Čeští politici se bojí kritizovat Izrael, ačkoliv mírnou většinu Čechů hladovění v Gaze znepokojuje
Politici mimo záznam často říkají, že se bojí Izrael kritizovat, protože je to mimořádně nepopulární, a tedy reputačně rizikové. Data z průzkumu týmu Ireny Kalhousové přitom ukazují o něco odlišnější obraz. České postoje k Izraeli se zásadně nemění, zajímavé však je, že Češi byli k izraelské operaci v Gaze zřejmě kritičtější, než by se z veřejné debaty mohlo zdát. Mezi veřejně vystupujícími lidmi vznikl zvláštní mýtus „nedotknutelného Izraele“, který možná není opodstatněný.
Předně je zřejmé, že většinu společnosti blízkovýchodní konflikt příliš nezajímá. Jsou tu pak dva menšinové tábory příznivců, přičemž ten izraelský je výrazně větší než palestinský. Další postoje jsou však diferencovanější. Že se někdo považuje za proizraelského, nemusí znamenat, že podporoval třeba blokádu humanitární pomoci pro Gazu a další kroky izraelské vlády, proti nimž se loni bouřily i četné osobnosti izraelského veřejného života.
V českém prostředí přitom lidé čelí obvinění z antisemitismu třeba jen v momentě, když vyjádří stejné obavy jako bývalí šéfové Mosadu, Šin betu a dalších bezpečnostních složek Izraele. Příkladem bylo prohlášení Federace židovských obcí, jež nařkla z antisemitismu kněze Tomáše Halíka. Ten přitom jako první Čech obdržel ve Varšavské synagóze titul Člověk smíření od Polské rady křesťanů a židů a z jeho slov antisemitismus nikdy patrný nebyl, ani v komentářích o Gaze.
Tento článek je součástí balíčku PREMIUM.
Odemkněte si exkluzivní obsah a videa!
