Tento čtvrtek je symbolický den, který rozděluje rok na dvě části. V te první všechno, co vyděláme, připadne státu, v té druhé vyděláváme na sebe. Kdyby vláda hospodařila rozumněji, slavit jsme mohli už v květnu.
„Mnohý platí daně, a neví proč. Mnohý platí daně, a neví nač. Mnohý platí daně, a neví komu,“ psal v roce 1850 Karel Havlíček Borovský. Český básník a novinář se ve své době zajímal o to, jak velké daně lidé platí. Pro typického řemeslníka spočítal, že státu na daních odvádí osminu svých výdělků. Tehdy tedy mohl být den daňové svobody někdy v polovině února.
Letos je podle výpočtu Liberálního institutu 2. června. Přesto jsme náš stát daňově ukojili nejrychleji v tomto tisíciletí. Loni byl den daňové svobody 5. června, v roce 2010 následkem krize dokonce až 18. června. Znamená to tedy, že nám nakonec nejvíc snižuje daně socialistická vláda?
Nikoliv. „Bohužel pro daňové poplatníky veřejné výdaje neklesají, plíživě rostou. Zásadní vliv na pohyb dne daňové svobody tak má hrubá produkce,“ vysvětluje Aleš Rod z Liberálního institutu.
Loni a letos se sečetly dva efekty. Za prvé rychlý růst ekonomiky. A za druhé efekty plynoucí ze škrtů Nečasovy vlády. Hlavně proto se den daňové svobody urychlil. A proto se také letos i loni den posunul blíže k začátku roku ve většině evropských zemí.
Mohlo to být ale ještě mnohem dřív. Zakladatel Liberálního institutu Jiří Schwarz upozorňuje, že Národní ekonomická rada vlády (NERV) v roce 2011, tedy ještě v době krize, připravila pravidlo pro rozpočtovou odpovědnost. NERV přitom respektoval filozofii, že v tučných dobách se má šetřit na ty hubené, krizové.
„Právě teď je správná doba dohodnout se na rozpočtové odpovědnosti a šetřit,“ řekl na tiskové konferenci Schwarz s tím, že kdyby původní pravidlo platilo, letos by státní rozpočet byl vyrovnaný, ten loňský dokonce přebytkový. „Přitom v roce 2011 nikdo neměl ambici řídit stát jako firmu,“ dodal Schwarz se zjevnou narážkou na to, že Andrej Babiš coby ministr financí zaostává za kursem hospodaření, který nastolila Nečasova vláda.
Karel Klimeš ze spolku Daňoví poplatníci ČR konstatoval, že sazby daní se sice nemění, ale rostou náklady na administrativu, kterou vláda uvaluje na podnikatele. Například prostřednictvím kontrolního hlášení DPH nebo chystanou elektronickou evidencí tržeb.
Jak je to v dalších zemích?
V Jižní Koreji slavili už 28. dubna, ve Švýcarsku 2. května. Slovensko mělo svůj den daňové svobody o tři dny dřív než Česko, Německo ho naopak bude mít o devět dní později. V eurozóně dochází k daňové svobodě v průměru až 26. června. Ve Finsku, jež momentálně trpí ekonomickou recesí, dokonce až 2. srpna.
Za pozornost stojí také Švédsko, jež podle výpočtu Liberálního institutu bude mít letos svůj den daňové svobody 1. července – o 18 dní dříve než loni.
