Tři čtvrtiny Čechů si myslí, že ve se světě recykluje 20 až 70 procent plastů. Tím se ale zdaleka neblíží skutečnosti. Podle OECD zprávy se totiž světově zrecykluje pouhých 9 procent plastového odpadu. Plast jako hrozbu i nástroj vzniku unikátního modelu vyhynulého dinosaura přeměnila Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s Plastenco v 3D instalaci a na Světový den životního prostředí vyzvala 3D tiskaře, aby jí pomohli obří model z více než stovky dílků pomocí sdíleného tisku vytisknout. Vzniká výjimečné komunitní dílo – Pla(s)teosaurus. A s tenkou linkou změny klimatu a hrozby vyhynutí míří do Národního muzea.
Podle nejnovějšího průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci společenské odpovědnosti 70 procent Čechů souhlasí, že za globální oteplování může z velké míry činnost člověka. Dvě třetiny české populace však věří, že i malými činy může každý člověk ovlivnit to, jak svět bude vypadat. Asociace společenské odpovědnosti se v rámci letošního ročníku Cen SDGs, prestižního ocenění v udržitelnosti za naplňování Cílů udržitelného rozvoje, přidává ke kampani OSN s heslem Don't Choose Extinction.
„Nevolte vyhynutí! To by nám řekl plateosaurus, nejrozšířenější druh evropského dinosaura. Rozhodli jsme se, že mu dáme slovo o 66 milionů let později. Jeho model jsme však připravili pomocí nových technologií a v souladu s udržitelností. Život mu nyní postupně vdechují 3D tiskaři z celého Česka, kteří od nás pro tisk dostanou filament z recyklovaného PETu,“ vysvětluje Lucie Mádlová, zakladatelka a ředitelka Asociace společenské odpovědnosti. Tiskaři pod taktovkou Plastenco a výzkumného ústavu PETMAT společně vytvoří komunitní dílo o velikosti téměř 6 metrů na délku. „Z recyklované plastu právě teď vzniká společné dílo se silným poselstvím pro dnešní dobu. 3D socha vytvořená národem do Národního (muzea),“ říká Jitka Hvězdová z Plastenco design.
Pla(s)teosaurus bude poprvé odhalen 13. října 2022 v rámci mezinárodního Global Goals Summitu a galavečera předání Cen SDGs. Do konce roku si s ním může o reálné hrozbě našeho vyhynutí přijít popovídat kdokoli, a to do Národního muzea. „Podle poslední zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu je zcela evidentní, že dopady změny klimatu nabývají na síle a s absolutní jistotou směřujeme ke světu, kde se nedá žit. Jasná akce proti klimatické krizi ale stále chybí. Slyšet lze jen výmluvy a plané sliby. Stále však můžeme navrátit rovnováhu a vyhynutí předejít. A svůj díl zodpovědnosti by měl nést každý z nás,“ dodává Mádlová.
Tlak na vládu, od vzdělávání k míru
Asociace společenské odpovědnosti ve spolupráci s výzkumnou agenturou Ipsos každoročně sleduje povědomí české veřejnosti o SDGs – tzv. Cílech udržitelného rozvoje od OSN. Z aktuálního výzkumu vyplývá, že alespoň základní informace o nich má 34 procent Čechů. „V loňském roce díky pandemii koronaviru a distanční výuce lidé akcentovali témata spojená se zdravím, ekonomikou a také kvalitním vzděláním. Letos významně dominuje téma udržitelných energií, dále pak mír a spravedlnost. Roste také vnímaná důležitost role mezinárodních organizací jakožto aktérů k naplňování SDGs, což také souvisí s aktuální situací,“ popisuje Markéta Kneblíková z výzkumné agentury Ipsos.
Kromě zveřejnění těchto výsledků u příležitosti Světového dne životního prostředí otevírá Asociace společenské odpovědnosti prodej vstupenek na zmiňovaný Global Goals Summit pořádaný 13. října 2022 ve spolupráci s DVTV.cz. „Čekají na vás špičkoví mezinárodní řečníci, společně s celým týmem moderátorů DVTV probereme klíčová témata udržitelnosti, biodiverzity nebo umělé inteligence v byznysu i politice či inovativní přístupy a zkušenosti těch, kteří mění svět k lepšímu”, dodává Lucie Mádlová. Na to vše se návštěvníci summitu mohou těšit v historických prostorách Národního muzea v Praze.
Global Goals Summit je součástí Cen SDGs 2022 a jednat se bude o takzvaně uhlíkově neutrální události. Pořadatelé od samého počátku měří jejich uhlíkovou stopu, kterou pak ve spolupráci s organizací Plant-for-the-Planet vyrovnají sázením stromů symbolicky na mexickém Yucatánu. Stejně jako u všech masových vymírání i dinosaury po dopadu meteoritu právě na Yucatán dostihla především nerovnováha mezi kyslíkem a oxidem uhličitým v atmosféře.
