Až pár výjimek proběhlo letošní 85. výročí Křišťálové noci (9. 11. 1938), největšího pogromu Židů v moderních dějinách lidstva, bez větší pozornosti médií i veřejnosti. Připomněl jej současné civilizaci 7. října 2023 s potěšením jen Hamás, masakrem, při němž byly vražděny hlavně ženy, nejmenší děti a staří lidé, masakrem, vymykajícím se lidskému chápání.
Uřezávání hlav rodičů před očima dětí i dětí, vražděných za svědectví spoutaných rodičů. Upálení a upečení objímajících se nemluvňat. Děje, nad jejichž barbarstvím bledne i holocaust. Více než dvanáct stovek obětí, dvě stě padesát rukojmí s cenou kalkulovanou s ohledem k potencionálu jejich použití při pozdějším vydírání. To vše zdokumentováno vrahy, vzdáleně podobnými lidským bytostem, s mozky vypatlanými permanentní masturbací a biflováním koránu. Znásilňování žen a dívek bez ohledu na jejich věk bylo pouhým bonusem „bojovníkům za svobodu palestinského lidu“.
Alláhu akbar! A co na to nevinný palestinský lid? Ten, jež v Pásmu Gazy „trpí“ díky elektrickému proudu a pitné vodě dodávané Izraelem a komplexní materiální i finanční podpoře EU a humanitárních organizací? Jemuž utrpení ulehčují vládci Hamásu budováním sítí tunelů a skladů zbraní pod nemocnicemi a školami, odkud odpalují na židovské ďábly íránské a ruské rakety?
Pokusy zlehčit výsledky největších jatek od 2. světové války, pomineme-li kmenové masakry v Africe, začaly ihned po útoku Hamásu. Média informovala o „komandech bojovníků či ozbrojenců osvobozeneckého hnutí Hamás“. Ve stopách první vlny buldozerů prorážejících hraniční ploty přitom ukázala videa útok „nevinných“ tisíců Palestinců, kteří se pěšky, na kolech i motorkách řítili k masakrovaným obcím a kibucům, umně se vyhýbajíce těm, kteří spravedlivý boj za „Palestinu od břehu moře po břeh Jordánu“ již měli za sebou a zatíženi toustovači, koberci, televizory a vším, co šlo rabovat, se valili zpět.
Nevinní Gazané?
Izrael vzal ale tentokrát provokaci velmi vážně, neboť sebemenší kompromis by byl jen projevem slabosti a posílením Hamásu. Přesto před odvetnou kampaní s cílem osvobodit unesené a zlikvidovat Hamás, vyzval Izrael „nevinné“ k opuštění části Gazy, aby minimalizoval civilní oběti. Těžko usuzovat, jakou reakci Hamás očekával, ale jeho bossové mají dopad izraelské odvety na Pásmo Gazy i palestinské oběti u kruhového svěrače. Jejich paláci v Kataru zní místo střelby a výbuchů bomb cinkot petrodolarů a v podobě zbrojních systémů a vojenských poradců, také rublů.
Fanatici riskující mučednickou smrt za slib, že si poté konečně vrznou se 77 pannami, jsou jen loutky neukojených adolescentů, hrající v kusech se scénáři, o kterých nemají ponětí. Nevinní Gazané? Izrael opustil Pásmo Gazy v roce 2005, aby jim umožnil vlastní volbu řízení státu. Vybrali si Hamás! Ustavení Palestinského státu jim bylo nabídnuto mnohokrát, vždy však bylo znemožněno jimi vyprovokovanými střety. Nedojde k němu ani v příštích dekádách, neboť institucionalizace Státu Palestina by musela znamenat i uznání Státu Izrael. Jeho existence je však pro autokratické a diktátorské režimy v regionu absolutně nežádoucí. Demokratický Izrael, jež se za mystických 77 let proměnil z bídných kibuců, budovaných imigranty přeživšími holocaust, v zemi nejmodernějších technologií a věd na světě, je pro šíity i sunnity nebezpečný příklad s cejchem ďábla. Právě úspěšnost Židů je jejich největší vina, ostatně jako po celou existence civilizace.
