„Rekrutovat lidi jako členy, aniž je kontaktovali a požádali o svolení, a zavést je do registru, od něhož se odvíjí přímá státní pomoc – to nemůže být správné,“ konstatuje státní tajemník Bård Folke Fredriksen. Podle policie představitelé církve jednoduše projížděli telefonní seznamy a do svých rejstříků zapsali jména z katolických zemí – zejména Poláky.
„Diecéze nezamýšlela nic jiného než identifikovat katolíky v zemi,“ bránila se její představitelka Lisa Wadeová. „Naneštěstí ta použitá metoda vedla k nějakým nesprávným registracím,“ citovala ji Francouzská tisková agentura (AFP). Nějakých sedm tisíc jmen už církev ze seznamu vymazala vloni, jak nekatolíků, tak katolíků, kteří ale členy církve být nechtějí. A další tisíce jmen se nadále prověřují.
Skutečnost je, že do Norska nemálo katolíků v minulých letech přišlo; někteří z nich skutečně kostely navštěvují, a tak církev argumentuje, že kvůli tomu má dodatečné náklady. Diecéze tak dotace vracet nechce a hodlá se soudit.
Norsko je převážně protestantské, drtivá většina Norů patří – aspoň podle křtu – k evangelicko-luteránské Norské církvi. Katolická církev roku 2006 měla 46 440 členů, ale po osmi letech už jich hlásila 140 109, píše The Local.
