nahoru

STANISLAV DRAHNÝ: Studená válka skončila, vzkázala Merkelová Putinovi. Opravdu?

STANISLAV DRAHNÝ29. listopadu 2013 • 05:00
STANISLAV  DRAHNÝ: Studená válka skončila, vzkázala Merkelová Putinovi. Opravdu?
foto: profimedia.cz

Summit Východního partnerství v litevském Vilniusu, měl být původně korunován podpisem dohody o přidružení a o volném obchodu mezi Evropskou unií a Ukrajinou. Jenže místo stvrzení spolupráce Kyjeva s Bruselem, spíše ukázal na rostoucí moc Ruska.

Ukrajina totiž před týdnem oznámila, že dohodu s EU nepodepíše. Vláda v Kyjevě se nyní snaží toto rozhodnutí prezentovat jako ekonomické. Ukrajina podle premiéra Azarova zaměří své úsilí na obnovení obchodních vztahů s Ruskem, „hlavním obchodním partnerem a dodavatelem plynu“. V Moskvě toto jeho prohlášení vyvolalo nadšený souhlas.

V Kyjevě se scházejí demonstranti – převážně ze západní poloviny země – aby dokázali, že jim osud jejich vlasti není lhostejný, ale zřejmě už je pozdě. Jak jeden z protestujících řekl pro český Radiožurnál: „Historicky jsme mívali vazbu na Evropu, dokud nás nepozřelo asijské Rusko. V posledním století jsme několikrát vyhlásili samostatnost a zase o ni přišli. Nemůžeme si rozhodnout o svém osudu.“

O vliv v postsovětském prostoru právě nyní soupeří evropské metody zdůrazňující demokracii a úctu k lidským právům s mocenským stylem Ruské federace, která na sbližování někdejších sovětských republik se Západem reaguje celními bariérami, zdražováním plynu a ropy a rozvazováním tradičních obchodních vztahů. Výsledek je nabíledni. Za nezájmu většiny evropské veřejnosti ztrácí Ukrajina, ale i další země části své suverenity v ruský prospěch.

Politická mapa východní Evropy se právě v dnešních dnech mění. A  nerozhoduje se o tom ve Lvově či v Kyjevě ale v Moskvě. Lidé jsou však v okamžiku, kdy „kolem nich procházejí dějiny“ většinou nevšímaví. To se týká i Čechů, kteří by na rozhodování ve stylu „o nás bez nás“ měli být se svou historickou zkušeností obzvláště citliví.

Jednou z mála zemí, která se o osud Ukrajiny zajímá, tak je Polsko. Jeho prezident Bronislaw Komorowski řekl, že nastává chvíle, kdy se Západ musí rozhodnout pro vhodnou strategii vůči Ukrajině a dalším zemím mezi Unií a Ruskem. Dalším západním politikem, který o Rusku a událostech na Ukrajině mluví, je německá kancléřka Merkelová. Ta do Kremlu vzkázala, že studená válka skončila a je třeba se také tak chovat.

Pod ruským tlakem

Na summitu ve Vilniusu se mají parafovat i asociační dohody s Gruzií a Moldavskem. Také obě tyto země pociťují masivní ruský tlak, zdá se však, že mu zatím neustoupí.

Problémy zažívá podle polského deníku Gazeta Wyborcza dokonce i Litva, člen NATO a Evropské unie. Politický tlak z Moskvy od doby, kdy Vilnius předsedá EU a zaštiťuje Východní partnerství, rychle roste. V září tak začali ruští celníci extrémně přísně kontrolovat kamiony s litevskou poznávací značkou a po jejich řidičích požadovat dodatečné dokumenty, aniž by na to podle mezinárodní úmluvy TIR měli právo. Ruské úřady na litevské stížnosti zareagovaly až v říjnu, kdy šikanu litevských kamionů zrušil osobně Putin.

Současně Rusko zavedlo embargo na dovoz některých potravin z Litvy. Ruská zdravotní služba prý totiž v litevských mléčných výrobcích nalezla najednou kvasinky, plísně i bakterie. Proti zákazu vývozu mléčných výrobků do Ruska protestoval Vilnius, Brusel a dokonce i ruští obyvatelé Kaliningradu, kteří byli na dovozy levných a kvalitních litevských potravin zvyklí. Embargo však stále platí.

Televize a propaganda

Zároveň začala v ruských televizích, které Kreml kontroluje a jejichž signál v Litvě sleduje asi necelá třetina obyvatel, protilitevská propaganda. První baltský kanál (PBK) například vysílal pořad o tom, že obrana televizní věže ve Vilniusu před sovětskými tanky v roce 1991 je pouhá národní mythologie, protože k žádnému útoku (který stál životy čtrnácti Litevců) nedošlo. V programu vystoupil i jeden z velitelů akce, jehož vydání litevské úřady již několik let požadují. Pořad způsobil skandál a soud na tři měsíce zakázal vysílání PBK na území Litvy.

Tři dny před počátkem summitu zase jiný ruský kanál NTV vysílal pořad, v němž údajná litevská prostitutka vyprávěla o své spolupráci s litevskými tajnými službami. Měla prý pro ně sbírat informace i v okolí bývalého prezidenta a premiéra Algirdase Brazauskase.

Ruský portál rubaltik.ru zase napsal, že litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová spolupracovala v sovětských dobách s KGB. To sice nejspíše nebude pravda, ale litevské bezpečnostní složky odhadují, že ruských agentů je v zemi asi 3000. Rusko se prý jejich pomocí snaží převzít kontrolu nad litevskou energetikou, obchodem s ropou a se zemním plynem. Ruské tajné služby se prý také extrémně zajímají o projekt nové jaderné elektrárny ve Visaginas.

To všechno zní tak nějak povědomě. Doufejme, že se Angela Merkelová s tím koncem studené války nemýlila.



Klíčová slova: Rusko, evropa, ukrajina, evropská unie



Diskuse ke článku

 

Kurzy měn
26,030
22,030
28,460
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře