Z komiksu Druuna

Z komiksu Druuna Zdroj: Crew.cz

Druuna
Z komiksu Druuna
Z komiksu Druuna
Z komiksu Druuna
Z komiksu Druuna
10
Fotogalerie

Poprsím i pozadím proti lži a nenávisti. Hrdinka erotických komiksů Druuna je zpátky!

Radostná událost nastala pro milovníky klasických a erotických, případně klasických erotických komiksů. V nakladatelství Crew vyšla druhá kniha DruunyPaola Eleuteriho Serpieriho, která obsahuje hned tři sebraná alba slavné komiksové řady. Stejně jako v prvním díle jsou hlavními protagonisty prsa a pozadí titulní hrdinky. Příběh však tentokrát působí promyšleněji a jedná se o poměrně komplikovanou sci-fi, která zdatně rozvíjí prvky předchozích částí.

Druuna rozhodně není pro děti. A nikdy pro ně nebyla. Když se v roce 1985 objevila poprvé, stala se rázem objektem touhy nejednoho komiksového nadšence. Hlavní hrdinka je součástí postapokalyptické umírající krajiny, která se hroutí sama do sebe a lidství degeneruje v ohavných mutacích, jimž je právě Druuna – nelidsky dokonalá lidská samice na vrcholu sil a sexuální přitažlivosti – kontrastem.

Právě prostředí umožňovalo Serpierimu „prodat“ svoje studie humanoidních i nehumanoidních postav v nejrůznějších kopulačních pozicích čtenáři. Bujnost ženského těla spolu s troskami civilizace vytvářejí uhrančivé kompozice, v nichž je příběh o společenství, které zapomnělo na svoje kořeny i určení, v podstatě druhořadý. Přesto Serpieri v prvních třech dílech uzavřel celé vyprávění a Druuna, jediná bytost stojící za záchranu, uniká do volného vesmíru na kosmické průzkumné lodi.

Druhá kniha začíná tam, kde předchozí končí. Druhá trilogie obsažená v právě vydané knize začala vycházet v roce 1992 a Serpieri podstatně vylepšil práci na scénáři. Znatelně lepší je i kresba, ale vzhledem k její maniakální vypiplanosti už lze zdokonalit jen málo. Jak se ukazuje, Druuna nakonec neuprchla ze svého světa sama. Z jejího domova unikl ještě někdo – Schastar, mozek domovského světa, který se snaží propojit s počítačem kosmického plavidla, což způsobuje celou řadu obtíží, které pochopitelně může vyřešit jenom Druuna. Ta je proto posádkou uspána a v hypnotickém stavu se ocitá ve snu zmučeného Schastara, který nevědomky hubí všechno živé na palubě lodi.

A to je okamžik, od nějž je všechno možné a Serpieri může opět čtenáře/diváky uvrhnout do vln vizuální extáze sestávající se ze scén brachiálního násilí a explicitních násilnických sexuálních scén ospravedlněných zešílením Schastara a tím, že jsme v jeho podvědomí. O to pozoruhodněji působí bohatý textový doprovod. Jak už jsme poznamenali, Serpieri tentokrát nezapomíná na příběh ani na vteřinu a mezi kopulacemi hrdinně žongluje poměrně složitým vědeckofantastickým příběhem o několika rovinách času i prostoru.

Neméně důležitou roli jako příběh sám zde opět hrají chapadla, mutanti a roboti. Když nejsou žádní k dispozici, zaskočí prapodivný obří hmyz nebo alespoň zvrhlý a ještě zvrhlejší zdravotnický personál. Ale Druuna je rozhodně nadžena a všemi útrapami se prosouloží až ke konci druhé trilogie, která oproti očekávání ani v nejmenším nekončí happyendem a hrdinka má co dělat, aby zachránila onu pověstnou holou kůži. Což ale zrovna jí vůbec nevadí, protože oblečenou ji v komiksu potkáte jen zřídka.

Je skvělé, že Druuna konečně vychází česky, protože její poselství boje proti veškerému nebezpečenství volnou láskou a povolností – pozor, téměř vždy chtěnou a zcela emancipovanou – je všeobecně srozumitelné publiku všude tam, kde má láska s pravdou alespoň nějakou šanci zvítězit nad lží a nenávistí.