Zapisovatelky, úředníci či IT pracovníci jsou důležitou součástí soudů, která justici drží v chodu. Často přitom žijí od výplaty k výplatě, jejich platy se pohybují hluboko pod průměrnou mzdou. Proto justiční odbory žádají po ministerstvu spravedlnosti navýšení odměn pracovníků soudů. Podle předchozích vyjádření ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS) ale vláda nemá vůli další peníze na platy zaměstnancům soudů přidat. Je tak vysoce pravděpodobné, že příští týden bude chod soudů na den ochromený.
Andrea Vaňková pracuje jako vyšší úřednice na Okresním soudě v Karlových Varech od roku 2000. Po 24 letech práce v justici momentálně má čistou mzdu 36,5 tisíce měsíčně. Jako matka samoživitelka ale musí ze svého platu pokrýt náklady domácnosti, ve které vychovává své dvě děti.
„Mám relativně vysokou mzdu oproti mým kolegům. Jenže žiju od výplaty k výplatě. Zvýšily se všechny možné náklady, na bydlení, potraviny, drogerie, jízdné dětem, ale nám se platy nezvedly. Když syn chtěl na lyžák, několik nocí jsem nespala, protože jsem nevěděla, kde vezmu sedm tisíc navíc,“ přiblížila platovou situaci v justici Vaňková.
Platy zaměstnanců v justici jsou momentálně v průměru o 15 procent nižší než ve zbytku státní správy. Loni pracovníci soudů brali kolem 36 916 Kč, průměrná mzda v Česku přitom byla 43 341 Kč. Předsedkyně Odborového svazu justice Anna Pospíšilová přitom upozorňuje, že například nástupní mzda zapisovatelek, které musí být přítomné na jednáních, se pohybuje kolem 17 až 20 tisíc.
„Týká se to ale všech zaměstnanců i IT pracovníků, asistentů soudců, ředitelů správy. Všichni by měli v jiné státní sféře daleko více. Platy jsou opravdu nízké,“ dodala Pospíšilová.
Odbory budou mít jednání se zástupci ministerstva spravedlnosti ve čtvrtek, stávkovou pohotovost ovšem vyhlásily už na konci dubna. Hlavní požadavek je jasný: přidání platu všem pracovníkům soudů s výjimkou soudců v průměru o 15 procent. Dále odbory chtějí, aby se vytvořila speciální tabulková skupina pro zaměstnance justice, která bude oddělená od tabulek ostatních státních pracovníků.
Pokud požadavkům resort spravedlnosti nevyhoví, bude jednodenní stávka zaměstnanců nejspíše již příští týden. Pospíšilová poznamenala, že pracovníci jsou natolik rozzlobeni, že klidně budou stávkovat opakovaně.
„Jsme všichni dlouhodobě podhodnocení. Naše práce je náročná a vyžaduje poměrně vysokou míru kvalifikace, mlčenlivost, pracujeme s citlivými informacemi. Zvyšují se i nároky, neustále jsou novely zákonů, vyhlášek, které musíme znát, jezdíme na školení. A nakonec prodavačka v Lidlu bere pomalu víc než já,“ přiblížila Vaňková důvody, proč se do stávky zapojí.
Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) však několikrát uvedl, že jednání ministerstva s resortem financí se zasekl na mrtvém bodě a ve vládě není vůle pracovníkům justice přidat. „Chápu zaměstnance, že nejsou úplně spokojení. Stávka je věc, která by mi příjemná nebyla, nicméně mají na ni samozřejmě právo. Snad k ní nedojde, snad se podaří najít nějaká řešení a také vzájemné pochopení,“ uvedl na konci dubna Blažek.
Vedení soudů stávku podporuje
Ministerstvo spravedlnosti chce požádat vládu o mimořádné navýšení letošního rozpočtu ve výši přes 1,7 miliardy korun pro justici. Z této částky má jít 80,2 milionu na platy justičních úředníků.
Místopředseda Nejvyššího soudu Petr Šuk loni u ministerstva financí vyjednal, že zaměstnanci soudů dostali přidáno v průměru 1500 až 1700 korun hrubého měsíčně. Součástí dohody je to, že platy budou nadále růst a v roce 2025 dosáhnou výše průměrného platu ve veřejné sféře bez započítání platů učitelů a ozbrojených složek.
Vaňková poznamenala, že přidání nebylo nijak markantní. Vyšší úřednice nepředpokládá, že by čtvrteční schůzkou odbory dosáhly kýženého výsledku. Předsedové soudů ale doufají, že k nějaké dohodě mezi odbory a ministerstvem dojde.
