Od antických hostin k chudobě středověku: Rozpad Římské říše zcela změnil jídelníček Italů
- Archeologové z Masarykovy univerzity zkoumáním 51 kostrou v severoitalské Imole zjistili, že po rozpadu Západořímské říše se měnily stravovací návyky i migrace obyvatel.
- Izotopová analýza zubů a kostí ukázala, že do oblasti přicházeli noví lidé a místní populace přizpůsobovala svou stravu novým zemědělským a klimatickým podmínkám.
- Výsledky studie ukazují, že pád Římské říše nebol náhlým skokem, ale dlouhodobým procesem, který ovlivňoval každodenní život lidí.
Nejen politické či hospodářské uspořádání, ale i stravovací návyky se měnily v Itálii po rozpadu Západořímské říše v roce 476 našeho letopočtu. Ukázala to nová studie archeologů Masarykovy univerzity z projektu RES-HUM. Vědci zkoumali v severoitalské Imole ostatky 51 jedinců. Z nalezených kostí lze vyčíst i migrační změny nebo to, že i na konci starověku lidskou společnost a její strategie obživy ovlivňovaly klimatické změny. Studii vědci publikovali v časopise Royal Society Open Science a dnes o ní informovali v tiskové zprávě.
Výzkum přispívá k poznání toho, jak velké historické změny ovlivňovaly každodenní život konkrétních lidí. Vědci použili několik metod včetně analýzy stabilních izotopů kyslíku, stroncia, uhlíku a dusíku. "Izotopové analýzy na kosterních pozůstatcích nám například pomáhají rekonstruovat část jídelníčku nebo zjistit, zda člověk vyrůstal v místě, kde byl později pohřben," uvedla hlavní autorka studie Dominika Schmidtová.
Analýza izotopů kyslíků a stroncia v zubní sklovině ukázala, že mezi pohřbenými lidmi byli i ti, kteří do Imoly přišli odjinud. Porovnání hodnot stabilních izotopů uhlíku a dusíku v kolagenu lidských kostí u pozdně římského a raně středověkého obyvatelstva naznačilo proměnu ve stravě a subsistenčních strategiích, tedy ve způsobu, jakým lidé získávají zdroje nezbytné k přežití.
Změny ve stravě populací Imoly mohou podle vědců souviset například s proměnou zemědělských strategií a s tím, jak se lidé přizpůsobovali měnícím se podmínkám prostředí. Nemají zřejmě jedinou příčinu, ale může se jednat o kombinaci environmentálních podmínek, změn v zemědělství a nového společenského uspořádání.
Vědci také uvedli, že významné dějinné události lidé často vnímají jako markantní změnu, výsledky studie však ukazují, že přechod od antiky ke středověku nebyl náhlý. Politický rozpad římské moci byl dlouhodobým procesem a jeho dopady se v jednotlivých regionech a komunitách mohly výrazně lišit.
"Naše výsledky ukazují, že bychom změny po rozpadu Římské říše neměli chápat jako jednotný proces, který měl všude stejnou podobu. Lidé se přizpůsobovali novým podmínkám různými způsoby," doplnila Schmidtová.
