Donald Trump - ilustrační snímek.

Donald Trump - ilustrační snímek. Zdroj: Profimedia.cz

Trump rozběsnil Čínu – jako první prezident USA po 37 letech mluvil s vůdkyní Tchaj-wanu

Zdá se, že USA budou mít po váhavém Baracku Obamovi  prezidenta, který skutečně může učinit Ameriku opět „velikou“. Donald Trump v pátek ve velmocenském souboji dokonale zaskočil Čínu, když porušil tradici a jako první americký vůdce po dlouhých 37 letech hovořil oficiálně s prezidentkou Tchaj-wanu, který považuje Peking za svoji odtrženou provincii.

Trump začal na Čínu tlačit a to ještě ani nenastoupil do úřadu. Už v předvolební kampani opakovaně a velmi tvrdě kritizoval Čínu především za její obchodní praktiky, ale také za porušování lidských práv. V pátek pak na Twitteru oznámil, že telefonoval s prezidentkou Tchaj-wanu Cchaj Jing-wen.

Peking považuje ostrov Tchaj-wan za odtrženou provincii a nepřeje si udržování žádných oficiálních styků s jejími svobodně zvolenými představiteli. Trump telefonátem porušil 37 let dlouhou tradici, kdy američtí prezidenti nemluvili takto otevřeně s vůdci na Tchaj-wanu. V roce 1979 Spojené státy přerušily s ostrovem diplomatické styky a uzavřely je opět s Čínou.

Některá světová média dokonce považují rozhovor Trumpa s Chaj Jing-wen (byla zvolena v lednu a nastoupila do úřadu v květnu) za „velký diplomatický skandál“ a ptají se, zda americký prezident vůbec tuší, co činí.

Dá se za tím ale vysledovat důmyslná Trumpova taktika.

Nový prezident už více než rok pekingskou vládu kritizuje a požaduje narovnání hospodářských vztahů, z kterých má výhody většinou Čína. A má v ruce hodně silné trumfy. Jen loni Spojené státy dovezly z říše středu zboží za 483 miliard dolarů. Trump ale upozorňuje, že vzájemný obchod je tragicky nerovnovážný (USA exportovaly do Číny jen za 116 miliard dolarů) a požaduje nápravu. Naznačuje, že by mohl uvalit na dovoz z Číny vyšší cla, což by asijské velmoci způsobilo obrovské ztráty a vyvolalo problémy.

Čínské ministerstvo zahraničí označilo páteční rozhovor obou státníků za „trik“ a řeklo, že doufá, že to nebude znamenat zhoršení vztahů s Amerikou. Mezitím ale úřady důsledně cenzurují všechny zprávy o telefonátu Trumpa s Tchaj-wanem.

I když to tak nevypadá, Trump podle všeho velmi dobře věděl, co činí. Zasáhl Čínu na jejím slabém místě. Před několika týdny mu navíc vyslovil podporu i tibetský dalajlama, který projevil přání se s ním sejít. Což se podle všeho v příštím roce také odehraje.

Čínská obchodní politika přitom postupně dostává stále více států světa do neřešitelné pozice, protože mnohé země se na říší středu stávají závislými. V případě USA je to ale jinak – pokud by Amerika začala omezovat čínský dovoz, dostala by vládu v Pekingu do nemalých problémů. Navíc Spojené státy nejsou ani tolik závislé na investicích z Číny, jako některé země Evropy a Asie. Na druhou stranu drží čínská vláda dluhopisy, které financují americký dluh a v tom je silná zase ona.

Trumpův páteční krok jasně ukázal, že Čína si nebude moci dále v případě USA diktovat podmínky ohledně třetích partnerů. „Proč bych neměl hovořit s prezidentkou Tchaj-wanu, když jim každý rok prodáváme zbraně za miliardy dolarů,“ ptal se Trump v jiném pátečním twitterovém příspěvku.

Amerika sice oficiálně uznává „jednu Čínu“, jak si to přeje Peking, ale současně má s Tchaj-wanem obrannou dohodu, která hovoří o tom, že pokud by komunistická vláda v Pekingu chtěla na ostrově vojensky zasáhnout, bude Washington adekvátně reagovat. USA tak zůstaly pro Tchaj-wan rozhodujícím a vlastně jediným velkým spojencem.

Problémem pro Čínu pak je, že současná prezidentka Tchaj-wanu je z Demokratické pokrokové strany, která skutečně podporuje vyhlášení nezávislosti. Jenže podobně jako předchozí ostrovní vlády to neudělá.

Donald Trump tedy rozehrál v případě Číny velmi odvážnou hru, která může mít zásadní dopady. Svým pátečním krokem zcela zaskočil Peking a naznačil mu, že v Bílém domě bude sedět prezident, který nebude někomu donekonečna ustupovat. Přestože diplomatické kruhy jsou také v šoku, Trump dělá jen to, co v kampani naznačoval.

Dá se proto očekávat, že podobně tvrdě bude jednat i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, pokud to bude potřeba.