Česká vláda je pro zavedení sankcí vůči lidem zodpovědným za násilí na Ukrajině. Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek s tímto názorem jede i na čtvrteční mimořádnou schůzku ministrů zahraničí EU věnovanou situaci v Kyjevě.
Ministři Unie se mají zabývat „širší evropskou strategií k vývoji na Ukrajině“. Podle unijního prezidenta Hermana Van Rompuye by reakcí EU na eskalaci vývoje na Ukrajině mohly být finanční sankce či vízová omezení vůči těm, kdo jsou odpovědni za násilí a použití nepřiměřené síly. Zásadní otázkou, kterou musí Unie zvážit, však bude, zda případné umístění například prezidenta Viktora Janukovyče na sankční seznam fakticky nezabrání politickému řešení krize.
Česká republika se přiklání k tomu, aby sankce platily i pro prezidenta. Řekl to alespoň premiér Bohuslav Sobotka. Podle Zaorálka už „situace dospěla do takového bodu, kdy není možné pouze slovně kritizovat ukrajinskou stranu, která je zatím k výzvám hluchá“. Připravovanou návštěvu ukrajinského prezidenta Janukovyče v Česku by zvážil. Podobně se vyjádřil i Hrad, se kterým šéf diplomacie postup konzultoval.
Ministr si ve středu také předvolal velvyslance Ukrajiny v Česku Boryse Zajčuka, aby mu sdělil kritický postoj vlády k situaci na Ukrajině, kde od úterý při střetech mezi demonstranty a policií zahynulo nejméně 25 lidí.
Čeští politici nejsou jediní, kdo volá po jasné reakci na vývoj v Kyjevě a dalších částech Ukrajiny. Polský premiér Donald Tusk oznámil, že chce tlačit na vedoucí představitele Evropské unie, aby byly sankce vyhlášeny. Pro sankce se vyslovila také maďarská diplomacie, zmínili je i představitelé belgické vlády. Požadavek podpořil také francouzský prezident François Hollande a znepokojení z násilností, které si již vyžádaly 25 mrtvých, vyjádřili také německá kancléřka Angela Merkelová nebo papež František.
