Objasní policie po exhumaci smrt Jana Masaryka? Příklady z historie kriminalistiky naznačují, že šance je
Policie v minulých dnech exhumovala ostatky Jana Masaryka, aby objasnila příčinu jeho smrti z roku 1948, za níž podle podezření stojí komunističtí agenti. Je možné po takto dlouhé době vraždu dokázat? Případy z kriminalistické historie dokazují, že ano. Forenzní experti dokázali pomocí exhumace ostatků objasnit desítky nevyřešených kauz. Mimo jiné i 400 let starý případ domnělé bratrovraždy ve florentském rodě Medicejů.
Milovníci detektivek si určitě pamatují tisíckrát omílané pravidlo, že pro objasnění vraždy je rozhodujících prvních 24 hodin. Poté začne stopa chladnout, indicie mizet a pachatel má možnost napravovat chyby, kterých se při maskování svého činu dopustil. V kriminalistické historii ale existuje řada případů, na jejichž rozluštění čekali pozůstalí desítky i stovky let.
Jedna z takových kauz právě probíhá u nás. Policie se rozhodla z rodinného hrobu v Lánech vyzvednout ostatky Jana Masaryka. Poválečný ministr zahraničí zahynul za dosud neobjasněných okolností 10. března 1948 po pádu z okna svého služebního bytu. Tehdejší vyšetřovatelé uzavřeli případ verdiktem, že šlo o sebevraždu. Jelikož však smrt nastala necelý měsíc po komunistickém puči, panovalo vždy podezření, že nepoddajného syna prvního československého prezidenta odstranili komunističtí agenti na příkaz Moskvy. Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu proto kauzu prověřuje jako možnou vraždu a okolnosti má pomoct objasnit právě probíhající exhumace.
Hledání stop a indicií takřka 80 let po smrti jistě není jednoduché. Moderní kriminalistika má však nástroje, které se v podobných případech osvědčily. Jeden ze známých případů je starý více než 400 let.
Kauza rodu Medicejů
Klan Medicejů ovládal Florencii celá staletí a obratným manévrováním a strategickými sňatky provázal italský městský stát s nejvyšší šlechtou celé Evropy. Velkovévoda toskánský Francesco I. Medicejský si například vzal v roce 1565 za ženu rakouskou arcivévodkyni Johanu Habsburskou, dceru římskoněmeckého císaře a českého krále Ferdinanda I.
Snaha o zplození mužského potomka dlouho vyznívala naprázdno a Francesco se raději věnoval alchymii, umění a své mladé milence Biance Cappello. Když Johanka v pouhých 31 letech zemřela, zůstal Francesco bez dědice. Za novou ženu si vzal svou Biancu, oba ale zachvátila v říjnu 1587 podivná nemoc a po 11 dnech v bolestech krátce po sobě zemřeli. Okolnosti daly vzejít šeptandě, že je nechal otrávit Francescův bratr kardinál Ferdinando. Ten skutečně usedl na uprázdněný trůn a ukázal se být inteligentním a prozíravým vládcem. Jeho odkaz ale vždy zastiňovalo obvinění z bratrovraždy.
Prastarý případ plný intrik se dočkal nečekaného rozuzlení v roce 2010. Vědci z Turínské univerzity exhumovali Francescovy ostatky a dokázali v jeho kostech odhalit stopy zimničky tropické – parazita Plasmodia falciparum způsobujícího malárii. Za smrt velkovévody tedy nemohl jeho bratr, ale komár přenášející tehdy neléčitelnou tropickou nemoc.
Noreen Rudd
V roce 1973 se Donnie Rudd neočekávaně rozhodl opustit svou ženu a čtyři děti a oženit se se svou devatenáctiletou kolegyní. Čerstvé manželství po pouhém měsíci přerušilo neštěstí. Policejní hlídka přivolaná k havarovanému vozu na odlehlé silnici našla v jeho útrobách bezvědomého Donnieho Rudda, jeho mladá žena Noreen ležela na zadním sedadle a nejevila známky života. Její smrt byla uzavřena jako nešťastná náhoda a odložena do archivu až do roku 2012.
