Radana Lencová,  autorka písma  Comenia Script

Radana Lencová, autorka písma Comenia Script Zdroj: ČTK

Ukázka písma NNS Script nakladatelství Nová škola
Písmo Comenia Script A nakladatelství Fraus. Liší se takzvanými serify, špičkou písem, od písma grafičky Lencové.
2
Fotogalerie

Zpět do školy: Jakým písmem budou naše děti psát?

Ještě nedávno měli školáci k dispozici jeden druh písma. Loni už mohli používat kromě klasického jen takzvané nevázané písmo grafičky Radany Lencové, které bylo schváleno ministerstvem školství. Teď se připojila další dvě nakladatelství. Letos na jaře Fraus a před prázdninami nakladatelství Nová škola.

Na začátku školního roku 2010 až 2011 si mnoho učitelek vyslechlo od rodičů starostlivý dotaz, jestli jejich škola taky zavede nové písmo pro prvňáky, jak psaly noviny. Představa, že by se ve školách zase zaváděly novinky, budila u rodičů unavených nesčetnými reformami od počátku podezření.

Většinou odcházeli uspokojeni, že jich a potomků se to netýká. Někoho však ano. V roce 2010 ministerstvo školství povolilo používat v rámci pilotního ověřování písmo Comenia Script Radany Lencové a první školy ho skutečně začaly v některých třídách testovat. Tedy tam, kde s tím souhlasili rodiče a byl k dispozici vyškolený pedagog.

Husův vynález

O co vlastně u Comenia Scriptu a dnes i dalších typů nespojitého písma jde? V zásadě o to, že píšící už písmena nespojuje, ale píše tak, že to vypadá jako tiskací písmena. Zmizely všechny „kličky“. Podle některých odborníků může být tento styl psaní výhodný pro děti, jež mají nějakou „dys-“: dysgrafii či dyslexii. To jsou poruchy, které nemají nic společného s inteligencí nebo snahou, ale vyžadují zvláštní přístup při výuce.

Dnes píší děti tak, že u současného, spojitého písma napíší nejdříve slovo a teprve pak se vracejí a doplňují háčky a čárky, jež jsme kdysi považovali za skvělý Husův vynález a dnes nám to ve světě počítačů komplikuje život. Když děti na onen Husův „nabodeníček“ zapomenou, dopouštějí se chyby.

U Comenia Scriptu a dalších písem ale píše dítě háčky a čárky hned nad písmenem, a nestačí tedy tak rychle zapomenout. Po čase se také dosavadní spojité písmo může změnit v nečitelnou řadu znaků. Jak mi řekla jedna pražská třídní učitelka: „Ve druhé třídě už všechny píšou jako já. Nikdo to nepřečte.“ Zatím se zdá, že děti i učitelé jsou s písmem spokojeni.

Drahé pomůcky

Smyslem nového písma nebylo nahradit to „staré“, ale vytvořit alternativu pro školy, jež si to budou přát, a rodiče, kteří s jeho zavedením pro své děti budou souhlasit. Loni se vyučovalo na asi dvou stech školách z celkového počtu čtyř tisíc. Objevují se samozřejmě praktické otázky. Co když dítě přejde na jinou školu? Pak by prý mělo pokračovat v psaní písmem, jímž na své první škole začalo.

Ministerstvo na základě pilotního projektu nakonec písmo pro výuku schválilo. Problémem se však stala cena pomůcek (písanek a dalších materiálů), které školám přijdou drahé.

Do věci se vložil i ministr školství Marcel Chládek, jenž obvinil bývalé vlády, že na pomůcky ubraly peníze: „Osobně to pokládám za nový prvek ve výuce a nic proti tomuto novému typu písma nemám. Dnes se ale dozvídáme, že celý projekt možná skončí kvůli tomu, že by náklady na pořízení pomůcek pro výuku tohoto nového typu písma byly příliš vysoké. Důvodem je monopol výrobce – vydavatele písanek a slabikářů. Ministerstvo tuto věc při schvalování nového typu písma nedomyslelo a silně podcenilo. Povolit nový druh výuky s vědomím, že výrobce pomůcek nemá konkurenci a může si určit prakticky jakoukoliv cenu, je krajně nezodpovědné.“

Otázkou je, proč by ministerstvo mělo posuzovat něco jiného než vhodnost pro výuku. Cena pomůcek pro konkrétní projekt je jiná otázka.

Konkurence to vyřeší

Nakonec ale neviditelná ruka trhu viditelně zasáhla a obchod s písmem se stal předmětem konkurenčního zápasu.

Nakladatelství Fraus vytvořilo materiály s vlastním písmem, na něž vlastní práva. Toto písmo se jmenuje Comenia Script A a od písma Comenia Script grafičky Lencové se odlišuje především takzvanými serify, tedy špičkou písmen. Radana Lencová je však přesvědčena, že i detaily mají vliv. Tvary nevázaného písma, jaké používá Fraus, se podle ní nehodí pro děti, které mají poruchy, jako je dysgrafie, nebo děti, jež mají speciální potřeby.

Fraus nicméně již získal schválení ministerstva školství. Třetím písmem, které je povoleno ministerstvem, je písmo z nakladatelství Nová škola nazvané NNS Script. Slabikář, písanka i učebnice jsou schváleny ministerstvem od počátku prázdnin. Autorka Comenia Scriptu se proti výtkám o ceně ohrazuje. V polemice s článkem v Respektu, kde se psalo, že Fraus je o třetinu levnější, píše. „Tři černobílé sešity A5 stojí 87 Kč. Písanky Umím psát 1, 2 z nakladatelství Svět stojí 111 Kč, školy mají navíc slevu 10 procent. Cena písanek po slevě je 99 Kč + bonus ke každé písance zdarma (tahák do kapsy Abeceda v hodnotě 17 Kč). Každý si tedy může spočítat, které písanky jsou ,výhodnější‘. Zákazník to rozsoudí.“

A nakonec: svůj boj s novými písmy vedou také grafologové, kteří soudí, že nová písmenka ovlivní psychosomatické zdraví národa. Povedou k „roztříštěnosti“ a otázka je, k jakému „typu prožívání“ to povede. Teď jen nevíme, jestli v pozadí není poněkud tržně inspirovaná obava, že z nového písma grafolog tolik nepozná.

Celý článek vyšel v časopise Reflex ve čtvrtek 28. srpna 2014.