Papež František  se rozhodl zjistit, jak to s církví  a rodinou vlastně je

Papež František se rozhodl zjistit, jak to s církví a rodinou vlastně je Zdroj: Profimedia.cz

Papež se brání obvinění, že je marxista

V novém rozhovoru pro italské noviny La Stampa , papež František reagoval na obvinění, že je marxista. Příčinou „podezření“ bylo mimo jiné, že nedávno kritizoval nespoutaný kapitalismus.

Papež řekl listu La Stampa , že „marxistická ideologie je špatná“. „Ale já jsem se setkal ve svém životě s mnoha marxisty, kteří byli dobří lidé, takže nemám pocit, že bych byl uražen. V exhortaci (dokumentu, který papež nedávno vydal), není nic, co by nešlo nalézt v sociální nauce církve."

František se odkazoval na text, který zveřejnil v listopadu a kde napsal: "Pokud nebudou problémy chudých radikálně vyřešeny odmítnutím absolutní autonomie trhů a finančních spekulací a útokem na strukturální příčiny nerovnosti, nebude nalezeno žádné řešení světových problémů, nebo když na to přijde, jakýchkoliv problémů."

V další pasáži je možno číst: "Stejně jako přikázání ‚nezabiješ‘ stanoví jasnou hranici za účelem zachování hodnoty lidského života, dnes musíme také říci ‚nebudeš mít ekonomiku vyloučení a nerovnosti‘. Taková ekonomika zabíjí."

Papež za svá slova schytal ostrou kritiku od amerických konzervativců, včetně Rush Limbaugha, který řekl svému publiku, že "to, co vyšlo z úst papeže, je čistý marxismus. Nespoutaný kapitalismus? To neexistuje nikde. Nespoutaný kapitalismus je liberálně socialistická fráze jak popsat Spojené státy. Nespoutaný, neregulovaný."

Papež František také listu La Stampa ozřejmil, jak pojímá Vánoce, které bude poprvé slavit jako hlava katolické církve. "Vánoce jsou setkání Boha s jeho lidem," řekl. " Je to také útěcha, tajemství útěchy. Po půlnoční mši jsem často trávil tak asi hodinu sám v kapli před slavením jitřní mše. Cítil jsem hluboký pocit útěchy a míru."

Papežové posledních desetiletí bývají někdy kvůli sociální nauce církve označováni za poslední socialisty v Evropě. V Latinské Americe má ale obvinění z marxismu ještě další zvláštní význam. V tamních zemích se totiž teologové, často studující v Německu a Spojených státech, často inspirovali nemarxistickými idejemi a tak vznikla takzvaná teologie osvobození.  Teologové se často bránili, že nemohou za to, že podmínky v jejich zemích vypadají jako poměry v době Karla Marxe, ale nesetkali se v centru církve s velkým pochopením. Jisté je, že spojení s církve s nejkonzervativnějšími silami ve společnosti je ale stále méně samozřejmé.