Jak volit do Senátu: Žádné kroužkování a druhé kolo může rozhodnout los | Reflex.cz
nahoru

Jak se volí do Senátu: Nekroužkujte, vyberte jen jednoho kandidáta. Volby ale může rozhodnout i los

Petr Sokol2. října 2018 • 13:56
Petr Sokol: Jak volit v senátních volbách
• video: 
Martin Bartkovský

Podle české ústavy se Senát skládá z 81 senátorů a volí se do něj „podle zásady většinového systému“. Zákon o volbách do Parlamentu ČR pak určuje, že volba senátorů je prováděna dvoukolovým většinovým systémem. Česko je rozděleno na 81 zhruba stejně velkých senátních obvodů a v každém z nich se volí pouze jeden senátor. Mandát senátora trvá šest let a Senát nelze rozpustit.

Volební lístek

Na rozdíl od komunálních nebo sněmovních voleb je každý senátní kandidát uveden na samostatném volebním lístku. Volič si tedy vybere volební lístek jediného kandidáta, jemuž chce dát svůj hlas. Tento volební lístek vloží do obálky, kterou následně vhodí do volební urny. Lístek se nijak neupravuje, nedávají se na něm preferenční hlasy, nekroužkuje se a ani nekřížkuje.

Zatímco před prvním kolem jsou volební lístky doručovány voličům na jejich adresu, v případném druhém kole volič volební lístky obdrží až v samotné volební místnosti. 

Druhé kolo senátních voleb

Pokud v prvním kole nikdo zmíněné hranice hlasů nedosáhl, koná se po týdnu kolo druhé. Do něho postupují dva kandidáti, kteří v prvním kole získali nejvyšší počet hlasů.

Ve druhém kole je pak zvolen ten kandidát, jenž získá ve druhém kole více odevzdaných platných hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhodne mezi oběma účastníky druhého kola los.

Smrt kandidáta

Pokud by se některý z postupujících kandidátů účasti v druhém kole vzdal, zemřel nebo ztratil právo být volen, bude druhé kolo odloženo o týden a postoupí do něj třetí kandidát v pořadí.

První kolo senátních voleb

V prvním kole senátních voleb je zvolen ten kandidát, který získal nadpoloviční většinu odevzdaných platných hlasů (přes 50 %). Vítězství v prvním kole je ovšem v českých senátních volbách výjimečné. V řádných volbách se to povedlo v historii pouze osmi kandidátům (například Vladimíru Železnému v roce 2002 v obvodě Znojmo), jeden senátor byl zvolen v prvním kole v doplňovacích volbách (Václav Fischer v roce 1999 v Praze 1) a v prvním kole skončily i zatím jediné opakované senátní volby.

Kdo může kandidovat

Senátorem může být zvolen každý volič, který alespoň v druhý den voleb dosáhl věku nejméně 40 let. Kandidáty do senátních voleb mohou navrhovat politické strany i jejich koalice. V senátních volbách se o hlasy voličů může ucházet i nezávislý kandidát. Tomu ale zákon dává jednu dodatečnou podmínku kandidatury, kterou tvoří předložení petice na podporu jeho kandidatury, na níž se podepsalo minimálně tisíc voličů s trvalým bydlištěm na území volebního obvodu.

Jak straničtí, tak nezávislí kandidáti musí navíc složit kauci ve výši 20 tisíc korun. Kauce je po proběhnutí volby vrácena všem kandidátům, kteří v prvním kole získali alespoň šest procent ze všech odevzdaných platných hlasů. 

Doplňovací volby

Pokud senátor v průběhu funkčního období zemře, odstoupí nebo je zvolen do funkce neslučitelné s výkonem funkce senátora, nenastupuje za něj jako v případě poslanců náhradník, ale v daném volebním obvodu se konají doplňovací volby. Prezident je vyhlásí tak, aby se konaly do 90 dnů od zániku mandátu předchozího senátora. V doplňovacích volbách není senátor zvolen na šest let, ale pouze do skončení původního mandátu.

Například v roce 2018 se doplňovací senátní volby konaly v České republice dvakrát. Ve volebním obvodě Trutnov byl senátor Jiří Hlavatý zvolen poslancem, čímž mu mandát senátora zanikl, a ve volebním obvodě Zlín se senátor František Čuba mandátu vzdal.

Doplňovací volby se naopak nekonaly v senátním obvodu Břeclav, přestože tam v únoru zemřel senátor Jan Hajda. Zákon totiž stanoví, že se doplňovací volby nebudou konat, pokud by měly proběhnout v posledním roce před uplynutím mandátu původního senátora. Mandát senátora v obvodě Břeclav proto zůstal neobsazen a v obvodě se bude volit až v řádném termínu v říjnu tohoto roku. 

Opakované volby

Od doplňovacích voleb se liší volby opakované. Ty se uskuteční, pokud nikdo není v obvodě zvolen nebo pokud volby zruší soud. První případ zatím v dějinách novodobého českého Senátu nenastal.

Volby opakované kvůli výroku soudu se již uskutečnily, a to loni v obvodě Most, když tam Nejvyšší správní soud zrušil volby z října 2016. V nich byla zvolena senátorka Alena Dernerová, přestože se ji její strana pokusila z voleb stáhnout. Senátorka Dernerová ovšem mandát obhájila i v opakovaném hlasování. 




Prezidentské volby v USA

Kandidáti Volby online Donald Trump Elizabeth Warrenová Joe Biden Bernie Sanders Kamala Harrisová

Americké prezidentské volby budou probíhat po většinu roku 2020 a vyvrcholí 3. listopadu 2020. Volby už v únoru začínají primárkami. Přes špatný mediální obraz existují důvody, proč Donald Trump může znovu vyhrát. Ovšem uniklé průzkumy naznačují, že to bude mít těžké.

Reflex.cz mapuje volby po celém světě. Podívejte se na volební speciál.


Diskuse ke článku

 

Nejčtenější komentáře
Články odjinud
Nejčtenější