Ať bušil sebevíc perlíkem, zde ho nikdo mezi vysokými skalami neslyšel, všude kolem byl hustý les a do vsi bylo daleko. Takto kdysi popsal ve své knize „Z královského hvozdu“ v pověsti o lupičích a jejich kováři polický spisovatel a národní buditel Antonín Krtička jedno z nejkrásnějších a nejzajímavějších míst na Broumovsku – Kovářovu rokli, která se nachází mezi skalnatými vrcholky broumovských skal, které jsou od starodávna nazývány jako Stěny. Hledáte-li místo, kam zamířit na prázdninový výlet, zkuste to právě sem ale též i na další zajímavá místa v okolí.
Abyste si výlet do těchto míst patřičně užili, je paradoxně i výhodou, že zdejší Stěny nejsou tak turisticky vytíženy jako nedaleké pískovcové skály v Adršpachu. Místo je však krásně dostupné autem, zaparkovat můžete (a to navíc zcela zdarma) jen několik kroků od barokní kaple na Hvězdě z nich se pak můžete vydat do nitra přírodní scenérie. Dech se vám už zatají jen při pohledu do kraje z nedaleké vyhlídky. Jako na dlani se vám rozprostře celý broumovský kraj až k hraničním kladským horám, dole v údolí přehlédnete vzorně poskládaná pole, mezi nimi klikatící cesty táhnoucí se mezi Broumovem a Meziměstím.
Když byste obrátili zrak na opačnou stranu, neuniknou vám legendami opředené vrchy jako Bor a Hejšovina či Ostaš. A právě kniha Antonína Krtičky plná legend a bájí z tohoto kraje by vám mohla posloužit i jako jakýsi průvodce. Báje a pověsti v ní zpracované vykreslují zdejší kraj v historické rozmanitosti a pootvírají lidskou zvědavost na bájnou dobu dob dávno minulých.
Mezi nejzajímavější skalní masivy zde patří například „Zrádce“, jež připomíná pověst o hlavňovském mlynáři Holinkovi, který byl donucen zradit své krajany císaři Zikmundovi a dovést jeho vojáky na Ostaš, kde v dobách husitských válek hledali místní obyvatelé skrýš před pleněním a porobou. Stejně zajímavá je i „Pánova cesta“ vedoucí hlubokými údolími Stěn. Podle Krtičkova vyprávění touto cestou na začátku února 1619 utíkal z Police nad Metují do Broumova opat Wolfgang Selendr z Prošovic, když byl ve vyhrocené době po pražské defenestraci protestantským direktoriátem vypovězen z Čech. Vše bylo samozřejmě úplně jinak, opat tudy nikdy neutíkal, a však pověst mezi lidmi i jméno stezky zůstaly.
Stočíte-li zrak směrem k Boru, můžete si připomenout pověst o zkamenělé princezně na Boru, která zde sedí zakletá a šije svoji svatební košili. Jelikož však nechtěla za svého muže vládce Krkonoš, byla proměněna v kámen a podle pověsti ožije jen jednou do rok, kdy se na Velký pátek čtou v polickém kostele pašije. Udělá na své nedošité košili jeden steh a zase zkamení. Až prý svou košili došije, nastane soudný den a konec světa.
Pro výletníky je zde řada míst k občerstvení, cesty jsou kvalitně a přehledně značené. Nicméně aby si prohlédli všechny krásy tohoto kraje, potřebovali by hned několik dní. Mají-li však k dispozici jen jeden jediný den, doporučuji aby nevynechali ve svých plánech návštěvu nedalekého Broumova a jeho kláštera. Toto někdejší sídlo opatů, kteří byli neomezenými vládci tohoto kraje, vás ve svých ateliérech zavede hluboko do historie a obeznámí vás z pohnutou a výbušnou historií tohoto kraje. Ta se všem pak zapíše do paměti, stejně jako návštěva tohoto malebného cípu země na samém konci Čech.
