Andrej Babiš zničehonic ustoupil. Ministru zdravotnictví Ludvíkovi kývl na pravidelné přisypávání státních miliard do zdravotnictví. Jeho předchůdci Němečkovi se to nepodařilo. Stal se novoroční zázrak? Má pro Babiše ministr Ludvík větší šarm, než míval Němeček?
Ministři financí a zdravotnictví se překvapivě dohodli na zvýšení zdravotního pojištění za státní pojištěnce. V letech 2018 až 2020 přidá stát zdravotním pojišťovnám vždy 3,5 miliardy korun navíc. Jen na vysvětlenou: státních pojištěnců je šest miliónů (penzisté, děti, nezaměstnaní, matky a otcové na rodičovské, invalidé…) a zdravotní pojištění za ně platí stát z vybraných daní – bezmála sedmdesát miliard ročně. Bývalý ministr Němeček chtěl, aby stát své platby rok co rok valorizoval, ministr financí Babiš nechtěl. Proč tedy najednou ta vstřícnost?
Je to jednoduché
1. Je volební rok a Andreji Babišovi půjde o všechno – buď se stane premiérem, nebo s politikou končí. Těžko si ho představit jako běžného ministra, nedej bože „jen“ poslance. Nebude si kazit nadějné vyhlídky jakoukoli nespokojeností lékařů a ostatních zdravotníků, potřebuje „klid na práci“.
2. Hospodářství se daří, státu se peníze z daní jen sypou. Andrej Babiš se může chlubit prvním přebytkovým rozpočtem po roce 1995. Hádky s ministrem zdravotnictví o každoroční přídavek jsou tudíž z tohoto pohledu zbytečné, jde přece „jen“ o drobné. Navíc ty přidávané miliardy nepatří soukromníkovi Babišovi, nebolí ho, jsou to státní peníze.
3. Miloslav Ludvík je Andreji Babišovi osobně sympatičtější, než býval Svatopluk Němeček. Ti dva spolu neustále válčili. Vyhověním Ludvíkovi může Babiš dodatečně vzkázat svému poraženému rivalovi: „Vidíš, žábou na prameni jsi byl ty!“
Jenže. Pokud dá vláda pravidelnou povinnost rok co rok zvyšovat platby za své pojištěnce do zákona, bude muset platit, i když se ekonomice dařit nebude, i když státní kasa bude v úzkých. To je past na budoucnost. Ale třeba Andrej Babiš, až bude tím příštím premiérem, svůj dnešní souhlas s pravidelným zvyšováním plateb odvolá. Politicky „flexibilní“ je na to dost.
