Videohry máme obvyklé spojené s klidnými tichými večery doma. Na výstavě E3, která v první půlce června nalákala videoherní novináře i nadšence do Los Angeles, si ale přijdete jako Alenka v říši divů: všude to svítí, řve, koncentrace latexu na některých místech dosahuje maxima a dokonce tu narazíte i na českou stopu. Jak to vypadá na nejvýznamnější herní události roku?
Živě si pamatuji, jak jsem prožíval E3 poprvé. Ze všech stran atakoval hluk jako na špatně organizovaném festivalu, kde se překřikují různé koncerty. Mamutí výstavní haly byly od zdi ke zdi naplněné videohrami na všechny myslitelné přístroje.
Chodbami mezi halami proudily tisíce v kompaktní lidské řece. Zleva útočili nerdi, zprava PR zástupci velkých firem. Normální člověk by si řekl: bordel! Panika! A utekl by. Pro mě to byl ráj na pohled. Po osmi letech se už vyznám v koridorech losangelského výstaviště jako včela v úlu. Bzukot se nezměnil. Nerdů je tu snad ještě víc a videoher také.
Pod spojením počítačová hra si našinec obvykle představí podtitul „zabiják času“ anebo „druhá nejhorší věc po heroinu“, případně „automat na mince.“ Tedy - ještě do nedávna tomu tak bylo. Vnímání her se mění s tím, jak se slavné značky prodírají do společenského povědomí – a s tím, jak lidé hrají čím dál tím víc.
Pomohlo také, že naši národní hrdost podpořily globálně úspěšné české hry Mafie a ArmA. Nic si ale nenalhávejme, videohry nejsou zničehonic dokonalé. Jde stále o mladé médium a na mnoha z nich jsou vidět stopy špatného konceptu nebo nelogičnosti.
Starší a náročnější
Právě letošní E3, na které se toho obecně vzato moc revolučního nestalo, ukázala, jak se autoři dlouho běžících sérií snaží porvat s tím, že jejich publikum dospívá. Nebo stárne, chcete-li. Takové publikum chce hry, nad kterými se v rámci lehkého i středně hlubokého zamyšlení nepotká s do očí bijícím nesmyslem nebo plochým hlavním hrdinou.
Příkladů „uvědomělého“ směřování by bylo na E3 hned několik: Beyond od mága filmového přístupu ke hrám Davida Cage, tři roky potají vyvíjená Watch Dogs od Ubisoftu o informační válce současnosti anebo klidně i nový Tomb Raider, kde bude Lara Croft mladá, zranitelná a nezkušená (a s podstatně menším poprsím) a konspirativní Assassin's Creed zasazený do období války o americkou nezávislost.
Načančané ukázky
Počet průměrných titulů samozřejmě neustále převyšuje ty, které se snaží o „dospělost“. Ani těch letos naštěstí nebylo málo. Je těžké zmínit všechny se zajímavými nápady a ještě náročnější je dopředu odhadnout, jak velký komerční a kritický úspěch budou mít. Vždyť na E3 se ukazují hlavně pečlivě poskládané ukázky, které musí zaujmout novináře a případné investory.
Navíc musíte umět odfiltrovat hluk, lidi a barevná světla, abyste se ke hře dostali co nejblíž (na některých stáncích řeší surround virvál zapůjčením sluchátek, abyste vůbec slyšeli, co prezentér říká).
Vedle molochů jako Sony, Microsoft a Nintendo – přiznejme si, že až na novou konzoli WiiU od Nintenda nepředstavili v oblasti herního hardwaru nic až tak zajímavého – jsou tu produkční společnosti jako Electronic Arts, Eidos, Ubisoft nebo THQ. Najdete je ve dvou největších halách, patřičně obklopené dekoracemi, hosteskami a lidmi.
Ti samí návštěvníci ale moc nechodí do prostřední haly; a o hodně přicházejí. V prostřední hale jsou stánky nezávislých vývojářů, nad kterými nedrží finanční ruku velká společnost, přesto jsou jejich projekty zajímavé nápadem nebo zpracováním okrajového žánru. Ve výsledku prezentují „nezávisláci“ své výtvory v malých buňkách bez dekorací, žen v latexu, v klidu a mají mnohem víc dobré nálady (a často mají pivo), než ti ve velkých halách.
Češi v Los Angeles
Prostřední hala není přes svou prostotu levným tržištěm. Swen Vincke z belgického studia Larian vypočítal, že je letos přišel jeden novinář na 400 Euro. Zároveň tvrdí, že to není tak vysoká cena, protože odměnou dostane pokrytí (nejen) v amerických médiích.
E3 se tak pro nezávislé evropské vývojáře stává jednou z bran na americký trh. Stejně na tom je česká Bohemia Interactive, která tedy už měla stánek ve velké hale, ale na okraji všeho hluku.
Našinci si pochvalovali, že na prezentacích nového dílu vojenské simulace ArmA a Carrier Command se nenudí a neustále mají co vysvětlovat a předvádět – zájemců je hodně. Na celé výstavě jde sice o jediný český stánek, zato českých novinářů je tu překvapivě hodně – celých dvanáct - alespoň pro zemi o deseti miliónech obyvatel s dvěma tištěnými časopisy o hrách a hrstkou serverů.
Kolem E3 se točí celý rok v herním byznysu. Tady se oznamují nové hry anebo dostanete možnost vyzkoušet si ty, které jsou ve vývoji. Tady se novináři potkávají s autory, kteří sice dělají skvělé hry, ale moc nevytahují paty ze Spojených států.
V Evropě pak máme lokálnější, ale v mnoha směrech lepší srpnovou výstavu GamesCom v Kolíně nad Rýnem. Tamní výstaviště je otevřené veřejnosti a novináři a vývojáři mají jednu tichou a klidnou halu, kde mohou v míru pracovat i bez špuntů v uších. Zkrátka americký přístup je jiný než evropský.
GamesCom ale do značné míry kopíruje události na E3, a tak už v tuto chvíli je možné bezpečně prohlásit, že herní mainstream se uklidnil, co se hardwarových revolucí týče, směřuje směrem k dospělosti a stále se bojí zbrusu nových značek. Bezpečnější je sázet na ty zavedené. Takže vlastně nic až tak nového.
