáviděnou Černou Wall Street z mapy města.

Krátce po úsvitu 1. června 1921 zaútočily zfanatizované davy na Greenwood. Ve čtvrti zakládali požáry, vhazovali do budov výbušniny, obyvatele prchající z hořících budov nemilosrdně stříleli, ubíjeli nebo je zaháněli zpět do plamenů. Přijíždějící hasičské jednotky byly pod hrozbou střelby obráceny zpět. Kolik si řádění teroristů vyžádalo obětí není dodnes známo. Odhady Červeného kříže hovoří až o 300 zavražděných. Přesné číslo však nebylo nikdy stanoveno a hromadné hroby se v Tulse nacházejí dodnes. Vypáleno bylo skoro 1300 domů, včetně škol, knihoven, nemocnic, hotelů, obchodů a kostelů. Další byly vyrabovány a vykradeny. Masakr zarazil až příjezd národní gardy povolané guvernérem J.B.A. Robertsonem, který ve městě vyhlásil stanné právo. Namísto útočníků gardisté zatýkali převážně Afroameričany. Skoro 6000 obyvatel Greenwoodu bylo celý týden zadržováno v improvizovaných vězeňských táborech, zatímco jejich čtvrť dále hořela.

Krátce po skončení útoků začaly oklahomské úřady celou událost zametat pod koberec. Dick Rowland byl zproštěn všech obvinění, propuštěn z vazby a odvezen z města. Článek, který ho ze sexuálního napadení obvinil, byl z archivu novin Tulsa Tribune odstraněn. Podobné výmazy proběhly i v archivech policie a záchranných jednotek. Incident byl na dlouhá léta úplně zamlčován a historici se jím začali zabývat až v 70. letech. Oficiální vyšetřování trvalo ještě déle. Oklahomské úřady ho spustily koncem 90. let a zpráva byla zveřejněna až v roce 2001. Pro události používala termín „rasový nepokoj“ (race riot). Termín masakr byl do názvu přijat až v roce 2018.

Širší veřejnosti připomněl události v Tulse neočekávaný zdroj – sci-fi seriál Watchmen navazující na mnoha cenami ověnčený komiks Allana Moorea. Minisérie HBO se odehrává v alternativní historické realitě. Dějová linie popisující masakr v Černé Wall Street je ale velmi skutečná. 

Začít diskuzi

Články z jiných titulů