70. výročí známé bitvy o most u Remagenu, ta urychlila konec války | Reflex.cz
reklama
nahoru

70. výročí známé bitvy o most u Remagenu, ta urychlila konec války

Jaroslav Šajtar5. března 2015 • 10:57
70. výročí známé bitvy o most u Remagenu, ta urychlila konec války
Bitva o most u Remagenu
• foto: 
INT

Celý letošní rok je ve znamení připomínek 70. výročí konce druhé světové války. Jak to tehdy bylo při známé bitvě u německého Remagenu? Ta totiž urychlila konec největšího válečného konfliktu historie.

reklama

Ve střední a západní Evropě nastoupilo v únoru 1945 předčasně slunečné jarní počasí. Ztvrdlá půda tak umožnila spojeneckým tankům postup. Američané dospěli k řece Erft deset kilometrů před Rýnem a zároveň britská 2. a kanadská 1. armáda postupovaly podél Rýna od severozápadu.

Pátého března se 9. americká armáda spojila s Kanaďany. Padl Krefeld, Spojenci se ocitli před Duisburgem a Düsseldorfem a jejich předvoje se dostaly do zřícenin Kolína nad Rýnem. O něco jižněji vstoupili do rodiště Karla Marxe a nejstaršího německého města – Trevíru.

Rýn překročen

Sedmého března prudce vyrazil, jak bylo jeho zvykem, do útoku velitel americké 3. armády generál Patton, podle hodnocení maršála Rundstedta nejschopnější velitel Spojenců na západní frontě za druhé světové války, na úseku Prüm–Trevír. Pod sladěnými údery spojeneckých armád se začal hroutit německý obranný systém. Patton během pouhých osmnácti hodin postoupil o sto kilometrů na Koblenz. Zbytky dvou rozprášených německých armád prchaly k Rýnu, poslední důležité přírodní překážce Němců na západě.

Téhož dne se 9. obrněná brigáda americké 1. armády generála Courtneyho Hodgese zmocnila jediného nepoškozeného Ludendorffova železničního mostu přes Rýn u Remagenu, což umožnilo přesunout na východní břeh pět divizí. Generálu Omaru Bradleymu, veliteli 12. skupiny armád, tudíž odpadlo řešení nesnadného úkolu násilného překročení velkého vodního toku. Tato v podstatě šťastná náhoda rozhodujícím způsobem ovlivnila dění na západní frontě. Němcům nejenže se nepodařilo americké předmostí u Remagenu zlikvidovat, ale Yankeeové ho dál rozšiřovali.

Pattonova 3. armáda vpadla do Mohuče, překročila Moselu a zaútočila do týlu německých vojsk na lotrinském úseku fronty. Sedmnáctého března padla Koblenz, do 21. dorazila 3. armáda levým křídlem do Ludwigshafenu a v součinnosti s dalšími americkými silami sevřela v železných kleštích dvacet německých divizí ve Falci. Ve dnech 22.–24. března Spojenci přešli během dvou současných útoků na dvou místech Rýn.

Po silné dělostřelecké a letecké přípravě seskočily na pravém břehu Rýna dvě vzdušné výsadkové divize (americká a britská), jež během dvanácti hodin vytvořily šest kilometrů hluboké a sedmadvacet kilometrů široké předmostí, pod jehož ochranou se přes posvátnou řeku Němců valily stále další a další spojenecké síly, před nimiž se tak otevřely širé pláně severozápadního Německa. „Stráž na Rýně“ (Wacht am Rhein) ukázala Spojencům záda.

Již 22. března Patton bez jakýchkoli příprav přepravil své obrněnce přes Rýn jižně od Mohuče a řítil se na Frankfurt nad Mohanem. Jeden americký válečný dopisovatel, pachtící se po mimořádných hrdinských činech, se stal svědkem, jak Patton při pozorování přepravy vlastních vojsk přes řeku Sauer vstoupil až po kolena do ledové vody. To by ovšem nebylo mediálně tak atraktivní, a proto se čtenáři dočetli, že „generál v čele svých vojsk přeplaval řeku“.

Most u Remagenu a česká stopa

Dobytí neporušeného mostu u Remagenu inspirovalo Američany k natočení filmu Most u Remagenu, jejž režíroval John Guillermin. Pro nás je snímek zajímavý nejen tím, že se natáčel v Davli nedaleko Prahy a hráli v něm i čeští herci, ale vzhledem k tomu, že natáčení probíhalo v roce 1968, také neobyčejnou stupiditou východoněmecké a sovětské propagandy. Několik amerických tanků podílejících se na bitevních scénách posloužilo jako záminka k dokazování přítomnosti imperialistických vojsk na našem území.

To jsou všeobecně známá a hojně připomínaná fakta. Méně známé už je to, že rozhodující zásluhu na získání nepoškozeného mostu přes Rýn u Remagenu má a prvním americkým vojákem, který přešel přes Rýn, je ve válečné zprávě citovaný seržant Alexander Drabik – s velkou pravděpodobností původem český Drabík. Připomeňme, že Mikuláš Drabík se jmenoval známý český pobělohorský exulant a vizionář, důvěrný přítel Jana Amose Komenského, zuřivý odpůrce katolicismu a Habsburků, autor Nahlédnutí do hrozné propasti soudů božích a Traktátu o vyvolených, zbavený kněžské hodnosti a upálený roku 1671 v Prešpurku (dnešní Bratislava). Stálo by určitě za to zjistit, jestli v akci, jež bezesporu urychlila konec války na západě, sehrál významnou roli muž českého původu, a navíc tak význačného jména.

Za druhé světové války totiž v ozbrojených silách USA sloužilo zhruba šedesát tisíc Čechoslováků a někteří Češi dosáhli vysokých hodností a funkcí. K nejznámějším patří generálmajor Jerry Vrchlický Matějka a viceadmirál Apollo Souček.

Jaroslav Šajtar


Klíčová slova: jaroslav šajtar



Diskuse ke článku

 

reklama
Nejčtenější komentáře
INFO.CZ
E15
Nejčtenější
Komentáře
reklama