nahoru

Dlouhá cesta k sarajevskému atentátu a císařská lovestory na prahu světové války

Vladimír Mertlík 28. června 2021 • 18:00
Dlouhá cesta k sarajevskému atentátu a císařská lovestory na prahu světové války
foto: boredpanda.com

Události z 28. června 1914 v Sarajevu opravdu změnily svět a nic po tomto dni již nikdy nebylo jako dřív. Průběh tragické inspekční cesty následníka trůnu Rakouska-Uherska byl popsán nesčíslněkrát do posledních detailů, proto se Zpětné zrcátko v dnešním ohlédnutí chce věnovat jeho tragickým hrdinům, arcivévodovi Ferdinandu d´Este, jeho choti, vévodkyni Žofii Chotkové, neboť jejich smrt dala politické vraždě příchuť tragicky romantické love story.

Když se roku 1887 rozpadla Aliance tří císařů, koordinující kroky Ruska, Německa a Rakouska-Uherska na Balkáně, začala se ramena vah v Evropě vychylovat. Rusko si našlo nové kamarády, Francii s Anglií, a říkají si Dohoda. Rakousko-Uhersko s Německem vzalo náhradou do Trojspolku Italy místo Rusů a drama, jež spláchne to monarchistické harampádí i 60 milionů životů, může začít. Habsburkové naplňují své ambice anexí Bosny a Hercegoviny, což nese nelibě Rusko i jeho nový kumpán Srbsko. Jsou-li rakousko-ruské vztahy mrazivé, pak rakousko-srbské jsou na bodu varu a císaře Františka Josefa I. v jeho osmdesáti letech nečeká na konci života a služby říši nic snadného.

Po sebevraždě prince Rudolfa a smrti císařova bratra, arcivévody Karla Ludvíka, se nečekaně stává následníkem jeho syn, arcivévoda František Ferdinand Rakouský d´Este. Narodil se 18. prosince 1863 v Grazu a jeho největší vášní je cestování a lov. Podle záznamů skolil František Ferdinand celkem 272 511 divokých zvířat. V roce 1883 objíždí v severní Itálii zděděné majetky a o dva roky později Egypt, Palestinu, Sýrii a Turecko. V roce 1889 navštíví Německo a roku 1892 vyjíždí na vysněnou čtrnáctiměsíční cestu kolem světa. Zvědavost vzbuzují nejen jeho neobvyklé záliby, ale i dovětek jména a příběh, jak k němu přišel. Iniciátorem změny jména malého Františka Ferdinanda byl bezdětný vévoda z Modeny, František V. Modenský z habsbursko-lotrinské linie Rakouských d´Este. Jeho přání uchovat linii rodu měla splnit nabídka učiněná arcivévodovi Karlu Ludvíkovi. Modenský vévoda byl ochoten odkázat dědictví jednomu z Karlových synů za podmínky, že dědic přijme i rodové jméno d´Este a do roka se naučí italsky. Mladším bratrům se do učení nechtělo – zkrátka lepší vrabec v hrsti než modenský holub na střeše. Nabídku přijal František Ferdinand, nyní Rakouský d´Este, a když František V. Modenský zemřel, ukázalo se, že pilnost se vyplácí. Z Ferdinanda se stal velmi, velmi bohatý muž.

Ani pohádkové bohatství však Ferdinandovi nezabránilo v lásce a později ve sňatku s hraběnkou Žofií Chotkovou. Bylo k tomu třeba hodně lásky i vůle a Ferdinand si povolení ke svatbě musel na císaři skutečně vyvzdorovat. Zákony habsburského domu dovolovaly členům dynastie sňatky jen s příslušníky jiných dynastií stejného významu a to rodina Chotků nebyla. Habsburský Romeo se ale zachoval rytířsky a dámy svého srdce se odmítl vzdát. To vzbudilo sympatie ve vysoké společnosti a za povolení sňatku Ferdinanda a Žofie u císaře Františka Josefa I. orodoval mj. papež Lev XIII., car Mikuláš II. či německý císař Vilém II.

Franz a Sofi, jak si důvěrně říkali, se seznámili v roce 1896 a byla to láska na první pohled se zápletkou jak z venezuelské telenovely. Žofie Chotková byla dvorní dámou arcivévodkyně Isabely z Croy, manželky arcivévody Bedřicha Rakousko-Těšínského. Čilá korespondence s rodinou i časté návštěvy Ferdinanda probouzely v arcivévodkyni naději, že objektem zájmu následníka je některá z jejích dcer. Jak trpké bylo zklamání, když jednoho dne roku 1898 arcivévodkyně Isabela slídící v pokoji hosta našla Ferdinandův medailon s obrázkem dívky. A kdo z něj na Isabelu juknul? Žofie Chotková, její pouhá dvorní dáma! Mein Gott! Skandál a drama, jak v pohádce o Popelce. Nakonec po hádkách se strýcem císařem si náš Romeo prosadil svou, ale povolení dostal jen k morganatickému sňatku, tedy že potomci nemají nárok na trůn.

