Od roku 2009, kdy bylo po necelých třech letech své nepříliš slavné existence uzavřeno jevanské muzeum Karla Gotta Gottland, Češi neslyšeli o podobně potrhlém projektu.
Konec letošního dubna ovšem přinesl nečekaný apríl – čtyři roky po vydání svého osmého románu Muzeum nevinnosti otevřel Orhan Pamuk, turecký provokatér a patriot, nositel Nobelovy ceny za literaturu a vážený intelektuál, v srdci evropské části třináctimilionového Istanbulu muzeum nesoucí stejný název jako kniha, kterou zosobňuje.
Pro někoho skladiště haraburdí nakoupeného samotným spisovatelem po blešácích na obou stranách Bosporské úžiny, pro jiného více než 1200 drobných připomínek toho, jak vypadal všednodenní život obyvatel největšího a nejkrásnějšího tureckého města v letech 1950–2000: fotky, botky, zápalky a nedopalky, cukřenky, pudřenky, prášky, flašky, zaprášené poličky, ztracené náušničky…
Muzeum nevinnosti najdete v angličtině na http://www.masumiyetmuzesi.org/W3/Default-ENG.htm, šestisetstránkový román v překladu Petra Kučery vydalo koncem listopadu Argo. Je to četba vhodná především pro nostalgiky, beznadějně zaláskované snílky, milovníky Istanbulu a romatické duše.
Román Muzeum nevinnosti má 83 kapitol a každá z nich ve skutečném muzeu vlezla do jedné vitríny. A jak souvisí literární příběh s expozicí? Bohatý třicátník Kemal se vášnivě zamiluje do své vzdálené příbuzné, osmnáctileté prodavačky Füsun, a po léta pak sbírá každou maličkost, již jeho nedosažitelná láska vzala do ruky. Jednu stěnu přízemí muzea třeba pokrývá 4 213 špačků cigaret se stopami po rtěnce! „Ačkoli mě teď spousta mých spolupracovníků na projektu muzea jistě proklíná jako toho tvrdohlavého hádavého Turka,“ obával se Orhan Pamuk v rozhovoru pro Reflex v den otevření muzea, „měli jsme doufám výborný a originální nápad.“
Asi ano – třípatrový, rudě omítnutý dům s obskurní kolekcí každodenních kuriozit si za sedm měsíců od jeho otevření našlo ve spletitých, mizerně značených uličkách staré istanbulské čtvrti Çukurcuma přes 25 000 převážně tureckých turistů (podle ředitelky muzea Esry A. Aysun je ze zahraničí zhruba 35 % návštěvníků), aniž by o muzeu byla zmínka v bedekrech.
