Díky příspěvkům veřejnosti vznikne unikát: Interaktivní Online muzeum Gulagů | Reflex.cz
reklama
nahoru

Díky příspěvkům veřejnosti vznikne unikát: Interaktivní Online muzeum Gulagů

Tereza Stonišová28. března 2015 • 12:00
Díky příspěvkům veřejnosti vznikne unikát: Interaktivní Online muzeum  Gulagů
Gulag, tedy zkratka z ruského „Glavnoe upravlenie lagerej“, česky Hlavní správa nápravně-pracovních táborů, sloužil jako otrocký pracovní tábor pro široké spektrum nejen „nepohodlných“, ale často také zcela neodůvodněně vězněných osob. A to nejen ze Sovětského svazu, ale i z širšího okolí.
• foto: 
profimedia.cz

Pozoruhodný nápad Štěpána Černouška získal díky široké podpoře veřejnost zelenou. Na serveru www.hithit.cz/gulag je do neděle 29. března možné Online muzeum podpořit, už nyní je ale jasné, že se zadařilo – 440 tisíc korun je vybráno a virtuální muzeum se může začít „stavět“.

reklama

Již nyní je na stránkách Gulag.cz možnost zhlédnout virtuální podobu míst, kde v temných dobách Sovětského svazu trpěly miliony nevinných. Prohlídka je to působivá, avšak je to stále jen zlomek toho, co se nyní chystá. „Chceme vybudovat kompletní 3D rekonstrukci tábora Gulagu s možností interaktivního prohlížení předmětů a výpovědí pamětníků. Rádi bychom vybudovali i další modely jiných táborů, ty se totiž v čase a místech dost lišily,” vysvětluje autor projektu Štěpán Černoušek. „Chceme v rámci projektu také vybudovat jakousi encyklopedii Gulagu a zasadit problematiku do širších souvislostí. Také chceme přiblížit více téma československých občanů v Gulagu. A také se soustředit na vytvoření vzdělávací pomůcky o Gulagu. Plánujeme také doprovodné akce - přednášky, besedy atd,” popisuje dále Černoušek.

Gulag jako „koníček“

Problematice Gulagů se Štěpán Černoušek věnuje již šestým rokem. Sám investoval spoustu úsilí a peněz, aby se projekt podařilo dostat do současné a hlavně budoucí podoby. Interaktivní muzeum bude přístupné široké veřejnosti zdarma, bude stačit jen přístup na internet. Autor se tak snažil především dostat do povědomí tematiku, která se netěší takové “oblibě” jako třeba nacistické koncentrační tábory, jejichž historie a hlavně umístění jsou poměrně velmi dobře známé. „Nevím, co je náročnější, zda zorganizovat expedici, nebo vymyslet funkční webovou prezentaci výsledků… Obojí zabralo dost času a energie. Přineslo mi to hlavně setkání a spolupráci se skvělými lidmi, které bych jinak nepotkal. Jak s ruskými odborníky na dané téma, tak i s českými kolegy, například režisérkou Martou Novákovou, účastnicí prvních dvou expedic (která teď točí na téma lágrů film 8 hlav šílenství), nebo Pavlem Blažkem, fotografem, dobrodruhem, který na poslední expedici nafotil unikátní panoramatické fotky lágrů a pak to celé krásně naprogramoval do současné podoby, která je výchozím bodem pro další vývoj Online muzea,” vypráví Černoušek genezi vzniku muzea.

Posouvání historie

V souvislosti s podporou Online muzea Gulagu nedávno poznamenal historik Karel Svoboda, že je dobré si příběhy těchto táborů připomínat také proto, že „v Rusku se pomalu mění muzeum Gulagu v muzeum jeho stráží“. Na vysvětlenou ke svému tvrzení dodává: „Osud muzea Perm-36 je typický pro současné Rusko. Stále více se začíná prosazovat přístup k historii v podobě hlavně nikoho neurazit, nic ožehavého neotvírat. Některá témata se prostě spíše nezmiňují. Například problém sovětské politiky 1939-41 je prostě ignorován, jako by ani neexistovala. I stalinské represe jsou posouvány do roviny byly nutné pro vybudování silného státu. S tím souvisí i označení nevládní organizace Perm-36 za zahraničního agenta. Muzeum má přitom i změnit zaměření a věnovat se „objektivnějšímu pohledu na historii“. Jak se přitom vyjádřil šéf tohoto sdružení, Alexej Simonov, z muzea politických vězňů se stane muzeum politických věznitelů.“

Otroctví

Gulag, tedy zkratka z ruského „Glavnoe upravlenie lagerej“, česky Hlavní správa nápravně-pracovních táborů, sloužil jako otrocký pracovní tábor pro široké spektrum nejen „nepohodlných“, ale často také zcela neodůvodněně vězněných osob. A to nejen ze Sovětského svazu, ale i z širšího okolí. Odhaduje se, že sovětskými Gulagy prošlo 13-18 milionů lidí, přičemž 1,5 milionu v nich zahynulo. Gulagy jsou také známým literárním tématem - těch, kdo jimi prošli. Nejslavnější trilogie s danou tematikou je jistě Souostroví Gulag od Alexandra Solženicyna, jeho Jeden den Ivana Děnisoviče taktéž. Méně známé jsou Kolymské povídky Varlama Šalamova, který svými minimalistickými, ale velmi působivými krátkými povídkami přiblížil svým čtenářům život v Gulagu, v němž sám strávil 17 let.

 





Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama