Proč mladí Češi opouštějí školy? Část dá přednost práci, jiným chybí představa, k čemu jim vzdělání bude
Hlavní důvody odchodu: Hlavním motorem pro předčasné ukončení studia bývají nenaplněná očekávání od oboru, ztráta motivace i touha po okamžitém výdělku.
Dopad na trh práce: Až 40 % absolventů odborného vzdělávání nepracuje ve svém oboru, firmám přitom dlouhodobě chybí kvalifikovaní lidé v technických profesích.
Cesta k řešení: Českému školství chybí větší propojení výuky s praxí. Úspěch ukazují programy, které studentům nabízejí přímý kontakt s odborníky z firem.
Česko má jeden z nejnižších podílů předčasných odchodů ze vzdělávání v Evropské unii. Přesto tisíce mladých lidí každý rok opouštějí rozdělané studium a část z nich dává přednost okamžitému výdělku. Problém přitom nekončí u školní docházky. Český pracovní trh zároveň řeší nedostatek kvalifikovaných lidí a velký nesoulad mezi tím, co se lidé naučili, a prací, kterou nakonec vykonávají.
Předčasné odchody ze vzdělávání v ČR: Co ukazují data Eurostatu a ČSÚ?
Česká republika vypadá v evropském srovnání na první pohled dobře. Podíl mladých lidí ve věku 18 až 24 let, kteří mají nejvýše nižší sekundární vzdělání a zároveň už nejsou v dalším vzdělávání nebo odborné přípravě, byl v roce 2025 podle Eurostatu 6,1%. Průměr Evropské unie činil 9,1%. Evropský průměr navíc dlouhodobě klesá, zatímco český podíl v posledních letech výrazněji neposunul.
Za celostátním číslem se ale skrývají značné rozdíly. Podle vzdělávací organizace Junior Achievement (JA Czech) je předčasnými odchody nejvíce zasaženo učňovské školství a některé odborné technické obory. Výrazně horší situace je také v Karlovarském a Ústeckém kraji.
Proč studenti nedokončí školu? Ztráta motivace, nejasná budoucnost i práce ve fastfoodu
Co mladé lidi ke konci studia vede? Čerstvá data Českého statistického úřadu nabízejí trochu jiný pohled než jednoduché vysvětlení, že děti prostě „nechtějí studovat“. V roce 2024 se ČSÚ ptal lidí ve věku 15 až 34 let na jejich zkušenost s neúspěšně ukončeným vzděláváním. V Česku takovou zkušenost uvedlo 13 procent respondentů. Nejčastěji jako důvod uváděli, že studijní program nesplnil jejich očekávání (38,1 procenta), následovaly osobní či rodinné důvody (32,6 procenta). Upřednostnění práce uvedlo 17,4 procenta.
Nejde přitom automaticky o lidi, kteří už nikdy ve vzdělávání nepokračovali. ČSÚ výslovně upozorňuje, že neúspěšné ukončení jednoho studijního programu neznamená, že člověk později nepřešel na jinou školu nebo si vzdělání nedoplnil. V českém případě se však mezi neúspěšně ukončenými programy nejčastěji objevovalo střední vzdělávání s maturitou, nástavbové a pomaturitní studium.
Podle Marcely Hanušové, senior projektové manažerky JA Czech, je jedním z hlavních problémů právě ztráta motivace. „Ve výuce žáci nevidí smysl, neumí si představit své možnosti uplatnění ani to, jak jim k tomu škola může pomoci, postrádají profesní inspiraci i konkrétní vzory, které by jim ukázaly, kam až to mohou v oboru dotáhnout,“ říká.
Konkrétní zkušenost přidává Miloslav Janeček, ředitel Střední odborné školy Jarov. Na škole, která má na začátku roku přes 1500 žáků, podle něj během roku z různých důvodů odejde zhruba 170 lidí. Jen malá část je vyloučena například kvůli chování nebo docházce. Většina podle něj jednoduše přestane chodit.
„Začnou si vydělávat například ve fastfoodu nebo pracují pro různé dopravce, kde je vlastně jediným kritériem pro přijetí řidičské oprávnění,“ popisuje Janeček. Jedním z problémů je podle něj také špatná volba oboru.
Nesoulad na trhu práce: Proč absolventům chybí praxe a firmám odborníci?
Právě tady se školní problém začíná potkávat s problémem českého trhu práce. Českým firmám totiž lidé nechybějí obecně. Chybějí jim lidé s konkrétními dovednostmi. OECD ve své poslední ekonomické zprávě o Česku upozorňuje na dlouhodobý nedostatek pracovníků a výrazný nesoulad mezi kvalifikací lidí a požadavky jejich zaměstnání. V roce 2023 byla česká nezaměstnanost 2,6 procenta a firmy označovaly nedostatek pracovníků za významnou překážku růstu. Nedostatek je podle OECD zvlášť výrazný v technických profesích.
Jenže ani dokončená odborná škola automaticky neznamená, že člověk skončí v oboru, který vystudoval. Až 40 procent lidí, kteří nedávno dokončili odborné vzdělávání, pracuje podle OECD mimo svůj vystudovaný obor. U mladých absolventů odborného vzdělávání s výučním listem byla v roce 2023 nezaměstnanost 7,3 procenta, tedy výrazně více než celková nezaměstnanost 2,6 procenta.
Česko tak řeší dva propojené problémy. Jedna část mladých ze vzdělávání odejde příliš brzy, jiná sice školu dokončí, ale následně svou kvalifikaci nevyužije. OECD proto mimo jiné doporučuje větší propojení odborného vzdělávání s pracovním trhem a více praktického vzdělávání přímo na pracovištích. V Česku se přitom podle OECD do určité formy pracovního učení zapojuje jen 18 procent studentů odborného vzdělávání, oproti 60 procentům v průměru EU.
Jak zastavit odchody ze škol? Pomáhá praxe a mentoři z firem
S podobným principem pracuje i program Re-Power Your Future organizace JA Czech. Během tří let se do něj podle organizace zapojilo přibližně 50 tisíc dětí ze 417 škol a 1188 mentorů a lektorů z praxe. Žáci se setkávali s lidmi z firem, navštěvovali jejich pracoviště a pracovali na praktických úkolech.
„Nejlépe fungovalo zážitkové a praktické učení, přímý kontakt s odborníky z praxe, možnost klást otázky a vidět konkrétní pracovní prostředí,“ popisuje ředitel JA Czech Martin Smrž.
Kontakt se zaměstnavateli ale není jen způsob, jak děti přesvědčit, aby zůstaly ve škole. V době rychlých změn na trhu práce je otázkou i to, zda školy dokážou mladým lidem vysvětlit, jaké dovednosti budou potřebovat za několik let. Podle OECD bude tlak na kvalifikované pracovníky dále růst mimo jiné kvůli stárnutí populace, digitalizaci a zelené transformaci.
Možná tedy nejde jen o to, jak dostat více mladých lidí k maturitě nebo výučnímu listu. Stejně důležitá otázka je, zda jim během studia dokážeme ukázat, k čemu jim konkrétní vzdělání bude a kde ho mohou v reálném pracovním životě využít.
