Žvýká se odjakživa. To dokazují švédští archeologové. Podařilo se jim objevit 9000 let staré sídliště, kde v zubech pohřbených nebožtíků nalezli žvýkací masu pocházející z břízové pryskyřice. Podobný nález se uskutečnil ve Finsku, kde nalezli finští archeologové rovněž 5000 let starou kuličku z břízové pryskyřice, kde je zcela jasný otisk lidských zubů. Prehistorické žvýkačky vymysleli tedy ve Skandinávii.
Novodobé dějiny žvýkání jednoznačně míří do USA. Americkému podnikateli Johnu Curtisi Jacksonovi se roku 1848 podařilo vyrobit žvýkačku ze smrkové pryskyřice. Po něm následoval roku 1869 Thomas Adams, který jako první použil kaučukovou hmotu („arabská guma“). Nevýhodou těchto preparátů bylo, že se nedaly ochutit. To vyřešil až v roce 1875 John Colgan z Louisvillu (Kentucky) a nazval svou žvýkací gumu „Chickle“. Podařilo se mu vmíchat do gumové hmoty jihoamerický tolubalzám proti kašli (Taffy-Tolu) a tak vznikla „fefrmincová žvýkací guma“.
Přesto, první vynález žvýkací gumy, tak jak ji známe dnes, je zásluhou geniálního amerického podnikatele Williama Wrigleyho juniora (1861–1932). Původně vyráběl mýdlo a prášky do pečiva. K těm od roku 1893 přiřadil sice žvýkačky z „arabské gumy“, ale moc si od toho nesliboval. Spíš chápal novou činnost jako zábavného koníčka. Potom ho potkalo neuvěřitelné štěstí. Podařilo se mu žvýkací masu ochutit hned dvěma sortami — ovocná (Wrigley’s Juice Fruit) a „kmínová“ (Wrigley’s Spearmint). Produkt se stal revolučním vynálezem a podnikatel doslova nestačil krýt poptávku.
V době první světové války se prostřednictvím americké armády dostal produkt Wrigley’s Chewing Gum do Evropy. Zájem převážně v britské a francouzské armádě byl značný. Proč? Zjistilo se totiž, že žvýkáním se snižuje válečný stres, a tím se lépe upevňuje morálka pozemních vojsk. Podobné to bylo i u letectva. Žvýkání holdoval i generál Milan Rastislav Štefánik. Prý sdělil Benešovi tuto větu: „Žvýkám wrigley. Mohu se lépe koncentrovat na let a přestává mě bolet páteř.“
Německý internetový magazín Gesundheit.de se nechal nedávno slyšet, že Němci v průměru na osobu ročně sežvýkají až 100 plátků žvýkaček. Není tomu proto, aby si pochutnali. Chtějí si hlavně chránit zuby žvýkačkami bez cukru (80 % dotazovaných) a aby jim nebylo cítit z dutiny ústní (20 % dotazovaných).
Wrigley Science Institute (WSI) v USA ve spolupráci s japonskými lékaři došel k potěšujícímu zjištění: žvýkání zlepšuje výměnu látkovou a zrychluje až o 25 % prokrvování mozku. Dále snižuje sklony k pálení žáhy, chrání žaludek před žaludečními vředy, a tím „last but not least“ i před rakovinou.
Specialisté v Mayo-Klinice v USA společně s WSI vypočítali, že člověk během jedné hodiny žvýkání spotřebuje celkem 11 kalorií. Tím může prokazatelně bez jakýchkoli nepříjemných diabetických opatření ročně zhubnout až o pět kilo. Ve spolupráci s finskými lékařskými odborníky vyvinul WSI nyní žvýkací gumu chránící člověka před rakovinou hrtanu a zažívacího ústrojí. Heslo tedy zní: Chcete žít déle a ve zdraví? Zanechte kouření, drog a alkoholu. Žvýkejte!
