Schodek státního rozpočtu jako časovaná bomba. Máme obrovský problém, varují experti
Minulý týden bylo na prvním jednání Poslanecké sněmovny po prázdninách opravdu veselo. V kuloárech se politici napříč stranami zdravili stejně jako kolegové, kteří se potkali po dovolené u kávovaru, poměřovali si opálení nebo ukazovali fotky od moře. U pultíku a před kamerami se ale chovali zcela jinak. Aby ne, na pořadu dne byl schodek státního rozpočtu.
Hlavním tématem bylo vyhazování veřejných peněz do luftu. Návrh vládní novely k veřejným rozpočtům vetoval prezident Petr Pavel, sněmovní většina Andreje Babiše ale veto nakonec přehlasovala. Kabinet tak bude moct překročit výdaje dané zákonem.
Alena Schillerová kvůli tomu odrážela útoky opozice, která jí uvolňování dluhových pravidel v době ekonomického růstu unisono vyčítá. ODS, lidovci, TOP 09, Piráti i Starostové svorně kritizují vládu, že s veřejnými financemi postupuje stylem „po nás potopa“.
Proti uvolnění byli i experti, třeba ekonom Mojmír Hampl, šéf Národní rozpočtové rady (NRR). „Vláda deklaruje, že chce utrácet víc, než co ekonomika dokáže vytvořit. Je to negativní signál,“ řekl Hampl. Další člen NRR ekonom Petr Musil upozornil, že v plánech ministryně financí vidí možnou past pro příští vládu: „Protože jestli s veřejnými financemi nic neuděláme, tak ve finále na to fakt doplatíme, doplatí na to ti ekonomicky a sociálně nejslabší.“
Šéfka státní kasy kontrovala a na tiskové konferenci mimo jiné uvedla, že prezidentova rozpočtová rovnice „beznadějně nevychází“, a promluvila i o údajném „ekonomickém harakiri“. Opoziční lídři následně potvrdili, že hodlají novelu napadnout u Ústavního soudu.
Kdo zaplatí populistický rozpočet a rostoucí státní dluh?
O rozpočtovém harakiri mluví i opozice: nevyčítá ho však prezidentovi, ale právě vládní koalici. Za největší problém považuje to, že si stát dlouhodobě vytváří strukturální díru ve veřejných financích a místo jejího řešení ji chce dál zalepovat dluhem.
Obavy o budoucnost mají i ekonomičtí experti. „Nejhorší na té celé diskusi je, že pokud nic nezměníme, tak máme obrovský problém do budoucnosti. A nedaleké, už za 25 let to bude opravdu citelné. A bity na tom nejvíc budou moje děti, které budou v šedesátých letech na vrcholu kariéry muset sanovat naše dnešní populistická rozhodnutí,“ řekl Reflexu Dominik Stroukal, ekonom z Metropolitní univerzity v Praze.
Ekonomové i samotná Národní rozpočtová rada nicméně varují, že plánovat vysoký schodek státního rozpočtu a třísetmiliardové deficity v momentě, kdy se ekonomice opět daří a nečelí vnějším šokům, odpovídá spíše krizovému hospodaření. „Ani během energetické krize, kdy ekonomika stagnovala, nepřesáhl schodek 300 miliard. Vláda si nyní vytváří prostor pro vyšší výdaje i v době, kdy ekonomika opět roste,“ uvedla Helena Horská, hlavní ekonomka Raiffeisenbank.
Nejde ale zdaleka jen o rozpočet. „Účtenka“ vlády za toto volební období obsahuje více položek, nad nimiž experti kroutí hlavou. V médiích rezonují konkrétní případy, které Česko stojí peníze, i když nejde o miliardy jako v případě kouzel s rozpočtem. Na další stovky milionů podle ekonomů vyjde nárůst nákladů na státní aparát, konkrétně za zvýšení počtu poradních orgánů, politických náměstků a reorganizaci sekretariátů po revokaci služebního zákona.
Kauza Juchelkovy poradkyně: Další zbytečné výdaje, které prodraží rozpočet
Jednotlivé položky na „účtence“ si rozeberme podrobněji. Podívejme se například na pozoruhodnou kauzu poradkyně ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky. Jak upozornily Seznam Zprávy, někdejší hlavní poradkyně ministra práce Alexandra Semancová dohlížela na evropské dotační výzvy a úkolovala úředníky, zatímco její soukromá firma inkasovala provize od žadatelů o tyto dotace.
Kvůli vyjádření zástupců Evropské komise ohledně závažných obav ze střetu zájmů se MPSV rozhodlo projekty raději vůbec neposílat k proplacení do Bruselu. Vznikla tak schválená škoda v celkovém objemu přes 81 milionů korun, kterou musí místo EU uhradit český státní rozpočet. Každá taková chyba dále zatěžuje státní rozpočet a zvyšuje jeho finální schodek. Když dostal ministr Juchelka od reportérů sérii dotazů, rovnou vydal na sociálních sítích video, v němž avizoval, že jde o „kampaň“. Po sérii článků pak před novináři v útrobách sněmovny utíkal s tím, že nemá žádné informace, a nakonec se zavřel v kanceláři.
Babišův střet zájmů stojí Česko miliony z veřejných rozpočtů
Střet zájmů jednoho politika hraje roli i v dalších kauzách, kvůli nimž Česko přichází o důležité prostředky. A jde o toho nejmocnějšího, tedy premiéra Andreje Babiše, který nadále tvrdí, že problém vyřešil přepsáním Agrofertu na RSVP Trust. S takovým vysvětlením ale mnozí právní experti ani Evropská komise zatím nejsou spokojeni. Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond nedávno podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert a chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun.
Česko v minulosti přišlo například o sumu přibližně 43 milionů korun z evropského dotačního programu IROP, jež ministerstvo pro místní rozvoj odmítlo předložit Evropské komisi k proplacení z důvodu potvrzeného střetu zájmů Andreje Babiše. Protože Brusel tyto peníze Česku neproplatil, celá tato částka vyplacená firmám z holdingu Agrofert nakonec zůstala na hrbu českých daňových poplatníků.
Předražené poradenství: Další díra do rozpočtu
Podle údajů Úřadu vlády ČR vyšly odměny 11 premiérových poradců za první půlrok zhruba na dva miliony a 111 tisíc korun. Úřad přitom za expremiéra Fialy za celý rok 2025 vydal na poradce jen necelý milion a půl. Vůbec nejvíce pobírá poradkyně pro svobodu slova Natálie Vachatová, která si za hodinu přijde na 1 150 korun, což při plném úvazku vychází na 184 tisíc korun měsíčně.
Jak upozornil bezpečnostní analytik Roman Máca, Babišova poradkyně tak z peněz daňových poplatníků bere na hodinu více než například velitel Vzdušných sil Armády České republiky v hodnosti brigádního generála.
Jak zkrotit schodek rozpočtu? Chce to politickou odvahu
Ekonom Stroukal dodává, že i takové úniky za desítky milionů bychom měli řešit. Podle něj je naprosto zásadní nedělat dlouhodobá, obří a rozpočtově populistická opatření, ale naopak bychom měli tleskat jakémukoli pokusu udělat v této oblasti nepopulární, ale ozdravné kroky. „A to chce politickou odvahu. Já můžu jen pro sebe a svoje děti doufat, že ji najdou,“ uzavírá Stroukal.
Celou verzi textu si můžete přečíst v aktuálním tištěném Reflexu.