Donnie Rudd byl tehdy předvolán na policii k výslechu v jiné kauze, detektivové ale na závěr zabrousili i na 40 let starý případ, jehož okolnosti neustále budily pochybnosti. K jejich překvapení si Rudd nebyl schopen vybavit, jak přesně k havárii došlo a jestli jeho žena zahynula v autě.
Vyšetřování bylo proto obnoveno a ostatky zesnulé Noreen Rudd byly vyzvednuty z hrobu. Forenzní lékař z nich zjistil, že příčinou smrti nebyl náraz v automobilu, ale údery tupým předmětem. Donnie Rudd byl následně usvědčen, že se s Noreen oženil, jen aby ji poté ubil k smrti, naaranžoval autohavárii a inkasoval její životní pojistku. V roce 2018 byl odsouzen k 75 letům vězení, o čtyři roky později za mřížemi zemřel.
Judy Sawchuk
Judy Sawchuk byla nalezena v roce 1985 ve svém bytě v kanadském městě Windsor v kaluži krve. V ruce třímala kuchyňský nůž, jímž se pokoušela bránit vrahovi, který ji ubil k smrti. Přes pečlivé vyšetřování se nepodařilo nalézt žádné indicie vedoucí k podezřelým a případ byl odložen jako nevyřešený. Až v roce 2003 se policii dostala náhodou do rukou stará nahrávka hovoru, během něhož se mluvčí svěřuje, že se jeho známý patrně dopustil vraždy.
Dotyčný Gerald Hillman byl v té době již po smrti － zemřel rok po vraždě Judy Sawchuk na předávkování drogami. Jelikož mezi ním a obětí byla spojitost, policisté případ znovu otevřeli. Exhumovali ostatky podezřelého Hillmana a díky získaným vzorkům DNA byli po více než 20 letech schopni vraždu objasnit.
Hank Johnson
Hank Johnson byl nalezen v roce 2008 v texaském hotelu Executive Inn. Byl v bezvědomí a tělo neslo následky brutálního bití. Z kómatu se už neprobral a o 11 dní později zemřel. Čtvrť města Hearne byla známá jako shromaždiště prostitutek a dealerů drog. Policisté proto soudili, že smrt nastala po nepovedené transakci, a po sérii výslechů v okolí případ odložili.
Johnsonovi příbuzní trvali na tom, že Hank byl slušný člověk a v hotelu v nebezpečné čtvrti bydlel pouze kvůli blízkosti práce. Na jejich naléhání bylo tělo oběti po více než roce exhumováno a byla z něj odebrána další série vzorků. Stopy DNA pak detektivy přivedly až k muži jménem Trae Deandre Thompson. Ten se v roce 2014 rozhodl přijmout u soudu obvinění z neúmyslného zabití.
Danna Dever
Danna Dever zmizela ze svého domova v kalifornské Cordelii v srpnu 1996. Pohřešování oznámil na policii její přítel Lonnie Kerley s tím, že Danna odešla z bytu a už se nevrátila. Rodina jeho tvrzení nikdy nevěřila. Policie však neměla žádné indicie, že by do zmizení byl zapleten. O několik měsíců později policie našla v poušti ostatky neznámé ženy ukryté v mělkém příkopu. Pokročilý rozklad neumožňoval bližší identifikaci a žena byla pochována jako „Jane Doe“ (jméno připisované neidentifikovaným obětem).
Oba nesouvisející případy nečekaně ožily v roce 2007. Pomocí počítačového srovnání bylo odhaleno, že se otisky prstů Danny Dever shodují s částečnými otisky odebranými neznámé Jane Doe. Její tělo bylo exhumováno, analýza DNA potvrdila totožnost a forenzní lékaři dokázali z kostí zjistit násilnou příčinu smrti. Pod tíhou nových důkazů byl Lonnie Kerley usvědčen z vraždy a odsouzen na doživotí.
