Ve volbách do Evropského parlamentu, které se ve všech členských zemí EU uskuteční v květnu, by celkově měly posílit levicové strany, oslabit pravice a mohutně by naopak měla narůst podpora různých extrémistických, populistických a antievropsky naladěných stran. Tvrdí to skupina Pollwatch, která udělala průzkum ve všech státech Unie. Informaci přinesl server euobserver.com
Projekce ukázaly, že středolevé strany získají kolem 220 míst v Evropském parlamentu z celkových 751. Což je necelých třicet procent. Dnes mají tyto formace v EP 194 míst. Středopravé strany mají v europarlamentu 274 míst a měly by klesnout na číslo kolem 200 křesel. Pokud by se tyto předpoklady ukázaly jako správné, bylo by to první vítězství socialistů od roku 1994.
Ovšem průzkum také ukázal enormní nárůst extrémistických a populistických stran, které jsou k Evropské unii velmi kritické. Například britská UKIP by měla obsadit druhé místo za levicovými labouristy, vládnoucí konzervativci premiéra Davida Camerona mají skončit s odstupem až třetí. Ve Francii má dokonce zvítězit Národní fronta Marine Le Penová a v Itálii hnutí Pěti hvězd komika Beppe Grilla. Podobné strany mají šanci na úspěch také v Nizozemsku, Švédsku, Dánsku, Belgii a zřejmě i jinde. Poněkud se změnila situace v Řecku, kde po zatčení několika představitelů nacionalistického Zlatého úsvitu vede podle průzkumů levicová Syryza.
Když budou čísla z průzkumu platit, mohla by z nouze vzniknout v Evropském parlamentu velká koalice levé a pravé frakce, která by se tím mohla lépe bránit antiunijním silám.
Z průzkumu tedy vyplynulo, že bodovat mají strany silně podporující EU (středolevicové) a ty postavené na druhé straně, které odmítají integraci Unie nebo ji nechtějí jako takovou. Tradiční pravicový eurorealismus má dál u voličů oslabovat.
Pro výsledky v Česku bude nejdůležitější, zda se podaří zopakovat výborný výsledek z říjnových voleb hnutí ANO, které vede Andrej Babiš. Ale i u nás se očekává, že pravicové strany nezvítězí. Přitom ANO není pravice, to říká pouze jeho vůdce. Podobně jako Úsvit Tomia Okamury se jedná o těžko ideologicky zařaditelné a definovatelné hnutí.
Odborníci spatřují ale problém celoevropského zveřejněného průzkumu v tom, kdo jej organizoval a platil. Část peněz šla totiž z Evropského parlamentu (a ten vede německý levičák Martin Schulz), dále z nadace Open Society miliardáře George Sorose, na sbírání dat se podílela i lobbistická firma Burson – Marsteller. V čele PollWatch pak stojí profesor Simon Hix z London School of Economics. A to jsou všechno společnosti a lidé, kteří spíše nefandí pravici. To mohlo výsledky ovlivnit.
