nahoru

Vladimír Mertlík: Komunismus je jako zápach, zažere se i do záclon

Vladimír Mertlík 22. prosince 2020 • 14:00
Vladimír Mertlík: Komunismus je jako zápach, zažere se i do záclon
foto: Blesk:Jakub Poláček

Po Vítězném únoru 1948 mohou komouši slavit i Vítězný prosinec, zatímco slušní lidé by si měli tento den do diářů a do paměti zapsat jako Den hanby! V pátek v 13:00 hodin podlehla Babišova vláda vydírání stalinistické sekty práskače Filipa a sebrala deset miliard z rozpočtu armádě s tím, že budou přesunuty do státní rezervy na budoucí korupční úplatky těm, kteří netuší, že jsou upláceni vlastními penězi, které budou muset jejich děti vrátit. Díky ponižující porážce, kterou premiér utrpěl, když zkraje prohlašoval, že neustoupí ani o píď, mají komouši pocit, že jsou zpátky v sedle koně, ve skutečnosti si ale osedlali jen osla! 

Nechme stranou, že jsme před spojenci za voly, stejně jako fakt, že rozpočtovému výboru Sněmovny předsedá partaj 4%! Proč ne, když nedávno byla ministryní spravedlnosti žákyně a spolupracovnice masového vraha Josefa Urválka. Máme mávnout rukou nad sliby komoušů, že armádě část peněz na naši obranu možná vrátí, vrátí-li se armáda při zatloukání stanových kolíků polních nemocnic do role stavební čety a sboru lapiduchů? Proč ne, když elitní policisté přenášejí prezidenta z místa na místo a přebalují jej, místo jeho ochrany. Nechme stranou i to, jak dlouho nás ještě budou spojenci ochotni chránit na sekyru? Ale není nakonec komoušská rozpočtová šaráda jen snahou o budoucí snazší okupaci země přáteli pana prezidenta či Filipa a Okamury? Bůh ví – v ulicích není nikdo, kdo by se na to ptal! 

Myslí českého voliče cloumají důležitější vášně a dramata – budou otevřena nehtová studia, fit centra a sjezdovky? To je problém dne! Koho zajímá bezpečnost státu!

Komouši ale konají jen tak, jak jim přirozenost velí. Kdo je viník? Byl to Václav Klaus, nemocný touhou po Pražském hradě, kdo nepoučen ponížením Beneše v roce 1948 – vzal komouše na balkón lánského zámku. Byl to Miloš Zeman, kdo za iluzi své důležitosti nastavuje hřbet internacionální diktatuře. Deklarovaný komunismus zatím zdegeneroval tak, že chtít po KSČM změnu názvu je zhola nemožné, protože slovo „komunismus“ v názvu je to jediné, co soudruhům z komunismu zbylo. Není tak špatný ten kapitalismus, když sám platí program svého zničení. Pro komouše je přitom signifikantní video z jejich vánočního večírku, kde se soudruzi pod obrazem Lenina zmítají za zvuku buržoasně ideologické skupiny a svíjející se Marta Semelová procítěně prozpěvuje „Chtěl jsem být hrobařem…“. A předseda Filip na tom pracuje!

Mohou jen škodit a dělat ostudu. Co ale mohou, je kolaborovat s nepřítelem, jak to již dokázali dříve, nezapomínejme! I dnes by mělo platit jejich heslo: “No pasarán!

Je totiž podivuhodné, jak stále platí pravidlo Zpětného zrcátka, které říká, že „Nic na světě se nemění, jen kostýmy a kulisy!“ Čtěme pozorně projev soudružky Vostré: „...Oni budou naše hlasy potřebovat. Třeba hned při hlasování o nouzovém stavu (22. prosince). …pro každý stát je lepší, když má alespoň nějaký rozpočet. O to nyní pan premiér usiluje. I kdyby ten rozpočet byl nyní schválen, tak by se musela jeho novela schvalovat nejpozději v dubnu či květnu…Je pro mě těžko představitelné, že by změnu rozpočtu Sněmovna schvalovala v létě nebo ještě později. To by bylo před říjnovými volbami a bylo by z toho ještě větší politikum, než je nyní.

…(o možnosti dohody) V první okamžik to ještě bylo možné. Náš výkonný výbor před prvním rozhodnutím minulý týden měl na stole i variantu, že by stačil veřejný příslib armády, že část z navýšení rozpočtu použijí i na civilní účely. Ale oni to tak vyhrotili výroky o tom, že ohrožujeme bezpečnost státu, že verdikt zněl – bez změny armádního rozpočtu – Nepodpořit.“

Tak kdo tu vlastně vládne? Nevládne premiér, ale lid a lid – to jsme my, říká strana, jejíž sjezd se při její velikosti může konat ve výtahu! Dějiny a le varují!

