nahoru

Bhópál

Václav Vašků 4. února 2004 • 15:56

Přesně pět minut po půlnoci 3. prosince 1984 otřásl Bhópálem výbuch. Lidé nacházející se na pahorcích nad miliónovým indickým městem viděli, jak se z místní chemičky valí chuchvalce bílé mlhy. Vítr je hnal směrem ke slumu Džaj Prakaš Nagar. Když mrak zahalil chatrče, lidé oslepení jedovatým plynem se vypotáceli ven a hledali pomoc na ulici. Tváře měli nafouklé a zdeformované puchýři. Když vyšlo slunce, bylo již několik tisíc mrtvých. Nikdo nebyl varován, protože poplašné zařízení v chemičce bylo vypnuto.

Foto
Obraz této největší průmyslové havárie v dějinách zachytil indický fotograf Raghu Ráj, který tehdy pracoval pro prestižní agenturu Magnum Photos. Půl hodiny po půlnoci ho vytáhl z jeho postele v Dillí první telefonát z Paříže. Než si natáhl džíny, volali z New Yorku, když si obul první botu, volal Londýn. Raghu si připravil brašnu s foťáky, vytáhl z lednice několik balíků filmů a uvažoval: Jestliže stihne noční let, může být v téměř 800 km vzdáleném Bhópálu už nad ránem. Začne fotografovat, právě když bude vycházet slunce. Fotografie, které to ráno Raghu udělal, obletěly svět a staly se ikonou bhópálské tragédie.
Ta však dodnes neskončila. Lidé zasažení před více než 20 lety plynem stále trpí a umírají. Před časem proto organizace Greenpeace Raghua Ráje požádala, aby se do Bhópálu vrátil a po sedmnácti letech zmapoval osudy obětí havárie. Z této práce vznikla výstava a kniha s názvem EXPOSURE - Portrait of a Corporate Crimes (Portrét firemního zločinu). Kompletní výstavu je možné zhlédnout v Leice Gallery na Pražském hradě do 8. února. Raghuovi Rájovi je dnes 63 let. Přijel na zahájení výstavy do Prahy. Sedíme v zasněženém Ungeltu a Raghu vypráví o bhópálské tragédii. Neměl to ráno strach, že se také nadýchá plynu a postihne ho osud obětí, které fotografoval? Raghu chvíli přemýšlí: "Při fotografování na to nemyslíte. Cítíte, že jste součástí určité události, a váš úkol je v tu chvíli jasný: podat světu svědectví o tom, co se tu děje." Jak to v Bhópálu vypadá dnes? Během havárie bylo otráveno přes půl miliónu lidí. Řada z nich má natrvalo poškozené zdraví. Nejméně 120 000 lidí potřebuje dodnes stálou lékařskou péči. Počet těch, již zemřeli na následky otravy, vzrostl na 20 000.
Ještě dnes umírá průměrně jeden člověk denně. Společnost Union Carbide odmítla převzít za tragédii odpovědnost. Opustila zamořenou chemičku a stáhla se z Indie. Celá léta platila armádu právníků, aby poškozeným nemusela vyplatit žádné odškodné. Nakonec došlo k mimosoudnímu vyrovnání s indickou vládou. Namísto požadovaných tří miliard však Indie obdržela jen 470 miliónů dolarů. Jeden z hlavních viníků havárie v Bhópálu, šéf indické pobočky Union Carbide Warren Anderson, se šestnáct let vyhýbal soudu, přestože na něj byl vydán mezinárodní zatykač a hledal jej Interpol. Spojené státy tohoto muže, obviněného z hromadné homicidy (zabití), odmítly vydat s odůvodněním, že není znám jeho pobyt. Fraška se ale provalila, když v srpnu 2002 aktivisté Greenpeace zazvonili v Andersonově vile v Bridgehamptonu na Long Islandu a předali mu soudní obsílku. Osmdesátiletý Anderson prohlásil, že si není vědom žádné viny, a procesu v Indii se nezúčastní.
FotoFoto

Václav Vašků


Kurzy měn
25,270
20,500
28,590
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
Nejčtenější
Komentáře