nahoru

Slovensko a olympijské křivdy

Pavel Kovář 19. února 2002 • 16:23

Setkání mládeže celého světa a čestné sportovní zápolení - ideje olympismu, až by jeden slzel. Jenomže ve hře je i byznys a stále rostoucí gigantičnost olympiád. A výsledek? Pocit křivdy v řadách sportovců, v Salt Lake city konkrétně u hokeje a snowboardingu.

DIKTÁT MOCNÉ NHL

"Něco za něco," tak lze nejstručněji vyjádřit dohodu mezi NHL (nejprestižnější hokejovou ligou světa) a Mezinárodní hokejovou federací (IIHF) v roce 1996, dva roky před ZOH v Naganu. "Poprvé v historii přerušíme soutěž, aby nejlepší hokejisté planety hráli na olympiádě, ale pak postoupí přímo do bojů o medaile země, jež mají v NHL nejvíc hráčů," řeklo zámoří. IIHF ustoupila v zájmu zlepšování vztahů, usilovala o to, aby NHL platila evropským klubům za výchovu hokejistů více peněz. A tak před Naganem diktát NHL zněl: v hlavní soutěži olympiády bude hrát Kanada, USA, Švédsko, Finsko, Rusko a Česko. Totéž platí i nyní, kdy proti těmto šesti gigantům nastoupí v závěrečném kole jen dva nejlepší týmy z předkola, z osmičky: Rakousko, Lotyšsko, Německo, Bělorusko, Ukrajina, Francie, Švýcarsko a Slovensko. Tyhle týmy však nemohou v předkole počítat s hráči NHL, poněvadž ta se ještě hraje.
Zjevná křivda nejvíc zasáhla Slováky. Jejich manažer Peter Šťastný sice usiloval o dřívější uvolnění některých hráčů, ale ti nejlepší odehráli sotva jeden zápas kvalifikace. Slovensko si dělalo velké naděje, ale prohrálo s Německem 0:3, poté remizovalo s Lotyšskem 6:6 a po dvou dnech ztratilo naděje na postup do bojů o medaile. Slovenští hokejisté z NHL budou mít příští týden neplánovanou a poněkud smutnou dovolenou. Křivdu, o níž se před olympiádou na Slovensku tolik mluvilo, vystřídala blamáž.
Jinak je však možné, že nejlepší hráče z NHL vidíme na olympiádě naposledy. Kdyby se totiž opakovalo naganské fiasko Kanady i USA (neuhrály ani medaili), potom by NHL pod vlivem obchodních ztrát (a zřejmě nezájmu zámořských televizí) příště soutěž nepřerušila a hráče neuvolnila. Z toho panují v kuloárech nemalé obavy.

TRADICE VS NOVUM

Lyžování je letité, snowboarding mladý, oba se navzájem nemilují. Snaha přiřadit "prknaře" - zejména na olympiádě - k lyžařům je nešťastná. Má zabránit rozrůstání programu a počtu účastníků. Obstát však nemůže a snowboardisté právem hovoří o diskriminaci. Mezinárodní lyžařská federace má na olympijských hrách dost práce se svými disciplínami, a proto ji snowboarding nezajímá. Jeho soutěže se v Naganu dostaly do programu narychlo, a tak v každé disciplíně jelo jen třicet pět závodníků. Slib, že příště se počty zvednou, zůstal jen na papíře.
Nicméně šanci být v olympijské pětatřicítce měli i nejlepší Češi - David Horváth, Martin Černík a Petra Elsterová. Jenomže došlo k informačním šumům o kvalifikačních podmínkách (také však mohlo jít o záměrnou dezinformaci), svou roli sehrála i liknavost funkcionářů Českého svazu lyžařů a část viny padá i na jezdce. Byli příliš bohorovní, a přestože znají poměry v lyžařském svazu, o věc se moc nezajímali. Takže jsou doma a na hrách jezdí ti, kteří s nimi na mezinárodních závodech prohrávají. Škoda. Vždyť třeba Černík krátce po Naganu porazil olympijského vítěze.



Kurzy měn
25,290
20,480
28,590
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře