Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) označil v nedělním otevřeném dopise případné opětovné vyhlášení nouzového stavu hned po čtvrtečním nesouhlasu Sněmovny za protiústavní. Týká se to podle něj i případu, kdy o nouzový stav požádají hejtmani. Přečtěte si celý otevřený dopis Miloše Vystrčila adresovaný Andreji Babišovi a dalším členům jeho vlády.
Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády,
V reakci na zprávy o probíhajících jednáních na téma možnosti opětovného vyhlášení nouzového stavu se na Vás obracím tímto otevřeným dopisem, jehož obsahem je naléhavé upozornění.
Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky jednoznačně svěřuje rozhodování o trvání nouzového stavu po dobu delší, než je 30 dnů, Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Vzhledem k závažnosti možných zásahů do základních práv během nouzového stavu je to důležité ustanovení, protože Poslanecká sněmovna, volená poměrným volebním systémem, je svým zastoupením vysoce reprezentativní a právě jí je odpovědná vláda, jejíž činnost kontroluje. Poslanecká sněmovna je tedy hlavní právotvornou komorou Parlamentu.
Zruší-li tedy Poslanecká sněmovna nouzový stav anebo rozhodne o jeho prodloužení, nesmí vláda bezprostředně rozhodnout o vyhlášení obdobného nouzového stavu dalšího. V takovém případě by se totiž kontrolní působnost Poslanecké sněmovny vyprázdnila. Poslanecká sněmovna by sice vždy mohla nové vyhlášení nouzového stavu zrušit, ale vláda by mohla o jeho znovuzvolení chtít opětovně rozhodnout. Zásadní rozhodnutí o trvání nouzového stavu by se tak v rozporu s ústavním zákonem o bezpečnosti přesunulo do rukou vlády, která z nouzového stavu těží mj. výrazným rozšířením toho, co vše může, proto lze očekávat, že sama sebe omezovat nebude.
Na tomto základním ustanovením stavu nic nemění ani krizový zákon, který opravňuje hejtmana v situaci, kdy stav nebezpečí nedostačuje ke zvládnuté krizové situace na území kraje, požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. Vláda jednak není povinna takové žádosti vyhovět, jednak je vzhledem k nutnému rozhodnutí o další platnosti krizového opatření dle stavu nebezpečí evidentní, že stav nebezpečí už trval, a teprve následně se ukáže, že nedostačuje. Každopádně je zřejmé, že příslušné ustanovení zákona (§ 3 ods. 5.) se vztahuje na situaci, kdy v zemi nouzový stav není, a ukáže se potřeba jej mít. V České republice však nouzový stav trvá už od října a k tomu oprávněná Poslanecká sněmovna rozhodla, že si jeho další trvání už nepřeje.
Ústavní a zákonnou úpravu tedy rozhodně nelze vykládat tak, že vláda může obcházet vůli Poslanecké sněmovny bezodkladným vyhlášením nouzového stavu, i kdyby ji o to požádali hejtmani. Žádost hejtmanů vůli Poslanecké sněmovny "nepřebije". Jako předseda Senátu, jehož povinností je strážit a ctít ústavní pořádek této země, si dovoluji Vás na tento fakt důrazně upozornit.
Vážený pane předsedo vlády, vážení členové vlády, právní řád České republiky nabízí řadu prostředků, jak s pandemií bojovat, aniž bychom při tom museli obcházet či pošlapávat ústavní pořádek. Vždy je ostatně možné takové prostředky doplnit změnou zákonů. Věřím, že na tomto postoji se shodneme.
Věřím, že si vláda uvědomí, že civilizovanou a nejlepší možnou cestou ke zvládnutí pandemie je konsensuální přijímání klíčových rozhodnutí, tedy formou spolupráce koaličních a opozičních stran. Vzájemné vymezování se a obcházení Poslanecké sněmovny ničemu nepomůže. Proto Vás pane premiére, Vás členové vlády, důrazně žádám, sedněte a jednejte. Nesvalujte na hejtmany a vedení krajů odpovědnost, která je odpovědností Vaší. Se stejnou výzvou se obracím i na představitele opozice.
Se zdvořilým pozdravem
Miloš Vystrčil
