Papež Benedikt XVI. přijel do Španělska na setkání mládeže a narazil, jak je běžné, na protesty odpůrců. Měli hesla: „Z mých daní nulu centimů pro papeže. Bůh ano, církev ne. Tato mládež není papežova.“ Některé protestující rozehnala policie.
Rozhořčení ateistů nebo "necírkevních věřících" lze pochopit. Papež je hlavou poměrně přesně vyhraněné náboženské komunity, ke které ani v katolických zemích řada lidí nepatří. Protože je současně hlavou státu, stojí jeho návštěvy peníze i daňové poplatníky příslušných zemí, protože papež většinou přijíždí formálně na pozvání dotyčné země. Zrovna Španělsko je momentálně v situaci, že cokoli se týká peněz, je mimořádně citlivé. Jenže prodělá někdo na tom, že papež přijede?
Věřící mohou kontrovat tím, že spousta peněz se utratí za akce, které jsou pro změnu docela ukradené jim. Třeba megalomanské sportovní podniky nebo všelijaké superkoncerty, které si vyžadují policejní asistenci a změny v dopravě.
Protest proti papežově návštěvě chápu, jenom mi přijde malicherný. Co by bylo v dějinách Španělsko bez církve? Církev Španělsku víc dala, než vzala. Chtělo by to trochu velkorysosti. Upřímně a nekorektně řečeno, pokud má nějaké náboženství potenciál ohrožovat moderní Evropu, zrovna křesťanství to není.
Něco jiného je, že v církvi vládne stále duch neuvěřitelné zatuchlosti a také to, že papežské cesty v této podobě masových představení se nejspíš už poněkud přežily. Přece jen připomínají trochu naše někdejší spartakiády. To není faleš, já jsem taky nacvičoval na spartakiádu a to dobrovolně. Duch doby je už ale jiný.
Skutečně velké peníze se utrácejí jinde, než jsou náklady na nějaké fáborky a mávátka, když někam přijede papež. Bude to jako vždycky. Papež přijede a odjede, lidé si koupí svačiny a balenou vodu a víno a také odjedou. Zůstane tu země, která si své problémy vytvořila dávno předtím, než papež vlezl do letadla. A to se netýká jen Španělska.
