Vědci z Tel Avivu poprvé vytvořili srdce z 3D tiskárny s kompletním cévním systémem

Vědci z Tel Avivu poprvé vytvořili srdce z 3D tiskárny s kompletním cévním systémem Zdroj: ČTK

Vědci z Tel Avivu poprvé vytvořili srdce z 3D tiskárny s kompletním cévním systémem
Vědci z Tel Avivu poprvé vytvořili srdce z 3D tiskárny s kompletním cévním systémem
Vědci z Tel Avivu poprvé vytvořili srdce z 3D tiskárny s kompletním cévním systémem
Vědci z Tel Avivu poprvé vytvořili srdce z 3D tiskárny s kompletním cévním systémem
4
Fotogalerie

První skutečné srdce ze 3D tiskárny. Vědci z Tel Avivu jej vyrobili z lidské tkáně

Vědci z univerzity v Tel Avivu se tento týden zapsali do historie transplantační medicíny. Vytvořili první srdce vytištěné na 3D tiskárně včetně cévního systému. Navíc je vyrobeno z opravdové lidské tkáně. Metoda by mohla v budoucnosti zabránit případnému nepřijetí darovaného srdce tělem pacienta. Podle vědců však bude trvat ještě roky, než se ji podaří převést do praxe.

Srdce vytištěná na 3D tiskárně mají být novou nadějí pro pacienty trpící kardiovaskulárními chorobami. U transplantace srdce je klíčová kompatibilita s dárcem, pacienti tak někdy čekají na operaci celé roky a nakonec tělo stejně nový orgán odmítne. Srdce z tiskárny by se mělo vyrábět přímo ze tkáně nemocného, a tak by tento problém neměl nastat.

Srdeční strukturu už se sice podařilo na 3D tiskárně vytvořit i v minulosti, ale nikdy ne včetně buněk, cév a komor. Buňky vytištěného orgánu jsou schopné kontrakcí, nedokáží však ještě pumpovat krev. Srdce ze 3D tiskárny výzkumníci vyrobili přímo ze tkáně jednoho z pacientů. Použili jeho tukovou tkáň, kterou geneticky přetvořili na kmenové buňky – takové, z nichž mohou vyrůst všechny buněčné typy. Samotný tisk trval 3 hodiny. Srdce má zhruba velikost třešně, což odpovídá králičímu srdci.

Plně funkční srdce jako velká výzva

Dalším cílem izraelských vědců je zvětšit srdce na lidskou velikost a zajistit, aby bylo plně funkční. „Musíme tištěné srdce dále rozvíjet, je potřeba, aby buňky byly schopné čerpat krev. Doufáme, že uspějeme a dokážeme, že je naše metoda účinná a prospěšná,“ řekl vedoucí výzkumu, profesor Dvir. Pak by se mělo přistoupit ke zkušební transplantaci zvířeti a otestování funkčnosti.

Vytvořit plně funkční srdce pro člověka bude ještě mnohem komplexnějším problémem. Stejnou technologií je však možné vytvořit i jakési „cévnaté záplaty“, kterými lze nahradit jen poškozenou část orgánu. Podle profesora Dvira v mnohých případech nebude nutné transplantovat celé srdce, postačí použít právě tyto „záplaty“, které nahradí nemocnou část srdce.