Na jednání kabinetu zazněly i argumenty proti zvyšování počtu zaměstnanců z Ukrajiny. "Že to bude znamenat určitý tlak na cenu pracovní síly minimálně v symbolické rovině, na tom něco je. Na druhé straně to množství je relativně malé," konstatoval Mládek. Hlasování se podle něj kvůli výtkám odborů zdržela jeho stranická kolegyně ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová.
Aby vláda řešila nedostatek pracovníků v Česku a umožnila dočasný nábor na Ukrajině, ji v pondělí vyzvali zaměstnavatelé. Vládní projekt na legální přijímání Ukrajinců podle nich v praxi nefunguje.
Firmy potřebují podle Konfederace podnikatelských a zaměstnavatelských svazů obsadit kolem 140.000 volných pozic jakýmikoli pracovníky. Největší poptávka je po obráběčích, svářečích, montážních dělnících, skladnících, obsluhách vysokozdvižných vozíků nebo řidičích nákladních vozidel. České firmy ale postrádají i švadleny, pekaře, pěstitele nebo tiskaře.
Odbory varují, že za dovozem Ukrajinců může být zájem získat levnou práci, dokumentuje to nabídka volných míst z databáze úřadů práce.
Ministerstvo zahraničí od února zvýšilo měsíční kvótu pro přijímání žádostí o pracovní povolení pro Ukrajince z 320 na 400. Po schválení personálního posílení generálního konzulátu ve Lvově se může kvóta zvýšit na 800.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) loni v květnu upozornil na to, že obsadit statisíce míst Ukrajinci nebude možné. Počet vyřízených pracovních povolení pro rok 2016 tehdy odhadl na 5000. Dnes uvedl, že systém nepovede k tlaku na menší mzdy a bude ohlídáno i zaměstnávání agenturami. Personální rozšíření ministerstva zahraničí vyjde na 12 milionů korun ročně.
