Dali jsme si schůzku na letišti. Protikorupční aktivista KAREL JANEČEK (39) si pětkrát skočil padákem a pak jsme obědvali. Měl za sebou návštěvu vězně Davida Ratha a nad zelňačkou vyprávěl o společenské změně, kterou chystá. Boj proti korupci je totiž jen začátek. Na konci Janečkovy mise má být společnost, kde vládne dobro. Proč? Protože je to logické. Někdy jsem však měl pocit, že mi můj vrstevník unikl v myšlenkách o několik životů napřed.
Myslím, že v poslední době jsi získal pověst skoro až revolucionáře. Vnímáš to tak? A připravuješ revoluci?
Tak to je pro mě novinka. Překvapuje mě to a částečně i ne úplně pozitivně, protože se za revolucionáře nepovažuju. Slova revoluce a revolucionář jsou spojena s obrovskými riziky a pro většinu lidí i s obavami. Když se podíváme do historie, tak revoluce velmi často znamená problém.
Já se v první řadě považuju za logika, za analytika a racionálního člověka. Možná si trochu fandím, ale zvlášť v poslední době jsem došel k tomu, že jsem extrémně racionální člověk. A právě tohle myšlení mi umožnilo dělat věci, jež dělám. Jsem přesvědčen o tom, že jsou naprosto logické. Logicky jsem došel k závěru, že v této společnosti je třeba něco změnit, aby to fungovalo a my mohli kvalitně žít. K tomu směřuje moje činnost, která není revolucí. Chápu, že musí být přijatelná pro drtivou většinu lidí, což revoluce není.
Je to evoluce?
Na tu bohužel není čas. Kdybychom chtěli se změnou volebního systému počkat až po dalších čtyřech volbách, bude to tu dávno rozkradené a my budeme pod drnem. Proto je to kombinace jedné pozitivní změny a pak evoluční změny v podobě obnovy společnosti. Ta skoková změna je v tom, že prohnilý mocenský systém se musí nějakým úderem nabourat. A to je právě změna volebního systému.
To je podle tebe klíčová věc?
Naprosto. Je to podmínka nutná, nikoli však postačující.
Považuješ revoluci za iracionální čin?
To si nemyslím. Ale jsem přesvědčen, že to zatím není nutné. Revoluce je extrémně riskantní.
Může podle tebe nastat situace, kdy to nutné bude?
Ano. Pokud se nepodaří, a podle mě teď na podzim máme poslední šanci, relativně na pohodu změnit volební systém. Ale když se to nepodaří, přijde nějaký diktátor, což může být kombinováno s revolucí.
Bavil jsem se teď s mladými lidmi, extrémními levičáky, kteří opravdu věří tomu, co říkají. To je tragické. Oni pomalu chtějí znárodňovat! To by nás mohlo čekat, pokud všichni slušní lidé neprojeví zodpovědnost a trochu nezabojují, což je spojeno s jistým nepohodlím a převzetím určitého rizika.
Takže to vnímáš spíš jako prevenci revoluce?
Ano.
Co má být výsledkem té změny?
Do Parlamentu se dostanou lidé s hodnotami. I dnes sedí v Parlamentu nějací slušní lidé, ale musí to být lepší. Vyjádřil jsem to i v číslech. Když každého člověka ohodnotíme na stupnici 0 až 1, kdy jedna je svatý a nula je stoprocentní zlojed typu Václav Klaus, tak průměr České republiky je dobrý, odhaduju to tak na 0,7.
Problém je v tom, že to, co máme v Parlamentu, ten výběr, je negativní. To je systematický negativní výběr. Průměr je tam třeba 0,3. Cílem kvalitního volebního systému spolu s dalšími potřebnými kroky je dostat do Parlamentu lepší lidi. V ideálním případě by se měli do Parlamentu dostat lepší lidé, než je průměr. To je počátek obnovy. Pak už bude cesta relativně jednoduchá. První krok je nejtěžší.
Ale když ani teď masa s průměrnou kvalitou 0,7, jak říkáš, nedokáže vybrat kvalitní reprezentanty, proč by to měla dokázat v novém volebním systému?
Protože je chytře vymyšlen. Současný volební systém pro volby do Poslanecké sněmovny je kompletně špatný, protože umožňuje politickým stranám libovůli. A politické strany jsou vlastně zlo. Kvůli nim se do Parlamentu dostávají lidé s horšími hodnotami, než je průměr.
Ale nějací lidé vstupují do politických stran, což jsou pak ti, kteří se objevují na kandidátkách. Najde se podle tebe nová sorta lidí, kteří budou chtít do politiky vstoupit, protože eliminuješ politické strany?
Neeliminuju. To není nutné, určitě ne v první fázi. Otázka je, jak to bude za třicet let, ale to teď nechme být. Klíčové je to, že dnes, aby politická strana maximalizovala svou moc a nakradla si co nejvíc peněz, dá na kandidátku ty nejhorší lidi. Ty, kterým říkám zlojedi.
Kdežto nový systém díky tomu, že se budou volit osobnosti, a díky tomu, že zavádí tzv. minusové hlasy, nutí politickou stranu k tomu, aby na kandidátku umístila lepší lidi. Ty, kteří projdou, jimž bude volič ochoten dát hlas. Systém je navržen tak, že bude 81 obvodů, v každém dva kandidáti. Takže se ztratí anonymita a politické strany si sakra rozmyslí, koho tam dají, když budou moci postavit jen dva kandidáty.
Rozumím. Politické strany mají zájem maximalizovat svůj zisk, v podstatě se chovají jako firma, ale …
Podle mě hůř než firma. Většina firem má jistou společenskou zodpovědnost. Kdežto u politické strany to nevidím.