Bylo 21. prosince 1929, jen osm let od vzniku programově protistátní bolševické organizace (KSČ), když nově zvolený poslanec Klement Gottwald poprvé promluvil v Poslanecké sněmovně. Mluvil asi hodinu a servítky si nebral!  

„…Vládní prohlášení oznamuje, že vláda bude věnovati plnou pozornost případné obraně státu a pohotovosti armády. Co ta vaše péče o armádu a obranu státu bude znamenati, to víme. Budete chtíti vrhnouti další miliardy do chřtánu kapitalismu a militarismu. 

…utužiti režim káznice…zavésti vojnu jako řemen…budete chtíti pokračovati ve výstavbě válečného průmyslu a přetvořovati veškeren průmysl na válečnou výrobu. Budete chtíti zmilitarisovati celý národ, budete chtíti zavésti předvojenskou výchovu mládeže a postaviti ji pod komando kapitalistických oficírů, na obranu peněžního žoku a kořistníků. V sovětském Rusku se proletáři učí stříleti proti kapitalistům, proti vám, tam se staví šibenice na vás, tam se dělají tanky proti vám a kapitalistům, v tom je ten rozdíl!... 

…V žalářích v sovětském Rusku sedí protirevolucionáři, sedí vrahové, právě jako vy budete seděti v československých žalářích. 

…Nezapomeňte však, že všeho, čím vy disponujete, měla ve větším ještě nadbytku carská vláda v Rusku a že přesto byla rozmetena do všech úhlů světa. …Ne vy, nýbrž dělníci, proletáři stojí u soustruhů, na nichž se točí hlavně pušek a kanonů, proletariát montuje a obsluhuje pancéřová auta a letadla, a většina mladých hochů v armádě, ti vojáci, ti nepatří k vám, nýbrž k nám, proletářům. Proletariát má svoji komunistickou stranu a Sovětský svaz. …Říkáte, že bojujeme proti státu. Ano, … a budeme bojovat za stát proletářský, za stát dělníků, za stát rolníků, za sovětské Československo! …Ano, my porušujeme zákon… Ano, my štveme a rušíme váš klid. Zkrátka my budeme štvát a rušiti váš klid…kterého bude dosaženo teprve tehdy, až budete smeteni… Říkáte, že jsme pod komandem Moskvy a že si tam chodíme pro rozum.…A my stranou československého proletariátu a naším nejvyšším revolučním štábem je skutečně Moskva. A my se chodíme do Moskvy učit, víte co? My se od ruských bolševiků do Moskvy chodíme učit, jak vám zakroutiti krk. A vy víte, že ruští bolševici jsou v tom mistry! …Přejde vás smích. My tento svůj boj povedeme bez ohledu na oběti, houževnatě, cílevědomě do té doby, až vaše panství bude smeteno…!“

Národně socialistický poslanec Alois Tučný vzápětí reagoval slovy: „Slavná sněmovno! Po hodině zábavy, kterou nám připravil pan předřečník, chtěl bych pozornost vaši obrátiti zase k vážným věcem. Chápu, že řeč, kterou jsme právě slyšeli, není možno bráti vážně, že není možno nic jiného, než smáti se, ale kdo při tom myslí na dělnictvo, nemůže se ubrániti tísni a dere se mu zoufalá otázka, co se to děje s inteligentním a všestranně vyspělým českým dělnictvem, že dopustí, aby v nejvážnějším sboru, kde se o jeho osudech rozhoduje, bylo representováno 30ti takovými pány, jako je ten, který mluvil přede mnou. Nebojte se, že někomu z řeči pana předřečníka naskočila husí kůže. Přežili jsme již podobných řečí velké tucty a kurážnější radikály než pana Gottwalda. Ale viděli jsme, že právě ti největší radikálové…šli jeden po druhém do Canossy, když se přesvědčili, že komunistické dělnictvo nepodepíše ani větu z toho dlouhého sermonu, který jsme byli nuceni zde vyslechnouti. …usmíváme se vašim strašákům a hrozbám, poněvadž, kdybyste se opovážili jen jednu z nich splniti, komunistické dělnictvo…vás v tom okamžiku smete.“ (volání: Výborně! - Potlesk. - Různé výkřiky.) 

Za pouhých dvacet let se ukázalo, že to zas taková sranda nebude! Komunismus je jako zápach, zažere se i do záclon, proto je třeba pravidelně větrat. Ještě jedno heslo komoušů má trvalou platnost, byť s posunutým znaménkem: „Lidé bděte!“  

A to je vše, co jsem dnes zahlédl ve Zpětném zrcátku, váš Vladimír Mertlík  





Diskuse ke článku