„Hej, seš naživu?,“ ptal se slavný youtuber oběšence. Po zdrcující kritice se omluvil
Slavný americký youtuber Paul Logan, kterého sleduje pravidelně kolem 15 milionů lidí, pořádně přestřelil. V japonském lese Aokagihara, který je známým místem pro sebevrahy, narazil se skupinou známých na skutečného oběšence a dělal si z toho legraci. Tentokráte ale pořádně narazil, kritika se na něj snesla ze všech stran a Logan se nakonec omluvil za nevhodné chování.
Paul Logan se skupinou známých původně vyrazil do lesa Aokigahara, který se nachází na úpatí legendární hory Fudži v Japonsku, aby zde přespali. Místo má totiž historickou spojitost s démony z japonské mytologie a navíc se od 60. let minulého století stalo oblíbeným místem sebevrahů. Vůbec nikoho by ale v Japonsku nenapadlo, že by si z této skutečnosti měl někdo dělat legraci, protože počet sebevražd je v zemi vycházejícího slunce vysoký a je to vážný problém.
Logan se skupinou ale v lese skutečně narazil na oběšeného sebevraha. Má k tomu pak zcela nevhodné poznámky, dělá si z toho i legraci. Dokonce se situaci i směje. V jednu chvíli se ptá: „Hej, seš naživu?,“ zeptá se youtuber mrtvého těla. Nikdo to ale za žádnou legraci nepovažoval. Video bylo kritizováno ze všech stran.
Youtuber se nakonec v pondělí omluvil a začal tvrdit, že sebevražda, deprese a psychické onemocnění jsou vážné problémy. Jenže s tímto úmyslem video ani nenatočil, ani nezveřejnil. Lhal.
Společnost YouTube, jako vždy v podobných případech, nejdříve mlžila, pak video odstranila na základě porušení podmínek, které sama stanovila a omluvila se rodině mrtvého člověka. Jenže video i tak dál koluje internetem. Dělat si ale ze sebevraha legraci, zejména když neznáme motivy jeho činu, je odporné a proto video ani my nezveřejňujeme.
Přestože japonský les Aokigahara je opředen legendami, až do roku 1960 nebyl místem, kde by lidé páchali sebevraždy. V tomto roce ale spisovatel Seičo Macumoto vydal román, v němž popisuje, jak lidé na toto místo odcházejí zemřít. To zde nastartovalo vlnu sebevražedných pokusů, kterým se úřady snažily zabránit, nicméně odlehlý les o rozloze 35 kilometrů čtverečních nebyly schopny policejní složky účinně hlídat. Na přístupových cestách jsou proto speciální hlídky a všude v lese visí cedule povzbuzující k životu a telefonní čísla na psychology.
