nahoru

Smrt pražského hasiče: I v míru máme hrdiny!

Jiří X. Doležal17. února 2017 • 12:30
Při hašení požáru lakovny ve Zvoli se těžce zranil pětačtyřicetiletý pražský hasič Jan Odermatt (vpravo).
Při hašení požáru lakovny ve Zvoli se těžce zranil pětačtyřicetiletý pražský hasič Jan Odermatt (vpravo).
• foto: 
Profimedia.cz

Celá Evropa trpí nedostatkem pozitivních identifikačních vzorů. Neválčíme a čas velkých objevů už pominul, takže bojovníci a vynálezci docházejí. Místo nich se ale vynořuje jiná skupina lidí, kteří snesou označení hrdina a již neváhají nasadit a někdy i položit život při obraně celé společnosti.

Ta zpráva vypadá velmi civilně, nečiší z ní patos jako při oznamování smrti vyhlášeného generála ve vedené válce. Ta zpráva se nedostala na titulky novin, není hlavní událostí dne, a přesto je nesmírně důležitá. Ukazuje, že i v naší prozaické a neromantické zemi, v hlubokém míru, umírají za nás všechny lidé, a my bychom je měli chápat jako hrdiny.

Zpráva říká: Při hašení požáru lakovny ve Zvoli se těžce zranil pětačtyřicetiletý pražský hasič Jan Odermatt z radotínské stanice, který byl u sboru už od prosince roku 1993. Druhý den po požáru následkům svých zranění podlehl a zemřel. Je to takové malé konstatování smrti — referát o události nenese bombastický břink válečného hrdinství ani optimistický opar zásadního vědeckého objevu. Přesto je zpráva nesmírně důležitá a měli bychom jí věnovat mnohem víc pozornosti, než činíme.

Zpráva totiž ukazuje, že celá společnost, celý hladký chod civilizačních vymožeností hladce běží jen díky tomu, že občas při nějakém neromantickém maléru a jeho nápravě někdo umře. Odskáče to za nás všechny, abychom my ostatní mohli dál v klidu žít. A nejsou to jen vojáci, v naší spíše mírové době tyhle oběti mnohem častěji přinášejí policisté než hasiči.

A tak bychom si měli, podobně jako Američané po 11. září, zvyknout, že hrdinou dnešních dnů jsou nejčastěji hasiči — příslušníci skrovné profese bez nějakého vyššího sociálního statusu, v podstatě dělníci katastrof. Hasiči dnes nejčastěji ze všech profesí umírají ve službě, podobně jako policisté denně nasazují za nás všechny život a občas o něj i přijdou. Při ochraně společnosti. Takže naše věčné naříkání, že naše země nemá hrdiny, je úplně liché.

Máme hrdinů dost — jen nepůsobí vizuálně tak heroicky jako bojovník s mečem. Bývají ušmudlaní od kouře, v nehořlavých montérkách a ochranných přílbách, jež působí trochu komicky — přesto právě oni jsou v první linii, když nám ostatním jde někde o hubu. A právě oni při tom umírají.

Takže prosím učitele základních škol: Až budete mluvit s dětmi o našich hrdinech, nezůstávejte u Kubiše a Gabčíka. Mluvte i o hasičích a policistech, kteří ve službě přišli o život. Hrdinů máme dost i nyní, v míru. Jsou to hrdinové všedního dne, hrdinové v montérkách. Přesto zaslouží náš respekt stejně jako slavní válečníci. Takže tento text prosím berte jako takovou malou panychidu za Jana Odermatta, pražského hasiče, jenž ve službě chránil nás všechny a zahynul při tom.



Klíčová slova: komentáře, hasiči, hrdinové, úmrtí



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
25,990
22,280
28,970
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře