Kamenná, dřevěná, Gagarinova. Takhle se karlovarským kolonádám kdysi mezi místními říkalo, respektive ta poslední se tak i jmenovala. A když jsem v dětství v neděli vyrážela s mamkou na procházku, která obvykle končila dortíkem v kavárně v hotelu Thermal, prošly jsme je všechny. Cestou jsem ochutnávala i místní teplé prameny, na něž jsem měla nezbytný pohárek, alias kalíšek.
Podobně jsem naučila pít zdejší vodu i svého syna. Během návštěv u babičky jsme se vždycky snažili „jít do města na pitíčko“ a náklonnost k teplé minerální vodě mu zůstala. Když jsme letos v létě pobývali na filmovém festivalu, byl ale mezi svými karlovarskými teenagerovskými vrstevníky za podivína – naprostá většina z nich totiž prameny nejenže nepije, dokonce je ani nikdy neochutnala.
Pod svícnem největší tma
O to větší radost jsem měla z akce Piju prameny, kterou letos spustilo karlovarské infocentrum. Tato iniciativa navázala právě na zjištění, že více než 90 procent místních obyvatel sice věří v léčivou sílu místních minerálních pramenů, ale jen málo z nich, pouze 13 procent, léčivou vodu pravidelně pije. „V rámci tohoto osvětového programu lázeňští lékaři zdarma předepsali pitnou kúru pro 600 zájemců z Karlových Varů, a to včetně vstupní a výstupní lékařské prohlídky,“ potvrzuje Vladimír Chlad, marketingový manažer Infocentra Karlovy Vary. Akce se setkala s velkým úspěchem a už se plánuje její opakování.
Za léčivou silou karlovarských pramenů přitom cestují lidé z celého světa. V průběhu minulých tří století se sem sjížděla evropská společenská smetánka i slavní umělci. Kdo tu tehdy nebyl, jako by neexistoval. O věhlas lázní se zasloužil například německý básník J. W. Goethe, který si je zamiloval, a pobýval tu dokonce třináctkrát. V nedalekém Lokti žila i jeho poslední láska, Ulrika von Levetzow. Známý je Goethův výrok, že by chtěl a mohl žít jen v Římě, ve Výmaru a v Karlových Varech. Pamětních desek připomínajících pobyty slavných jsou po celém městě desítky – stojí za to si je někdy obejít. Pokud byste chtěli všechny historické osobnosti, jež Vary navštívily, vidět pohromadě, zajděte do nádherně zrekonstruovaných Císařských lázní, kde visí obraz zachycující tehdejší celebrity. Současnému věhlasu určitě pomáhá i fakt, že se Vary předminulý rok staly součástí skupiny Slavná lázeňská města Evropy (Great Spa Towns of Europe), která je na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.
Lěčila Gorbačova, Havla i Somra
„Pepíčka Somrů jsme tu doslova sundali hrobníkovi z lopaty. Žil pak aktivně ještě dalších 28 let,“ říká lékařka a balneoložka Milada Sárová o slavném českém herci, který zde pobýval opakovaně. Doktorka Sárová byla jedním z odborníků sledujících stav pacientů, kteří podstoupili lázeňskou kúru v rámci zmíněného projektu Piju prameny. Ona sama Karlovým Varům, respektive pramenům, zasvětila celý svůj profesionální život. A to sem původně přijela z rodného Znojma jenom na svatební cestu! Mezi pacienty, kteří jí během praxe prošli ordinací, se starala i o bývalého sovětského vůdce Michaila Gorbačova nebo našeho prezidenta Václava Havla. Ten se tu zotavoval i po prodělané operaci střev. Jak vzpomíná na jejich tehdejší setkání?
„Když pan prezident Havel přijel, domnívala jsem se, že jako většina politiků nebude chtít naši vodu pít. A tak mu říkám: Pane prezidente, máme tady vašeho jmenovce, půjdeme na osmičku (pramen číslo osm se jmenuje podle knížete Václava; poznámka autorky). Je to energeticky silný pramen, vypijete na začátek dva kalíšky. A pijte pomalu, ať to máte jako infúzi. No a on vypil první, druhý, třetí, a když pak šel na čtvrtý, upozornila jsem ho, že už by to mohlo být moc. A on na to: Nestrrrachujte se, paní doktorrrko, tak dobrrrou vodu jsem nikdy nepil!“ Byl to právě Václav Havel, kdo inspiroval název hotelu, kde Milada Sárová nyní působí jako primářka.
