Papež Františe ve Vatikánu pronesl tradiční velikonoční poselství.

Papež Františe ve Vatikánu pronesl tradiční velikonoční poselství. Zdroj: ČTK

Causa Otčenáš: Papež neomarxista cenzuruje Ježíše

Neomarxistická korektnost proniká i do oblastí, kde to opravdu překvapí. Papež František vyzval ke kritické revizi Otčenáše, protože současná verze kompromituje Boha a říká, že někoho uvádí v pokušení. To se má nyní změnit. Papež ovšem nezvážil možnost, že Bůh je žena.

 První svět blbne na kvadrát. Zatímco na Předním Východě zuří války a v Africe jeden stát za druhým upadají do chaosu, my, vyspělý první svět, se dohadujeme o tom, jak koho nazvat a oslovit, aby to nebylo urážlivé. A s podobnou změnou - k menší urážlivosti modlitby - nyní přichází i papež František, první neomarxista na papežském stolci od ukřižování Krista. Přichází s výzvou, kterou bych čekal tak od strany Zelených nebo podobného subjektu - s výzvou ke korektnosti. Vyzval ke změně překladu verše v Otčenáši: „neuveď nás v pokušení“.

Jak uvádí BBC, podle papeže tato interpretace není přesná, protože bůh lidi k hříchu nenavádí. Nově se bude říkat „nedopusť, ať podlehneme pokušení“. Papež to řekl v pátek v italské televizi TV2000. 

Prostě - stará verze Otčenáše haní dobré jméno Boha a připouští možnost, že by tato (neprokázaná) entita zvaná Bůh mohla někoho svádět k hříchu, uvádět v pokušení. V době, kdy umírají v Lybii děti při kmenových válkách, kdy jsou znásilňovány kurdské ženy bojovníky Islámského státu a Kim chystá atomovou bombu, není v podstatě nic důležitějšího na práci než hlídat dobré jméno Boží. A tak se dal František do díla, a ode dneška se budou křesťané modlit zrevidovanou verzi Otčenáše. 

Je sice pravda, že otčenáš je nejstarší dochovanou křesťanskou modlitbou, a že byl dost dobrý pro stovky generací křesťanů od dob, kdy se tato původně judaistická sekta osamostatnila. Podle Lukášova evangelia sdělil tuto modlitbu svým učedníkům osobně Ježíš Kristus, když se ho ptali, jak se mají modlit. V evangeliu podle Matouše je tato modlitba součástí kázání na hoře, kde Ježíš představil svoje poselství. Takže je Otčenáš zdrojovým textem od samého Ježíše. A revidovat Ježíše je docela solidní odvaz i na neomarxistického papeže. 

Papežovo gesto lze chápat a je možné rozumět, proč jej papež - tedy církev - udělala. Sluníčkářství je trend objímající celou euroatlantickou civilizaci, a církev nesmí promeškat správnou chvíli, kdy se k tomu šílení přidá. Ovšem současné papežovo gesto ukazuje, že přes dobrou snahu katolíci dosud dlí v myšlenkovém středověku. Otčenáš totiž potřebuje ještě jednu, a to mnohem zásadnější revizi. Už sám počátek modlitby - „Otče náš, jenž jsi na nebesích“ - je maloměšťácký, šovinistický a nepřijatelný. V této verzi totiž modlitba vůbec nezohledňuje možnost, že Bůh je žena. Či možnost, že Bůh je genderově nevyhraněný, má fluidní pohlaví, nebo je prostě trans. A to se musí změnit stejně, jako se změnil text modlitby stran pokoušení.

Církev je povinna zohlednit, že Bůh nemusí být - jak bylo v tradiční šovinistické koncepci zvykem - chlap. Tím méně otec. Proto by korektní verze Otčenáše měla ihned vyškrtnout otce, a měla by začínat slovy: „Rodiči náš, jenž jsi na nebesích“. Dokud papež tuto změnu nezařídí, nelze považovat snahu katolické církve o genderovou korektnost za autentickou.