nahoru

Medici v první linii aneb Tuzemské špitály v covidové době drží nad vodou studenti zdravotnických škol

Jiří Štefek3. února 2021 • 11:00
Medici v první linii aneb Tuzemské špitály v covidové době drží nad vodou studenti zdravotnických škol
foto: ČTK / Chaloupka Miroslav

Českou republiku svírá již třetí vlna koronavirové epidemie. Nemalá část ekonomiky je opakovaně vypínána a řada obchodů zavřena. Nicméně nejsilnějšímu tlaku zcela nepochybně čelí tuzemské zdravotnictví. Na nemocničních lůžkách přibývají stovky a tisíce pacientů s těžkým průběhem covidu, nicméně lékaři a sestry se musí postarat i o jiné pacienty a především o urgentní případy. Mnozí členové zdravotnického personálu se při své práci také nakazili a nebo pracovali či pracují už jen ze zbytků svých sil. Pomocnou ruku a poslední záchranu tak pro ně znamenají tisíce studentů zdravotnických škol či lékařských fakult, které povolal stát. A nasadil je přímo do první linie.

Oproti první covidové vlně z loňského jara je však současná situace o poznání vážnější. Množství nakažených lidí i těch, u kterých má nemoc silný a problematický průběh, je mnohem více. Zdravotnický personál už je také vyčerpán a patří z pohledu profesních skupin mezi ty, které byly nejvíce postiženy a jejich zaměstnanci byli nejvíce infikováni covidem. Podle dat České lékařské komory z poloviny ledna se od začátku pandemie nakazilo celkem 55 600 osob, což je zhruba každý čtvrtý zdravotník.

Nemocnice na pokraji sil

A právě nakažený a léčící se zdravotnický personál byl a stále je největším limitem pro péči o nakažené pacienty. Proto krajské úřady opět už rozhodly či rozhodují o vyhlášení pracovní povinnosti a povolávají na pomoc studenty zdravotnických škol a mladé mediky z lékařských fakult.

Reflex oslovil více než dvě desítky středních zdravotnických škol, lékařské fakulty tuzemských univerzit, ale i nemocnice napříč celou Českou republikou a z došlých odpovědí je patrné, že do boje proti koronaviru a do pomoci nemocnicím se loni na jaře i na podzim zapojily stovky a tisíce studentek a studentů. A nemalé množství budoucích zdravotníků přikládá ruku k dílu i nyní. „Na jaře 2020 se do pomoci zdravotnickým zařízením zařadilo přibližně 170-200 studentů, převážná většina dobrovolně mimo nařízenou pracovní povinnost. V podzimní vlně bylo zapojeno přibližně 290 studentů. 250 studentů (4. a 5. ročník všeobecného lékařství a 5 ročník zubního lékařství) bylo nasazeno v režimu pracovní povinnosti nařízené vládou České republiky, 40 studentů mimo tyto ročníky pomáhalo dobrovolně na základě smluvního vztahu s konkrétním zdravotnickým zařízením,“ uvedla mluvčí Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Veronika Glogarová. Podle ní v současné době pokračuje v dobrovolné pomoci zdravotnickým zařízením 20 až 30 posluchačů této fakulty.

Stranou nestály ani další vysoké školy. Například na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze se do boje proti covidu dobrovolně zapojilo okolo 500 studentů, z Masarykovy univerzity v Brně to bylo 279 mediků na jaře a 423 na podzim na lékařské fakultě Ostravské univerzity to dalších zhruba 330 budoucích lékařů.

Vzhledem k tomu, že se Česká republika nachází uprostřed třetí vlny pandemie a bude trvat ještě několik týdnů, než se podaří šíření covidu (například i díky očkování) zpomalit natolik, aby si zdravotnická zařízení mohla oddychnout, lze předpokládat, že se řady nasazených mediků opět rozrostou. „Loni na jaře bylo zapojeno celkem našich 219 studentů 3. a 4. ročníků a 47 studentů vyšší odborné školy. Přes sto dobrovolníků bylo připraveno v záloze. V současné době je zapojena zatím jedna třetina z celkového počtu, ale vzhledem k aktuální epidemiologické situace v novém roce počítáme se zapojením dalších našich žáků. Vzhledem k omezenému počtu dobrovolníků bude výpomoc zejména na infekčních odděleních nemocnic a seniorských domech zajišťována takzvaným pracovním příkazem hejtmana,“ uvedl Karel Štyx, ředitel střední zdravotnické a vyšší odborné zdravotnické školy v Českých Budějovicích, který je zároveň předsedou Asociace zdravotnických škol České republiky.

Žáci a studenti vedle výpomoci v nemocnicích však museli a musejí zvládat i samostudium či distanční výuku, protože řadu z nich čekají maturity a na vysokých školách zkoušky. „Pro studenty to byla velmi náročná zkušenost, protože po náročných směnách je čekalo učení a příprava do školy. Museli zvládat nejen pomáhat, ale i vzdělávat se. Musím jim za to velmi poděkovat a vyjádřit svůj obdiv, jak vše perfektně zvládli,“ říká Martin Repko děkan Lékařské fakulty brněnské Masarykovy univerzity.  Nepolevit ve své pomoci, ale ani zcela nerezignovat na studium se školy snaží i nyní. „Od ledna 2021 se snažíme zdravotnickým a sociálním zařízením pomoci v rámci odborné praxe. Čtyři dny v týdnu chodí na praxi do nemocnic pod vedením odborných učitelek. Je totiž potřeba připravit končící ročníky k maturitní zkoušce,“ říká Hana Čamborová, ředitelka střední zdravotnické školy z Hranice.

Celý článek čtěte v příloze Extra vzdělávání v aktuálním vydání Reflexu. V téže příloze například děkan Fakulty strojní ČVUT v Praze Michael Valášek hovoří o možnostech a limitech českého průmyslu.





Diskuse ke článku