Jako tekutina našeho těla
Místní termální voda vyvěrá z hloubky dvou a půl až tří kilometrů. V každém litru je 6,5 gramu léčivých látek a prakticky obsahuje všechny prvky periodické tabulky prvků. Je pozůstatkem postvulkanické činnosti v širší oblasti Karlových Varů a není jedinečná jen svým chemickým složením, ale i fyzikálními vlastnostmi. I když na území města vyvěrá voda na zhruba 80 místech, veřejnosti je přístupných 15 pramenů. Liší se od sebe teplotou a množstvím rozpuštěného oxidu uhličitého, takže je každý z nich vhodný na trochu jiné potíže. Indikace léčebné kúry v Karlových Varech přitom zahrnuje hlavně choroby zažívacího traktu, poruchy látkové výměny (diabetes, obezita, metabolický syndrom) i nemoci pohybového ústrojí (degenerativní a funkční poruchy páteře). Podle zkušeností doktorky Sárové je voda o teplotě 60 a více stupňů blahodárná například v případě snížení hladiny triglyceridů či špatného cholesterolu, což jsou dnes onemocnění velmi častá, spojená se současným životním stylem. Výborné výsledky má i s následnou léčbou všech zánětů v tlustém střevě, včetně ulcerózní kolitidy, Crohnovy choroby, vhodná je i po nádorech střev.
„Pomáhá k nastolení acidobazické rovnováhy, poradí si i s lecčím dalším, včetně kožních onemocnění, neurologických či psychických obtíží, protože obsahuje lithium, dokonce jako prevence Alzheimerovy choroby. Příkladem rychlého pokroku je třeba pitná kúra při pálení žáhy. Už za tři dny se uleví každému, kdo ji dodržuje,“doplňuje Milada Sárová.
To, že ona sama není někým, kdo pije víno a káže vodu, nám dokazuje na Tržní kolonádě u Dolního zámeckého pramene: „Víte, co dělám každé ráno? Seběhnu z kopce z práce v hotelu Prezident nad kostelem Máří Magdaleny tady k prameni, opláchnu si obličej, oči a napiju se. Je mi 74, skoro nestůňu, nechodím na kosmetiku. Mám za sebou osm operací a naše voda mě vždycky dala do pořádku. Opravdu jí věřím a každému člověku se snažím vysvětlit, že mu může také pomoci.“ Doktorka Sárová by chtěla všem dokázat, že Karlovy Vary mají naprosto unikátní a silný přírodní zdroj, který navíc léčí bez vedlejších účinků.
„Místní termominerální prameny jsou totiž podobné jako voda našeho těla. Je velmi důležité, abychom je pili přímo u zdroje, tedy teplé a živé,“ vysvětluje Milada Sárová.
Jak vypadá ideální kúra?
Je samozřejmě nutné přistupovat ke každému klientovi individuálně, MUDr. Sárová považuje za minimální denní dávku litr minerální vody. Pokud pacient váží více než 80 kilo, tak zhruba litr a půl.
„Voda se pije asi hodinu před jídlem a ideálně za chůze, aby se čistila játra. Z pití pramenů je dobré si udělat jakýsi rituál – uvědomit si, že nepijeme obyčejnou vodu, ale omlazující elixír, který dokáže očistit naše vnitřnosti. Pokud vyměníme obsah tělních tekutin, dojde k regeneraci každé buňky,“ doplňuje lékařka.
Karlovarská kúra by ovšem měla kombinovat jak pití vody, tak dietu a pohyb. Bez toho je efekt léčby výrazně snížený. Ještě před 100 lety patřilo k tradici lázeňských hostů chodit na snídani do výletní kavárny na Svatém Linhartu (součást Lázeňských lesů Karlovy Vary; poznámka autorky), kde se podávala zdejší populární karlovarská snídaně – dvě vejce nahniličko, karlovarský máslový rohlík, káva a čaj. Tehdejší pacienti tedy hned dopoledne po prvním pití pramenů nachodili asi 10 kilometrů. K úspěšnému pobytu v lázních se obvykle počítá i divadlo, koncerty a navazování nových kontaktů, což psychice určitě prospěje. A jak dlouho je dobré vše dodržovat? Ideálně 21 dnů. Jde o tři sedmidenní cykly, během nichž si tělo dokáže synchronizovat aktivitu jednotlivých orgánů, které jsou pak všechny „naladěny“ na stejnou vlnu. A při zachování některých návyků pak může mít člověk z lázeňského pobytu užitek dokonce celý následující rok.
