80 let pátrání ukončil jediný inzerát. Obraz ukradený nacisty byl náhodně objeven na fotce obýváku
- Barokní „Portrét dámy" od Giacoma Cerutiho, ukradený nacisty v roce 1945 v Amsterdamu židovskému obchodníkovi s uměním, se po desetiletích objevil na fotce v inzerátu realitní kanceláře v Argentině.
- Pátrání holandského novináře a všímavost při prohlížení snímků obývacího pokoje dcery uprchlého nacistického funkcionáře vedly k odhalení a následnému zajištění díla policií.
- Argentinský soud rozhodl o navrácení obrazu dědičce původního majitele, čímž vytvořil vůbec první precedentní případ úspěšné restituce nacisty ukradeného umění v historii argentinské justice.
V realitní fotce, která měla prodat dům, nebylo plátno na stěně jen dekorací. Byl to důkaz. Obraz italského barokního mistra Giacoma Cerutiho, přezdívaného Pitocchetto, nazvaný „Portrét dámy", zmizel z Amsterdamu roku 1945, kdy ho nacisté ukradli z galerie prominentního nizozemského židovského obchodníka s uměním Jacquese Goudstikkera. Pak se na několik desetiletí jednoduše ztratil. A pak přišel ten inzerát.
Goudstikkerova galerie a cesta do Buenos Aires
Jacques Goudstikker byl před druhou světovou válkou jedním z nejvýznamnějších nizozemských obchodníků s uměním. Jeho amsterdamská galerie čítala přes 1 100 děl. Když v roce 1940 Německo obsadilo Nizozemsko, Goudstikker uprchl — a při útěku zemřel při nehodě na palubě lodi. Jeho sbírku si nacisté rozebrali.
„Portrét dámy" — obraz, který argentinská Národní akademie výtvarných umění ocenila na přibližně 250 000 eur — byl původně v záznamech Goudstikkerovy galerie připsán jiným malířům: nejprve Giuseppemu Ghislandimu, jindy Fra Galgariovi. Teprve soudně nařízená expertíza v Argentině potvrdila autorství Cerutiho, který žil v letech 1698 až 1767 a proslul realistickými portréty chudých a lidí na okraji společnosti — v době, kdy dvorní malba oslavovala vznešenost.
Jak se obraz dostal z Evropy do Argentiny, lze vysvětlit dobře zdokumentovaným faktem: po válce se Argentina stala jedním z hlavních útočišť uprchlých nacistů. S nimi šel i majetek. „Portrét dámy" skončil v domě Patricie Kadgienové, dcery Friedricha Kadgena — vysokého nacistického funkcionáře, který dohlížel na krádeže umění v okupovaných zemích a po válce zmizel do Jižní Ameriky.
Fotografie obýváku jako stopa
Zlom přišel v létě 2025. Peter Schouten, novinář nizozemského deníku Algemeen Dagblad, léta pátral po stopách Goudstikkerovy sbírky a pokoušel se kontaktovat Patricii Kadgienovou — bezvýsledně. Pak se vydal přímo k jejímu domu v přímořském letovisku Mar del Plata. Nikdo mu neotevřel, ale před domem visela realitní cedule. Schouten vyhledal inzerát agentury Robles Casas & Campos, dům byl na prodej za 265 000 dolarů. Na páté fotografii z obývacího pokoje — nad zelenou pohovkou — visel obraz, po němž se pátralo osmdesát let.
Argentinská policie záhy prohleda dům. Obraz i jeho fotografie z inzerátu mezitím zmizely, při razii však byly zajištěny mobilní telefony, nelegálně držené zbraně a dokumenty z čtyřicátých let. Obraz byl nakonec vypátrán a zajištěn. Patricia Kadgienová a její manžel Juan Carlos Cortegoso byli obviněni z přechovávání ukradených předmětů. Trestní řízení bylo posléze pozastaveno na dva roky výměnou za bezpodmínečné vzdání se nároku na dílo a dar přibližně 3 200 dolarů místním nemocnicím.
Precedent, který v Latinské Americe chybí
Argentinský federální soudce Santiago Inchausti rozhodl v pátek 5. září 2026: „Portrét dámy" musí být vrácen Marei von Saher, snaše Jacquese Goudstikkera a jediné dědičce jeho sbírky. Obraz je do doby fyzického předání v úschově argentinského Nejvyššího soudu.
Podle advokáta zastupujícího dědice Juana Ignacia Pascuala jde o historicky první případ, kdy argentinská justice sama vydobyla a restituovala obraz ukradený nacisty za druhé světové války. „Pokud je nám známo, jde o první takový případ v dějinách argentinského soudnictví," řekl Pascual deníku Art Newspaper.
Přesah rozsudku je zřejmý. Zatímco v Evropě a Spojených státech fungují specializované databáze, právní rámce i zkušené restituční týmy, Latinská Amerika zůstávala v tomto ohledu slepým místem. Precedenty zde teprve vznikají — a tento je jedním z prvních.
Z Goudstikkerovy původní sbírky přes 1 100 děl se dosud podařilo vypátrat a vrátit více než 200 kusů, stovky dalších jsou rozptýleny po světě. Marei von Saher, která celý život zasvětila hledání rodinného dědictví, nynější rozsudek přivítala slovy: „Každé vrácené dílo je pro moji rodinu důležité a posiluje naše odhodlání pokračovat v hledání spravedlnosti."
Osud „Portrétu dámy" připomíná, jak vratké jsou dosud naděje na nápravu: závisejí na náhodě, na bdělosti novinářů, kteří dokážou rozpoznat obraz na rozmazané fotce pokoje, a na ochotě soudů v zemích, kde restituce nacistického umění nikdy nepatřily k prioritám.