Ale vyvíjejí činnost v nějakém prostředí. A jejich činnost ovlivňují lidé, kteří potřebují, aby pro ně politické strany něco zařídily. A obvykle jsou to zájmy firem, jež chtějí maximalizovat svůj zisk. Jak lze toto prostředí eliminovat?
Abych to dopověděl. Já vím, že když slušní lidé uvidí změnu, budou ochotni jít do politiky. Bavím se s nimi. Teď se však v politice namáčet nechtějí. A máme-li v průměru slušný Parlament, tak máme na osmdesát procent vyhráno. Možná na devadesát.
Třeba v neziskovém sektoru vidím spoustu lidí, kteří mají skvělé myšlenky, projekty, nápady. A přitom to dnes nikdo pořádně nepodporuje! Když teď taková skupina vymyslí něco dobrého, pozitivního, narazí to ve špatném Parlamentu na stěnu. Budeme-li však mít slušný Parlament, pak dobrý návrh podložený argumenty a odbornou diskusí s oponenturou takovým Parlamentem projde, protože nebude v područí zlojedů. Všech těch korupčníků a šmejdů, kteří chtějí systém zneužívat.
To, co popisuješ, by podle mě nevyhnutelně vedlo k likvidaci politických stran. Řekni mi, kdo bude sestavovat vládu, když budou v Parlamentu jen samé nezávislé osobnosti?
Minimálně v první fázi tam spousta nezávislých kandidátů nebude. Avšak máš pravdu, protože dohlížíš na to, že jejich síla se bude postupně snižovat. Je možné, že třeba za čtyři volební období se ukáže význam politických stran jako marginální. Ale nemyslím si, že úplně. Rozhodně budou existovat jako kluby. Třeba KDU–ČSL bude existovat i za padesát let.
Uvědomuješ si, že KDU–ČSL je jedna ze stran, jež stála na počátku budování současného korupčního systému a vyprodukovala třeba Miroslava Kalouska?
No to jo. Ale když tam byl Josef Lux, to nebylo tak hrozný.
Ne?
Bylo?
Vždyť to byl otec toho systému!
Aha. Tak to ani nevím.
Škoda že už nežije bývalý ministr obrany Antonín Baudyš. Uměl o tom poutavě vyprávět.
No vidíš. V té době jsem to ještě nesledoval.
To jen na okraj. Řekni mi, jak bys zajistil sestavení vlády?
V první fázi tam budou určitě reprezentanti politických stran. Stačí se kouknout na Senát. Tam také není většina nezávislých kandidátů. To znamená, že vláda se sestaví standardním způsobem jako dneska. Ale každá strana bude nucena nominovat slušnější lidi, než dnes sedí v Poslanecké sněmovně.
Čili systém politických stran zůstane, budou vznikat koalice, bude opozice.
Ano.
A nadále budou strany před volbami představovat svého kandidáta na předsedu vlády.
No, dokonce by teoreticky nemusely, ale s velkou pravděpodobností budou.
Lidé přece chtějí vědět, kdo bude vést vládu. Nebo si myslíš, že nechtějí?
Dobře. Ale s tím, že potenciální budoucí premiér bude kandidovat v jednom z jedenaosmdesáti volebních obvodů.
Ty nechceš vědět, koho strana nominuje na předsedu vlády?
Chci. Tak to bude i nadále, protože to je racionální. Jenže nově budou strany nuceny v každém okrsku říct, koho chtějí v daném okrsku za svého poslance. To je mnohem lepší než dnešní anonymní kandidátní listiny, kde jsou zlojedi.
Co ti na to říkají lidé, s nimiž se o tom bavíš?
Když o tom s lidmi mluvím dostatečně dlouho, tak všechny přesvědčím.
Co znamená dostatečně dlouho? Třeba tři dny?
No to ne! Ovšem je to těžké, protože někteří politologové se už začali vyjadřovat k mým dílčím návrhům. Přitom to ani pořádně nepochopili. V této souvislosti řešíme jeden problém. Něco jsme vymysleli, ale mají se s tím nějak srovnat politici, kteří jedou ve starém systému déle než dvacet let. Víš, co to znamená pro jejich ego? To nemůžou dát. Proto to označují za špatné, proto to kritizují.
Ale volební systém je matematická teorie her. Tu jsem mimochodem studoval. Prostě je to věc logiky a racia. Samozřejmě jsou tam další sociologické věci, ale základní logická struktura musí být splněna.
Nedělal teorie her John Nash, známý z filmu Čistá duše?
No jasně. Nash equilibrium (nashova rovnováha je dnes důležitou součástí teorie her – pozn. redakce).
A neřekl ti už někdo, že jsi blázen? Já mám totiž pocit, že právě tak na tebe nahlíží současná politická reprezentace.
To je možné.
KAREL JANEČEK (39) Vystudoval matematicko-fyzikální fakultu UK v Praze, potom pokračoval ve studiích v USA. V Americe se mimo jiné věnoval karetní hře black jack, díky níž vydělal první velké peníze, ale také si vysloužil zákaz vstupu do většiny kasin v Americe. Po návratu do Prahy založil firmu, jejímž základem jsou počítačové programy obchodující na burze automaticky. Dnes jeho firma RSJ Algorithmic trading vydělává stamilióny korun ročně. Před rokem a půl Janeček založil Nadační fond pro boj proti korupci a do jeho služeb angažoval bývalého šéfa civilní rozvědky Karla Randáka.
Celý rozhovor s Karlem Janečkem si můžete přečíst v Reflexu 36/2012.