Vedení soudů vesměs stávku podporuje. Předseda Krajského soudu v Praze Jiří Grygar míní, že nároky pracovníků justice jsou oprávněné. „Průměrný plat v justici je pod celorepublikovým průměrem a práce, kterou naši zaměstnanci odvádějí, je vysoce kvalifikovaná. Je to práce s databázovými elektronickými informačními systémy, rozhodovací činnosti a podobně. Pracovníci by měli být odpovídajícím způsobem zaplaceni,“ podotkl Grygar.
Ten doufá, že budou soudy i v případě stávky schopné fungovat v určitém nouzovém režimu. „Tak aby nedošlo například k situacím, že by se nemohlo konat vazební zasedání a například nebyl na svobodu propuštěn někdo, kdo spáchal vraždu, jen proto, že jsme neměli protokolující úřednici v jednací síni,“ dodal Grygar.
Soudy budou muset posoudit, která jednání budou prioritní, a nasadí se na ně zaměstnance, kteří se do stávky nezapojí. Podle zákonných lhůt totiž musí soud rozhodnout o vzetí do vazby do 24 hodin, při rozhodování o vykázání ze společné domácnosti v případech domácího násilí je to zase do 48 hodin.
Problémem jsou i masivní odchody
Předseda Krajského soudu v Ostravě Petr Novák očekává, že se do případné stávky zapojí většina nesoudcovského personálu. „Podporu vyhlášení stávkové pohotovosti vyjádřila většina zaměstnanců v nedávné podpisové akci, přičemž podporu takto vyjádřili i mnozí soudci, kteří se ovšem sami do stávky zapojit nemohou. Aktuálně nedisponujeme přehledem toho, kolik pracovníků soudu se do případné stávky zapojí, očekáváme, že pokud ne všichni, tak valná většina,“ sdělil Novák.
Případné stávky se zúčastní 112 zaměstnanců Krajského soudu v Českých Budějovicích, jde zhruba o 75 % pracovníků. Předsedkyně soudu Martina Flanderová uvedla, že chápe postoj zaměstnanců připojujících se ke stávce, protože se platy i přes snahu zatím nepodařilo dorovnat na úroveň mezd ve veřejné sféře.
Požadavky na zvýšení mezd podporuje i vedení Městského soudu v Praze. Jeho předsedkyně Jaroslava Pokorná zároveň upozorňuje na další dopad nízkých mezd, se kterými se justice musí potýkat: masivní odchody zaměstnanců. Od začátku roku kvůli nespokojenosti s platovými podmínkami, hromadění se nových agend a zvyšující se náročnosti práce odešlo více než 300 odborných soudních zaměstnanců.
„Jedná se zejména o asistenty soudců, vyšší soudní úředníky, vedoucí kanceláře, protokolující úřednice či zapisovatelky. Pokud k tomu připočteme dalších cca 65 odcházejících zaměstnanců z nezbytných pozic v soudní správě, jde opravdu o číslo, které v minulosti nemělo obdoby,“ podotkla Pokorná.
Na samotném Městském soudě a obvodních soudech v jeho správě skončilo od začátku roku kolem 100 zaměstnanců. „Aktuálně je v Praze nejhorší situace na trestním úseku, kde chybí zejména protokolující úředníci a není téměř nikdo, kdo by měl zájem se jím stát, jednak kvůli nízkému platu, ale i z důvodu přísných kvalifikačních požadavků,“ dodala Pokorná.
Ztížený nábor nových zaměstnanců kvůli platovým podmínkám potvrdily i další soudy. V Českých Budějovicích zaznamenali, že se nyní na volné pozice hlásí maximálně jednotky uchazečů, v minulosti jich přitom bylo deset i více. „Často se setkáváme s tím, že uchazeči, kteří vyhráli výběrové řízení, nenastoupí nebo odejdou ve zkušební době právě z důvodu nízkého platu,“ přiblížil předseda ostravského Krajského soudu Novák.
Nízké mzdy, odchody i neúspěšný nábor nových zaměstnanců ve stálých pracovnících prohlubuje nespokojenost. „Chápeme, že se veřejnost může domnívat, že justice je zkorumpovaná, ale my se vážně snažíme odvést co nejlepší práci a všem vyhovět. Nejsme nenažraní, nepopíjíme si jako úředníci jen kávičky v kancelářích. Cítíme se nedocenění a chceme lepší podmínky,“ uzavřela Vaňková.
