Největší propagátor rovného zastoupení žen v české politice, ČSSD, podle všeho nevyšle do nové vlády, kterou skládá její předseda Bohuslav Sobotka, žádnou ženu. Je to paradox, ale v případě zastoupení žen v politice, u nás spíše obvyklá praxe. Podobné je to v Poslanecké sněmovně.
Kabinet sice ještě není úplně sestavený, ale absence žen přetrvá i v dalších letech. Zatím se objevují pouze dvě kandidátky na posty ministryň a obě pocházejí z hnutí ANO. Na ministerstvo pro místní rozvoj míří Věra Jourová a na spravedlnost Helena Válková. Babišovo hnutí už předtím vyslalo do vedení Poslanecké sněmovny Jaroslavu Jermanovou, která se stala místopředsedkyní. Není překvapivé, že je v obklíčení čtyř mužů (předseda Hamáček a místopředsedové Filip, Gazdík a Bělobrádek).
Pro srovnání v nové německé vládě, která mí 16 míst, je žen šest, včetně kancléřky Angely Merkelové. Navíc vůbec poprvé v německé historii usedla do křesla na obraně také žena, Ursula von der Leyenová. V Polsku mají v kabinetu pouze tři ženy z celkových 19 postů. Česko v absenci něžného pohlaví ale ještě překonává Slovensko, protože ve vládě Roberta Fica je jediná žena, a to ministryně zdravotnictví Zuzana Zvolenská.
Podobně malé zastoupení žen je i v Poslanecké sněmovně po říjnových volbách. Tam zasedá 39 žen, což je necelých 20 procent zákonodárců. Je to ještě o pět méně, než po volbách v roce 2010. Nejvíce poslankyň mají komunisté (celkem 11), deset žen má ve sněmovně hnutí ANO. Naopak v řadách KDU-ČSL není v této komoře českého parlamentu jediná žena, což je v demokratickém světě u vládní strany zřejmě naprostý unikát. A vítězná ČSSD, která tak ráda o zastoupení žen v politice hovoří (ale jenom hovoří), má pouhých šest poslankyň z 50 zástupců.