Proto se také svatby arcivévody a následníka Františka Ferdinanda Rakouského d´Este a hraběnky Žofie Chotkové 1. července 1900 na zámku v Zákupech neúčastní nikdo z císařské rodiny. Není ale pravdou, že by císař snachu Žofii neměl rád. Za neúčastí habsburské rodiny a císaře není nic osobního, jen Ornung und Reglement v monarchii musst sein. Trůn není holubník. Důkazem je i to, že ve svatební den je Žofie povýšena na kněžnu a později i na vévodkyni von Hohenberg. Manželé žili na vídeňském zámku Belvedere a později na zámcích v Zákupech, Chlumu u Třeboně, ale hlavně na Konopišti, které Ferdinand koupil v roce 1887. Přestavbou z něj učinil díky vytápění, vodě, výtahu a elektřině nejmoderněji vybavený zámek v monarchii. Zde vedla Žofie s manželem šťastný rodinný život a čekala na návraty manžela, kterého dlouho nesměla oficiálně doprovázet. Manželova cesta do Sarajeva bude první cestou, na niž bude moci jet s ním…

Ferdinand d´Este se na roli císaře připravoval zodpovědně. Měl v úmyslu přeměnit říši na federaci, háčkem ale byly nacionální zájmy některých národů říše. Úspěšně vyvolávali problémy zvláště Srbové, považující se za regionální mocnost a toužící po znovuzrození Velkého Srbska ze 14. století. Před více než deseti lety v roce 1903 provedli srbští důstojníci státní převrat. Čtyřiceti osmi ranami z pistolí byl zavražděn srbský král Alexandr I. Obrenović a královna Draga Mašínová, vdova po úspěšném stavebním inženýrovi českého původu Svetozáru Mašínovi. Královský pár byl rozsekán šavlemi, těla vyhozena z oken a stejný osud potkal i další členy rodiny a vlády. Také královští vojáci byli vysvlečeni do naha a brutálně zmasakrováni. Nová dynastie krále Petra I. se ukazuje jako silně nacionalistická se silnými vazbami na Rusko a opakovaně rozpoutává konflikty s balkánskými sousedy. V roce 1906 si začne troufat i na Rakousko-Uhersko, a když v roce 1908 František Josef I. včlení dosavadní protektorát Bosnu a Hercegovinu do říše, Srbsko vyhlásí mobilizaci.

V letech 1912 a 1913 vstupuje do Makedonie i Kosova a dosavadní provincie Osmanské říše a Bulharska obsadí. Je jisté, že se schyluje k válce. Německo má roku 1910 dojem, že je na ni připraveno, ale samo začít nechce. Záminkou k válce mohou být rakousko-uherské manévry v Bosně a Hercegovině a proslýchá se, že srbské provokace mají vrcholit 28. června na Vidov dan, mytický den 525. výročí legendární bitvy srbské historie na Kosově poli. Pod kotel Srbů zdatně fouká i ruský car, tradičně považující Balkán za sféru ruských zájmů a zadní vrátka své expanze do Evropy. V červnu 1914 odjíždí arcivévoda Ferdinand s chotí Žofií do Sarajeva, kde místní nacionalisté podporováni Srby odmítají přijmout připojení Bosny a Hercegoviny k Rakousku-Uhersku z roku 1908. Cílem je inspekce zmíněných manévrů, konaných záměrně blízko srbských hranic, a Ferdinand je proto od cesty zrazován.

Srbsko se mezitím opravdu rozhodlo udeřit. Už v lednu 1914 byly na tajném jednání ve francouzském Toulouse vybrány cíle, mezi nimi i následník trůnu. Nakonec ale do Sarajeva jede Mehmed Mehmedbašić s cílem zabít guvernéra Bosny a Hercegoviny Oskara Potiorka, který dostal v závěru spiklenecké schůzky pochybnou přednost. Dál mají události scénář tragikomedie, když Mehmed Mehmedbašić v panice před blížící se policejní hlídkou vyhodí z okna vlaku dýku i jed. Když se k jeho kupé policisté dostanou, ukáže se, že hledají kapesního zloděje.

Atentát beze zbraní není to pravé! Zajišťování nových přinese nejen zpoždění, ale i změnu cíle. Bělehrad se rozhodl, že zamíří výš! O hodně výš! Cílem je nyní následník trůnu! Vrcholí poslední horečné přípravy. Vše běží nejen se souhlasem, ale za přímé součinnosti nejvyššího velení srbské armády a zpravodajců. V jednu chvíli se uvažuje o odvolání akce. Starý císař je nemocen a spiklenci předpokládají, že s ohledem na jeho stav následník cestu do Sarajeva odloží. Císařův zdravotní stav se ale v dalších dnech nečekaně zlepší, a tak přes všechna varování arcivévoda Ferdinand d´Este do Sarajeva 28. června 1914 přece jen přijíždí. Začíná horké léto… 

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík

Video se připravuje ...
První světová válka v barvě. Unikátní záběry z Velké války zrestauroval režisér Peter JacksonVIDEO Facebook.com




Prezidentské volby 2023

Začátkem roku 2023 se budou konat prezidentské volby, kde se rozhodne o nástupci Miloše Zemana. Přinášíme vám přehled užitečných informací, volební zpravodajství i zajímavosti týkající se prezidentského úřadu.

Kandidáti Termín voleb

Voličský průkaz Volební systém Pravidla kampaně Výsledek voleb Druhé kolo


Diskuse ke článku
Diskuze se zobrazují pouze uživatelům, kteří jsou přihlášeni na Facebooku a odsouhlasili cookies. Pokud pod články nevidíte diskuze, zkontrolujte prosím toto nastavení.