„Státní veterinární správa v souladu s platnou legislativou přijala s okamžitou platností opatření k zamezení dalšího šíření nákazy. Zbývající drůbež v chovu bude utracena, kolem ohniska bude vymezeno tříkilometrové ochranné pásmo a pásmo dozoru o poloměru deseti kilometrů a v nich vyhlášena mimořádná veterinární opatření,“ uvedl ústřední ředitel Státní veterinární správy Zbyněk Semerád.
Veterinární inspektoři neprodleně po nahlášení úhynu chovatelkou zahájili v chovu šetření, přijali předběžná opatření a odeslali uhynulé slepice k vyšetření do Státního veterinárního ústavu Praha. U všech šesti kusů potvrdili jeho pracovníci ptačí chřipku.
„S kolegy na ministerstvu jsme připraveni pomoci zasaženým chovatelům s odškodněním, které jim ze zákona náleží. Nejdůležitější ale nyní je, aby se zamezilo dalšímu šíření nákazy, chovatelé by měli z preventivních důvodů zabránit kontaktu volně žijících a domácích ptáků,“ řekl ministr zemědělství Miroslav Toman (za ČSSD). V rámci mimořádných veterinárních opatření bude omezen pohyb drůbeže do a z pásem, provedeny soupisy chovů drůbeže a bude zakázáno pořádání výstav či burz drůbeže a ptactva, které představují velké riziko šíření nákazy.
V České republice se ptačí chřipka naposledy objevila po deseti letech v roce 2017 a tehdy zasáhla i další evropské země. Kvůli nákaze bylo nutné utratit v Evropě miliony kusů drůbeže. Ptáci měli téměř výlučně virus H5N8, u kterého se dosud neprokázal přenos na člověka. V českých chovech bylo kvůli nemoci tehdy vybito na 98 tisíc ptáků, většinou v komerčních chovech. V zemi bylo skoro 40 ohnisek nákazy.
Ptačí chřipka je nebezpečná virová nákaza kura domácího, krůt, vodní drůbeže, holubů, pernaté zvěře, exotických ptáků a volně žijícího ptactva. Viry ptačí chřipky se běžně vyskytují u volně žijících ptáků a přenášejí se zejména trusem. Proto infekci nejčastěji způsobí pozření krmiva či vody kontaminované trusem infikovaných ptáků. Vysoce patogenní viry aviární influenzy způsobují u ptáků vysokou nemocnost a velké úhyny.
