Předseda Evropské rady aneb europrezident Donald Tusk zveřejnil návrhy, jak by mohla Evropská unie reagovat na požadavky britské vlády. Hledání kompromisů je obtížné samo o sobě, ale co víc, ani z jedné strany to nesmí vypadat jako ústupky. Tuskovy formulace jsou v tomto ohledu velmi vycizelované, ale zároveň vypadají docela realisticky.
„Být či nebýt spolu, to je ta otázka, již musí odpovědět nejen Britové v referendu, ale v příštích dvou týdnech i dalších 27 členů EU,“ glosuje Tusk v dopise, v němž představuje „Návrh na nové uspořádání pro Spojené království v Evropské unii“.
Návrh v polovině února projednají hlavy států a vlád na zasedání (summitu) Evropské rady, mohlo by z něj vzejít několik nových zákonů a rozhodnutí. Cameron Tuskovy propozice uvítal a konstatoval, že pokud se na tomto s ostatními prezidenty a premiéry v únoru dohodnou, může začít příprava referenda. Jedná se o čtyři oblasti.
Zadruhé konkurenceschopnost. Britové včetně řady příznivců EU mají problém s tím, že je Evropa trochu moc levicová, což ji brzdí v globální konkurenci. „Pravidelně budeme vyhodnocovat postup zjednodušování legislativy a snižování zátěže na byznys, aby se omezovala byrokracie.“
Zatřetí suverenita. Cameron se vymezuje vůči formulaci „stále užší svazek evropských národů“, která v zakládajících smlouvách značí ideu, že evropská integrace má pokračovat dál a do dalších oblastí. Nicméně Evropská rada se již předloni usnesla, že je tato více než padesátiletá formulace poněkud zastaralá a že jednotlivé země mohou v integraci pokračovat poněkud odlišnými cestami.
A konečně začtvrté, sociální benefity versus volný pohyb osob. Britové nadávají na migranty a v hospodských debatách by je všichni samozřejmě hnali zpátky, kam patří. V politické rovině se Cameron snaží zredukovat nápor gastarbeiterů na sociální systém a zejména zatočit s jeho zneužíváním a údajnou přídavkovou turistikou. Tusk připomíná, že Evropská komise již vypracovala návrhy zákonů pro boj s takovým zneužíváním a také pro takzvanou záchrannou brzdu, totiž že v případě výjimečného náporu by země směla dávky omezit. A rovněž naznačuje, že by se situace v Británii dala za výjimečnou vyhodnotit už nyní.
Vlastně to sami chceme
Tuskovy čtyři návrhy jsou spíš nuancí toho, co se už měsíce diskutuje v Londýně, Bruselu i jinde. Důležité je, že zhruba akceptuje všechny čtyři oblasti, které se Cameron snaží změnit či vyřešit. A odpovídá na ně docela obratně: jen málo zmiňuje konkrétně Británii, vše prezentuje jako reformy důležité pro celou Evropskou unii. A má pravdu.
Vztah eurozóny k ostatním zemím, ať již budoucím členům, nebo těch s výjimkou, je určitě záhodno lépe ukotvit, tu a tam to vyvolává třenice. Konkurenceschopnost je magické slovíčko, na které v době (po)krizové slyší prakticky všichni. Ořezání byrokracie má mezi svými prioritami i předseda Komise Jean-Claude Juncker a jistě pomůže nejen evropským ekonomikám, ale i popularitě EU samotné.
Ostatně celá ohromná konstrukce Evropské unie je (podobně jako každý jednotlivý stát, samozřejmě) nejen mamutím souborem pravidel, ale platí tu i pořekadlo o výjimkách pravidla potvrzující. Spousta záležitostí evropské integrace někomu neseděla a vytvářela tlaky tu či onde, ale evropští byrokrati a diplomaté jsou většinou mistry kreativních kompromisů. Zrovna Británie je toho několikanásobným příkladem.