Svět velmi rychle zapomněl na šok z videí a fotografií masakru a rabování 7. října. Martin Chalupa ze serveru Čti doma se 15. 11. 2023 dojímá nad nemocnicí Al-Shifa, „obklíčenou izraelskými tanky a dočasně odříznutou v podstatě úplně od všeho, kde umírá stále víc pacientů – včetně předčasně narozených dětí. Hranice byla překročena, lidskost je pryč…“ Jak dojemné! Ano, v této nemocnici jsou předčasně narozené děti v ohrožení života, nikdo je však neupeče za živa! Nemocnice je sice „dočasně odříznuta v podstatě úplně od všeho“(cit.), ale velitelský štáb a sklady raket a zbraní pod ní fungují v plném provozu. „Nikdo přitom nepopírá hrůzy, které spáchali teroristé z Hamásu i potřebu tvrdého zásahu“, špitne komentátor, aby dodal: „Na druhou stranu bychom neměli zapomínat na to, kdo jsme – lidé.“
Hroznější hrozná hrůza
Jinými slovy: To, co spáchal Hamás byla hrůza, ale to, co nyní páchá Izrael je daleko hroznější hrozná hrůza! Podle WHO, která cituje z informací Hamásu (sic!), zemře v Palestině každých deset minut jedno dítě. Přepočet židovských dětí na harmonogram několik hodin trvajícího útoku Hamásu, ať již dětí upečených či vyříznutých z těl jejich matek, jaksi chybí!
„…Téměř všechny nemocnice v severní Gaze jsou spíš místem, kde se hromadí mrtvoly, než aby sloužily svému účelu. Bez ohledu na to, jak moc Izrael má, či nemá právo na pomstu za teroristické útoky hnutí Hamás, se tyto události stanou nesmazatelnou jizvou v historii lidské civilizace. Kde jsou lidská práva, ptá se mezititulek textu Čti doma, a nabízí řešení:
„Už vlastně ani tak nejde o to, zda by měla být zastavena eskalující humanitární katastrofa v pásmu Gazy, ale spíše o to, jak tragédii zabránit. Je zřejmé, že dokud bude dělostřelectvo a letectvo pokračovat v palbě, utrpení lidí se tam bude jen zhoršovat a pro mezinárodní společenství by nemělo být tak těžké dosáhnout v této věci základního konsenzu…“ Mezinárodní společenství by mělo podle tohoto receptu „dosáhnout v této věci základního konsenzu“, tj. donutit Židy, aby přestali ze 7. října 2023 „dělat vědu“ a místo zhoršování utrpení obyvatel Gazy svou palbou jim poskytli masivní finanční a materiální pomoc.
Nechť Martin Chalupa promine, že si Zpětné zrcátko vzalo za příklad zrovna jeho komentář, není v tom nic osobního. Vyřčené věty jsou bohužel součástí mediálního mainstreamu a ve veřejnosti zasetého latentního antisemitismu, k němuž má Hamás aspoň „odvahu“ se otevřeně přiznat. Není pochyb, jde o to, jak tragédii zabránit. (cit.) K tomuto cíli však existuje jediná cesta – totální likvidace Hamásu, stejně jako tomu bylo ve chvíli, kdy se civilizovaný svět rozhodl zabránit pokračování tragédie totální likvidací nacismu a japonského militarismu, až k jejich bezpodmínečné kapitulaci! Koho zajímalo utrpení Němců při kobercových náletech na Drážďany, Hamburk, Brémy a dalších německá města? Kdo se ptal po potřebách Japonců v Hirošimě a Nagasaki? Slova o ukončení bombardování a zastavení války s cílem ukončit utrpení Němců by se tehdy rovnala zradě, za kterou byl jediný trest…
Peníze EU?
Jen na okraj, k nevinným Palestincům patří jistě i vláda Palestinské autonomie na Západním břehu. Ano, ta, která jediným slovem, jediným veršem koránu masakr ze 7. října neodsoudila. Ta, která věřte – nevěřte, vyplácí odměny vrahům každého Žida či s Izraelem komunikujícího muslima. Činí tak přitom zřejmě z peněz, které jí posílá jako humanitární pomoc Evropská unie. Slyšel někdo z laskavých čtenářů o jednání orgánů EU, které tuto pomoc zastaví?
Jako ministr sebeobrany se projevil i Emanuel Macron, prezident Francie, někdejší světové velmoci, dnes hlavní muslimské bašty v Evropě. Mluvit o jednotné protižidovské frontě nácků, komoušů všech barev a odstínů, aktivistů proti všemu, pop a movie star, přesvědčených o své výjimečnosti je ztrátou času. Izrael bojuje i za naše zadky v teplých televizních křeslech. Noc, kdy se na roztříštěných výlohách obchodů objeví nápisy Nevěřící psi, raus!, může být blíž, než si myslíme. Je lhostejné, zda jí budeme říkat Křišťálová…
Po konci 2. světové války ronil svět krokodýlí slzy nad osudem Židů za holocaustu a ptal se, jak je možné, že si to nechali líbit. Zdá se, že se poučili! Na řadě jsme nyní my, gójové. Pokud nevymýtíme ze srdcí a mysli poslední zbytky atavistického odporu k příslušníkům vyvoleného národa, pak Heil, Alláh!, protože Hamás, Hamás, über alles!
A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík
