Zvolení Jeremyho Corbyna do čela britské labouristické strany vyvolalo politické pozdvižení v celé Evropě. Názory a postoje kandidáta na příštího britského premiéra stojí za pozornost, často jsou až překvapivě odlišené od toho, jakým směrem se profiluje nejen britská politika, ale také společnost. A často jako by je opsal z moskevských příruček.
Řeč je například o znárodňování, vystoupení z NATO či EU, nebo o bezprecedentní podporu teroristickým organizacím, jako je Hizballáh a Hamás. Že jde o kontroverzní osobu svědčí i okolnosti volby - na sjezdu zvítězil historicky nejvyšším rozdílem, na druhou stranu dostal historicky nejméně hlasů od poslanců vlastní strany. Řada z nich po zvolení řekla, že s ním nechce mít nic společného. Premiér Cameron to shrnul prohlášením, že Corbyn je hrozbou pro národní bezpečnost.
Zde jsou Corbynovy postoje v pěti klíčových oblastech.
1. Evropská unie
Corbyn je pro vystoupení Velké Británie z Evropské unie. „Nemůžeme být nadále v unii s evropskými státy, tak, jako je tomu nyní.“ Překvapivé vítězství ve straně, která je na britské poměry až eurofilní.
2. Bezpečnost
Jeremy Corbyn chce vystoupit z NATO. Podle něj setrvání mohlo mít důvod v době, kdy trvala studená válka, ovšem nyní je to jakýsi přežitek. „Více než šedesát let členství v NATO vedlo akorát k militarizaci a k utužování vztahů se Spojenými státy,“ uvedl Corbyn. Corbyn patří k nejvědčím antiamerikanistům v Británii.
3. Ekonomika
Znárodňování, konec šetření, dotace. O ekonomice mluví Jeremy Corbyn v populistických proklamacím. Konkrétní plány nepředstavil, naopak ale celkem přesně popsal cíle. Jde především o ukončení úsporných opatření a vyšší platby z rozpočtu především do školství a zdravotnictví. Směr, který nazval „novou politikou“, se dá také nazvat socializací. Například žádá znárodnění železnic a energetických podniků, zřízení národní investiční banky, která by podporovala růst a snižovala deficit, podporu výstavby bytů a zastropování nájemného, zrušení školného atd.
Nejbližšími spojenci Corbyna jsou odbory. Jejich předáci už dnes vyhlásili, že chtějí koordinovanými stávkami a vyvoláváním občanských nepokojů vyvolat v Británii chaos a posléze svrhnout vládu.
4. Imigrační krize
Corbyn je dlouhodobým zastáncem uprchlíků. Považuje jejich masivní příliv do země za pozitivní jev, který by britské ekonomice prospěl. V rozhovoru pro televizi Corbyn zdůraznil, že dva miliony Britů žijí díky EU v různých evropských státech.
5. Politika na Blízkém Východě
Jeremy Corbyn několikrát vyjádřil svou podporu hnutím, jež britská vláda oficiálně označuje jako teroristická. Jedná se o palestinský Hamás a libanonský Hizballáh. Na jedné z demonstrací dokonce obě skupiny nazval přáteli. Nenávidí Izrael, britský tisk jej často označuje za antisemitu. Ostře odmítal zásah britského letectva v Sýrii. Corbyn se dokonce vymezil vůči bývalému labouristickému šéfovi Tony Blairovi, který vedl britskou invazi do Iráku v roce 2003. Podle Corbyna by měl Tony Blair být obžalován a souzen. Média mu často připomínají jeho podpis pod závěrečnou deklarací jedné konference v Káhiře v té době, která de facto potvrzovala legitimitu iráckých povstalců napojených na AlKájdu útočit na britské jednotky. Při otázkách na tento Corbynův krok nikdy Corbyn neodpověděl přímo. Stále ale opakuje, že tím chtěl „přispět míru“.
