Azurové pobřeží? Festivalové Cannes v posledních dnech připomíná leccos, jen ne slunné letovisko. Vítr a déšť mohou mít nicméně v těchto dnech i své světlé stránky. Jednak ukazují užitečnost tištěných médií - oficiální noviny přehlídky se jako deštník osvědčily rozhodně líp než jejich elektronická verze. A jednak ženou lidi z promenády tam, kam se jim za hezkého počasí nechce - do kina.
Naštěstí je zatím na co chodit. O herectví Marion Cotillardové ve filmu De rouille et d´os canneského vítěze Jaccuese Audiarda básní kritici už ode dne jeho premiéry, ještě větší nadšení pak vyvolává výkon Madse Mikkelsena v drásavém psycholgickém dramatu The Hunt od Thomase Vinterberga. Příjemným žánrovým zpestřením se ukázal být i o víkendu promítaný Lawless, jarmuschovsky laděná gangsterka John Hillcoata natočená podle scénáře Nicka Cavea. A fronty se stojí i na tituly nesoutěžní.
Pozdvižení vyvolal například thriller Antiviral Brandona Cronenberga, jemuž se vyčítá, že kopíruje svého otce, slavného kanadského provokatéra Davida (ten tu mimochodem letos soutěží). Rozporuplné reakce zaznamenal i chilský příspěvek na téma Pinochetova režimu s nezvykle autentickou kamerou a Gaelem Garcíou Bernalem v hlavní roli a v neposlední řadě také Broken, debut Brita Rufuse Norrise, v němž si zahrál i momentálně porotcující Tim Roth.
Co bohužel na francouzský nečas doplácí, je oblíbená kratochvíle milovníků klasiky, tradiční kino na pláži. Úvodního, zrestaurovaného Dr. No. si ještě stihli užít ve vší parádě, další bondovské projekce pod hvězdami už však nepříznivé povětrnostní podmínky odskákaly. Nutno říct, že vedle vichřice a deště festival v Cannes rozhodila ještě jedna kalamita - feministky. Konkrétně 700 signatářek petice, která volá po větší účasti režisérek v oficiálním programu přehlídky. Letos se o Zlatou palmu neuchází žádná, což dámy značně pobouřilo. Tím spíš, že plakátu jubilejního 65. ročníku dominuje "největší sexistický symbol", herečka Marilyn Monroe.
Hlava festivalu Thierry Fremaux se sice nechal slyšet, že je hloupost kohokoli upřednostňovat a už vůbec v souvislosti s pohlavím, vůdkyně hnutí Melissa Silversteinová už nicméně vznesla požadavek na povinnou dvacetiprocentní kvótu ve prospěch žen. Otázkou je, kdo se ozve po nich. Který národ, která rasa, která společenská skupina. Ostatně co takoví Češi, nechybí v soutěži taky nějak nápadně dlouho? Asi bychom měli taky sepsat petici.
P.S.: A propos Češi: o víkendu byli v Cannes viditelnější než kdy jindy. Jednak se hrál hokej a jednak dorazil mlok. Ten legendární, Čapkův. Na riviéru ho přivezl Tomáš Krejčí, který sem pro Válku s mloky přijel hledat zahraniční koproducenty, a při té příležitosti si kamaráda obojživelníka fotil na rozličných místech.
Nejlépe mu prý bylo mezi kačenkami v místní fontáně, nepohrdl však ani pózováním s turisty, již ho měli za filmovou hvězdu."Říkali, že je roztomilý. No nevím, moc to nekoresponduje s jeho rolí v příběhu, ale hlavně že na něj lidé reagují," říká Krejčí, který jinak na filmovém trhu nabízí svou 3D fantasy Poslední z Aporveru. Mimochodem mlok prý s Marilyn Monroe problém rozhodně nemá: svědčí o tom i fotografie jejich společného vášnivého polibku.
